Lidé žijí sami stále častěji
Mezi lety 2005 a 2024 se snížil průměrný počet osob v jedné společné domácnosti ze 2,52 na 2,30. Podíl jednočlenných domácností se zvýšil z 23 % na téměř 32 procenta. Domácností jednotlivců je nyní již skoro stejně jako domácností dvoučlenných, jejichž podíl okolo 32 % je dlouhodobě stabilní a nevykazuje žádné klesající ani stoupající tendence. Tématu se věnuje analýza v časopisu Statistika a my, vydávaném Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
Domácnost je statistiky charakterizována obvyklým bydlištěm osob ve stejném bytě a společným hrazením základních a provozních výdajů domácnosti. Dosud nečastěji zastoupeným typem jsou výše zmíněné domácnosti dvoučlenné.
Domácnost je statistiky charakterizována obvyklým bydlištěm osob ve stejném bytě a společným hrazením základních a provozních výdajů domácnosti. Dosud nečastěji zastoupeným typem jsou výše zmíněné domácnosti dvoučlenné. Podíly tříčlenných domácností ve sledovaném období klesaly z 20 % na 16 % a čtyřčlenných domácností z 19 % na 15,5 %, takže jsou v současné době téměř vyrovnané. Podíl domácností s pěti a více členy je obecně po celé sledované období velmi nízký. Nicméně i ten velmi mírně klesal z 5,3 % na 4,4 procenta.
S trendem snižujícího se počtu domácností s třemi a více členy úzce souvisí pokles počtu vyživovaných dětí v domácnostech. Ten poklesl z 36 % na 33 %, přičemž nejnižší hodnoty dosáhl v roce 2016, kdy činil 32,5 %. Na celkovém poklesu podílu domácností s dětmi se nejvíce podílelo snížení zastoupení domácností s jedním vyživovaným dítětem ze 17,0 % na 14,7 %. Podíl domácností se dvěma dětmi během sledovaného období více kolísal, ale postupně se také mírně snížil z počátečních 16,1 % na 15,1 %. Podíl domácností s třemi a více dětmi je poměrně stabilní, nicméně se jedná o velmi malou část domácností (okolo 3 %). Naopak, jak plyne z výše uvedeného, domácností bez vyživovaných dětí postupně přibývá. Během posledních 20 let jejich podíl vzrostl z 64 % na 67 %.
Nejvyšší podíl jednočlenných domácností tvoří lidé starší 65 let, těch je zhruba polovina. „Lidé v tomto věku často žijí sami nedobrovolně z důvodu úmrtí partnera. Ze všech žen, které žily v roce 2024 samy, se jich 65 % nachází ve věkové kategorii 65+. Koncentrace žen jednotlivkyň v této věkové kategorii je tak velmi vysoká a souvisí s nadúmrtností mužů, především ve vyšších věkových kategoriích,“ vysvětlují autorky studie Štěpánka Brabcová a Marie Korychová. „Muži jednotlivci jsou do různých věkových kategorií rozděleni rovnoměrněji. Na věk 65+ připadá 31 % ze všech mužů jednotlivců. V mladších věkových kategoriích převažují samostatně žijící muži nad jednočlennými domácnostmi žen.“
Vliv na počet jednočlenných domácností má také rozvodovost, a to i v případě, že z manželství vzešly děti. Po rozvodu zůstávají děti častěji v péči matky, zatímco muži pak většinou žijí sami. Samy v domácnostech často také končí děti, které se právě osamostatnily od rodičů. Jsou to nejčastěji lidé mezi 20. a 39. rokem věku.
Podíl lidí žijících samostatně je nejvyšší je v Litvě (27,0 %), ve Finsku (25,8 %), v Dánsku (24,1 %), v Estonsku (22,3 %) a ve Švédsku (22,2 %). V Německu je to zhruba pětina osob. Nejméně lidí žije naopak samostatně na Slovensku (3,5 %), v Irsku (8,1 %) a v Polsku (8,8 %), ukazují statistiky německého statistického úřadu Destatis.
Na čtvrtek 24. července je již po šesté vyhlášen Mezinárodní den call center. Má připomenout význam lidské komunikace v digitální době. Datum je zvoleno symbolicky.Odkazuje na nepřetržitou službu call center 24 hodiny 7 dní v týdnu (24/7).
„Často nevíme, čím si naši nejbližší momentálně procházejí ve svých životech. To ale nezjistíme, pokud s nimi nebudeme komunikovat. I jeden hovor v pravou chvíli může leccos změnit, proto jako největší tuzemský provozovatel call center vyzýváme lidi, aby se do Mezinárodního dne call center zapojili tím, že zavolají někomu blízkému,“ říká Petr Studnička, ředitel společnosti Conectart.
Nepřetržitý provoz má například také Linka bezpečí, na níž empatičtí a nápomocní operátoři pomáhají řešit potíže dětí a mladistvých. Ve prospěch Linky bezpečí, stejně jako v předchozích letech, poputuje letošní výtěžek ze sbírky. Za každou odpracovanou hodinu operátorů daruje Conectart deset korun. Letos to tedy dá 60 750 korun. K výzvě se připojilo také Slovensko a Polsko.