Ministerstvo financí zhoršuje výhled české ekonomiky
Letos podle čerstvé srpnové predikce Ministerstva financí ČR (MF) vzroste české hospodářství o 1,1 procenta. Znamená to snížení proti dubnové předpovědi 1,4 procenta. V příštím roce by hrubý domácní produkt (HDP) měl podle MF stoupnout o 2,7 %. Meziroční inflace by se v celém horizontu prognózy měla pohybovat poblíž 2 procent. Díky přetrvávající silné poptávce po práci a poklesu inflace porostou reálné mzdy.
Na letošním růstu HDP se nejvýrazněji bude podílet spotřeba domácností, odhaduje MF. Ekonomiku by mělo významně podpořit také saldo zahraničního obchodu, a to především v souvislosti s oslabením dovozně náročné investiční poptávky a očekávaným vývojem zásob. V roce 2025 by česká ekonomika díky silnější dynamice spotřeby i investic a příznivějšímu hospodářskému vývoji v zahraničí mohla vzrůst o 2,7 %, robustnější oživení domácí poptávky však zároveň podpoří dovoz.
Hospodaření sektoru vládních institucí by letos mělo i navzdory navýšeným výdajům na obranu či důchodů skončit s meziročně o 1,3 procentního bodu nižším deficitem 2,5 % HDP. K tomu přispěje přijatý konsolidační balíček vlády, doznívající opatření související s energetickou krizí i ekonomické oživení. Zadlužení veřejných financí by při nižší dynamice nominálního HDP mělo dosáhnout 43,7 % HDP.
Průměrná míra inflace by podle MF letos mohla klesnout na 2,4 % a v roce 2025 dále na 2,3 procenta. Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. Navzdory slabé hospodářské dynamice by tak míra nezaměstnanosti v roce 2024 neměla příliš vzrůst. Z 2,6 % v roce 2023 by se letos mohla zvýšit na 2,8 %, v příštím roce by díky růstu ekonomiky mohla nepatrně klesnout na 2,7 procenta. „Přetrvávající napětí na trhu práce nedovolí výraznější zpomalení růstu nominálních mezd. Výdělky po dvou letech poklesu porostou i v reálném vyjádření,“ soudí MF.
„Rizika Makroekonomické predikce v úhrnu považujeme za vychýlená směrem dolů. Hospodářskou aktivitu v některých odvětvích ekonomiky může utlumit obnovení problémů v dodavatelských řetězcích, např. v souvislosti se situací na Středním východě. Kromě negativního dopadu na ekonomický výkon by problémy na straně nabídky vytvářely dodatečné inflační tlaky. Ty by mohly být vyvolány také nárůstem cen energetických komodit v případě eskalace geopolitického napětí, popř. zaváděním či zvyšováním cel nebo jiných překážek v zahraničním obchodě,“ varuje v závěru své predikce ministerstvo financí. „Vzhledem k významnému obchodnímu propojení české a německé ekonomiky považujeme za negativní riziko predikce též strukturální problémy a slabý hospodářský růst Německa. Určité riziko nadále představuje schopnost nahradit pokles dovozu zemního plynu a ropy z Ruska do Evropské unie zvýšeným importem od jiných dodavatelů a opatřeními na straně poptávky.“
Pro českou ekonomiku je rizikem rovněž stálý růst cen ve službách a také vývoj inflačních očekávání. Ekonomický růst naproti tomu podporuje zapojení uprchlíků z Ukrajiny na trhu práce, plné využití jejich lidského kapitálu by pak mohlo posílit produktivitu práce.
Hrubý domácí produkt ČR podle revidovaných údajů Českého statistického úřadu loni klesl o 0,1 %, v letošním 2. čtvrtletí se podle předběžných odhadů zvýšil mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně o 0,4 procenta. V 1. čtvrtletí 2024, pro které jsou k dispozici podrobnější údaje o struktuře růstu a zpřesněné odhady, HDP meziročně klesl o 0,2 procenta.
