Míra nezaměstnanosti stagnuje na 3,5 procenta
Míra nezaměstnanosti na konci července stoupla proti předcházejícímu měsíci o 0,1 procentního bodu na 3,5 procenta. Meziročně byla vyšší o 0,2 proc. bodu. Oznámilo to dnes ministerstvo práce a sociálních věcí. Úřad práce ČR (ÚP) evidoval k 31. 7. 2023 celkem 258 933 uchazečů o zaměstnání, o 9141 více než v předchozím měsíci a o 18 227 více než loni.
„Je povzbudivé, že se nezaměstnanost v České republice stále drží na velmi nízké úrovni. Dokonce je nadále jedna z nejnižších v rámci celé EU. Velké poděkování patří především podnikatelům a firmám, kteří pracovní místa vytvářejí. Budeme podporovat trh práce tak, abychom tento pozitivní trend udrželi i do budoucna,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP nabízeli celkem 285 627 volných pracovních míst, o 1063 méně než v červnu a o 27 623 méně než před rokem. Na jedno volné pracovní místo připadá v ČR v průměru 0,9 uchazeče o zaměstnání. Z toho nejvíce v okresech Karviná (10,2), Bruntál (5,1), Most (4,4) a Ústí nad Labem (3,6). Na přibližně 71,9 % z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé hledají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 70,4 % pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé mají zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů a tahačů, kuchaře, uklízeče nebo zedníky, kamnáře a dlaždiče. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (83 644 míst) a ve Středočeském kraji (54 063 míst).
Za mírným nárůstem nezaměstnanosti stojí mírně snížená aktivita firem v letním období v přijímání nových zaměstnanců z důvodů celopodnikových dovolených a také každoročně se opakující příchod části zaměstnanců ze školství do evidence ÚP. „V menší míře se začali hlásit i čerství absolventi škol, prozatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují. Příchod hlavní vlny očekáváme v září,“ poznamenal generální ředitel ÚP Karel Trpkoš.
Zaměstnavatelé mají stále zájem o pracovníky ve výrobě a na dělnických pozicích. Firmám dlouhodobě chybí kvalifikovaní řemeslníci, ale také třeba odborníci v informačních technologiích. Pokud jde o sezónní činnosti – zaměstnavatelé aktuálně poptávají pracovníky zejména ve stavebnictví, v zemědělství, lesnictví, rybářství, v živočišné a potravinářské výrobě, ale také v cestovním ruchu, v pohostinství, prodeji a ve službách.
V následujícím měsíci by nezaměstnanost mohla stagnovat nebo mírně klesnout. V dlouhodobějším horizontu pak situaci na pracovním trhu ovlivní, stejně jako každý rok, postupné ukončování sezónních prací. Promítnout se mohou i případné ekonomické a sociální změny či válečný konflikt na Ukrajině.
„Nezaměstnanost v červenci velmi mírně vzrostla, a to po čtyřech měsících poklesu. Neznamená to však obrat k lepšímu v dlouhodobém strukturálním problému české ekonomiky, jímž je přehřátý trh práce. Politici se někdy chlubí, že máme jednu z nejnižších nezaměstnaností v EU – z pohledu voličů, je to pozitivní informace, avšak z pohledu budoucnosti české ekonomiky je to fatální problém,“ vartuje Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic. „Zatímco většina výrobních odvětví české ekonomiky stagnuje a červnový meziroční pokles hodnoty nových zakázek v průmyslu o 5,8 % nedává moc naději na rychlou změnu propadu průmyslové výroby, mzdové náklady firem stále rostou. V průmyslu v červnu průměrná měsíční hrubá mzda meziročně vzrostla o 9,1 %. A ve stavebnictví, které je v nebývalém útlumu, dokonce o 9,9 %. Růst mzdových nákladů podkopová nejen konkurenceschopnost českých firem, ale blokuje i nastartování české ekonomiky a růst HDP. Pokud by se podařilo obsadit 200 tisíc volných pracovních míst, přineslo by to podle výpočtů MPSV do státního rozpočtu 40 miliard korun. Jde o dlouhodobě neřešený problém naší ekonomiky, který ještě zvětšuje nepříznivý demografický vývoj české populace.“
Podle dostupných zdrojů získalo v ČR od vypuknutí konfliktu do konce července 2023 práci celkem 282 775 osob z Ukrajiny pod dočasnou ochranou (zhruba tři čtvrtiny – 193 698 – z nich jsou ženy). Někteří se už vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci července pracovalo na území ČR 109 378 osob z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Nejvíce ve Středočeském (18 969 osob), Plzeňském (15 430 osob) a Jihomoravském kraji (12 730 osob). Nejčastěji jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které potřebovali. Ke konci předchozího měsíce bylo v evidenci ÚP ČR celkem 15 328 občanů Ukrajiny pod dočasnou ochranou (červen 15 880 osob). Podali žádosti o zaevidování jako zájemci (1151 osob, červen 1215 osob) nebo uchazeči (14 177 osob, červen 14 665 osob) o zaměstnání. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání tvořili 5,5 % (červen 5,9 %). Od vypuknutí krize na Ukrajině se do 31. 7. 2023 zaevidovalo na ÚP ČR celkem 43 589 (červen 42 534) osob s dočasnou ochranou.
Jednou z nejtěžších překážek pro zaměstnávání hlavně kvalifikovaných cizinců je podle ÚP jazyková bariéra. Hospodářská komora si naopak stěžuje na nízké kvóty pro přijímání cizinců v rámci vládního programu na zrychlené přijímání cizinců. „Do vládního programu na zrychlený příjem kvalifikované pracovní síly ze zahraničí se podle ní vinou nízko nastavených kvót podařilo letos vyřídit jen polovinu žádostí uchazečů. Letos si firmy podaly žádosti o téměř 4500 pracovníků, které si vyhledaly v zahraničí, ale 2200 z nich stále čeká, až se jejich žádostí o pracovní povolení začnou úřady zabývat,“ upozorňuje Radovan Hauk. „Jde například o pracovníky z Indie. Na ně se kvůli nízko nastaveným kvótám čeká až dva roky. V kontrastu s tím je nedávná aktivita německého ministra práce a sociálních věcí, který na počátku srpna osobně v Indii „náboroval“ potenciální zaměstnance. Podle Asociace německých průmyslových a obchodních komor má přitom potíže se získáním zaměstnanců více než polovina firem. V získáni kvalifikované pracovní síly tedy máme v sousedním Německu velkou konkurenci, a pokud zaspíme i v této oblasti, nebudou vyhlídky české ekonomiky nijak růžové.“
Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v červenci v Ústeckém (5,4 %) a Moravskoslezském kraji (4,9 %). Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob ve stejném období i loni, což je dlouhodobý stav nezaměstnanosti v těchto regionech. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla v kraji Jihočeském (2,6 %), Zlínském, Kraji Vysočina a kraji Pardubickém (shodně 2,7 %). Meziročně se situace nejvíce změnila na Karlovarsku, kde podíl nezaměstnaných osob vzrostl oproti červenci 2022 o 0,5 p. b. V okresech jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci července v okrese Praha-východ (1,6 %), Pelhřimov a Praha-západ (shodně 1,7 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Karviná (8,2 %), Most (7,1 %) a Chomutov (6,4 %).
Z celkového počtu evidovaných uchazečů bylo 146 142 žen a tvořily 56,4 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných mužů vzrostl na 3 % a u žen na 4,1 %.
V uplynulém měsíci hledalo práci 36 164 osob se zdravotním postižením (OZP) – 14 % z celkového počtu nezaměstnaných. Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 10 646 volných pracovních míst.
Průměrný věk nezaměstnaných byl v červenci 43,3 roku, loni to bylo 43,8 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám. V meziročním srovnání v červenci mírně vzrostl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let a ve skupině 30-49 let. Naopak v kategorii 50 plus klesl, a to o 1,4 p. b. (v absolutním vyjádření jde ale o nárůst o 3367 osob). V evidenci ÚP bylo k 31. 7. 2023 celkem 94 979 uchazečů nad 50 let a tvořili 36,7 % z celkového počtu nezaměstnaných. Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním. Změny ve struktuře nezaměstnaných podle stupně vzdělání ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu nárůstu došlo u evidovaných uchazečů se základním vzděláním (o 7135) a uchazečů se vzděláním vysokoškolským (o 4822). Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci července bylo v evidenci ÚP nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 77 693.
