Lidé ve východní Evropě se obávají dezinformací, svým vládám nevěří
Obavy obyvatel ve východní a jihovýchodní části Evropské unie jsou značné. Zároveň občané nedůvěřují svým vládám, že proti tomu dokáží či dokonce chtějí účinně zasáhnout. Upozorňuje na to zpravodajský web euractiv.cz.
Podle údajů Eurobarometru z května 2025 v Maďarsku vyjádřilo obavu, že voliči zakládají svá rozhodnutí na dezinformacích, 82 % dotázaných – nejvyšší podíl ze sledovaných zemí. Podobně vysoká míra znepokojení přetrvává v Litvě (75 %), na Slovensku a v Bulharsku (shodně 74 %), následují Polsko (71 %), Finsko (70 %), Lotyšsko (68 %) a Rumunsko (65 %). I v Česku, které je v rámci skupiny nejméně znepokojené, se téměř dvě třetiny respondentů domnívají, že dezinformace mohou ovlivnit volební rozhodování.
Tyto obavy nejsou abstraktní, ale vycházejí z každodenní zkušenosti. V Maďarsku se více než polovina populace setkává s dezinformacemi alespoň jednou týdně, přičemž téměř každý čtvrtý respondent uvádí každodenní kontakt. Podobné vzorce vykazují Slovensko a Lotyšsko, zatímco i Finsko – země často považovaná za vzor mediální gramotnosti – rovněž hlásí častý výskyt manipulačního obsahu.
Občané se zároveň překvapivě shodují na řešeních. V celém regionu respondenti opakovaně označují vzdělávání, mediální gramotnost a nezávislé ověřování faktů za nejúčinnější nástroje v boji proti dezinformacím. Výzvy k cenzuře jsou vzácné, dominantní je poptávka po odolnosti – schopnosti informace rozpoznat, ověřit a zasadit do kontextu.
Data zároveň odhalují rostoucí nesoulad mezi obavami veřejnosti a důvěrou ve schopnost vlád na dezinformace reagovat. V několika zemích občané vyjadřují hluboký skepticismus ohledně toho, zda jsou jejich národní instituce schopny problém účinně řešit.
Nejvýraznější je tento deficit důvěry v Bulharsku, kde většina respondentů označuje boj s dezinformacemi za nemožný úkol. Pouze 38 % věří, že národní autority dokážou problém zvládnout. V Česku a na Slovensku je více lidí, kteří státní kapacitě nedůvěřují, než těch, kteří jí věří. Rumunsko a Maďarsko vykazují podobně polarizované postoje. Výjimkou je Finsko. Místní respondenti zde vyjadřují nejvyšší míru důvěry v národní autority.
„V mnoha státech východního křídla občané více věří schopnostem EU než vlastním metropolím. V Bulharsku, Lotyšsku, na Slovensku a v Česku – a dokonce i v Maďarsku – převyšuje víra ve schopnost EU čelit dezinformacím důvěru v národní autority,“ píše euroactiv.cz.
V České republice navzdory rostoucím obavám veřejnosti a sílící angažovanosti na úrovni EU byla po změně vlády zrušena strategická komunikační jednotka na ministerstvu zahraničí. „Ani předchozí kabinet však boj proti dezinformacím nepovažoval za skutečnou prioritu,“ tvrdí autoři článku.
V českém prostředí kolují zavádějící informace a dezinformace, které nadhodnocují válečnou pomoc Ukrajině či humanitární pomoc ukrajinským uprchlíkům. Téměř polovina Čechů některým z nich věří. Například na facebooku se letos šířil příspěvek, který nadhodnocuje českou pomoc Ukrajině, jak upozornil internetový Demagog.cz. Podle příspěvku Česko Ukrajině poskytlo od začátku války do února 2025 pomoc ve výši zhruba 232 miliardy korun. Příspěvek navíc uvádí, že výdaje od té doby narostly a mohou být pravděpodobně vyšší o desítky miliard, které „mizí do té černé díry korupce“.
Zmíněné číslo nicméně není smyšlené, vychází z dat Kielského institutu, což je respektovaná instituce. „Autor příspěvku opomíjí to, že Kielský institut pracuje s hypotetickou výší podpory pro ukrajinské uprchlíky a nezohledňuje daně a odvody, které v Česku platí,“ vysvětlil serveru euroactiv.cz Jan Fridrichovský, šéfeditor Demagog.cz a vedoucí fact-checkingu ve Středoevropské observatoři digitálních médií (CEDMO). „Tato hypotetická výše je odhadem nákladů na podporu uprchlíků, které vycházejí ze zprávy OECD o migraci z roku 2022, a navíc předpokládá, že všichni uprchlíci stojí stát stejné peníze, a zahrnuje všechny uprchlíky, tedy i ty, kteří naopak do rozpočtu přispívají.“
„Dezinformací nadhodnocujících válečnou pomoc Ukrajině či humanitární pomoc ukrajinským uprchlíkům jsme doposud testovali vícero. Zvláště alarmující byla zjištění týkající se dezinformačního narativu, jehož dosah a věrohodnost jsme testovali během letních měsíců července a srpna 2025,“ sdělil Ivan Ruta Cuker, sociolog a datový analytik CEDMO z Univerzity Karlovy.
V případě, který zmiňuje Cuker, šlo o nepravdivé sdělení, že ukrajinští uprchlíci pobírají nadstandardní sociální dávky a další výhody v podobě ubytování, stravy nebo kultury zdarma, zatímco čeští občané na ně vydělávají. „Tomuto tvrzení důvěřovalo 48 % Čechů a Češek starších 16 let, což je u dezinformací jednou z nejvyšších naměřených hodnot za celou dobu testování,“ upřesnil Cuker.
Ještě více Čechů, 49 procent, důvěřovalo tvrzení testovanému v roce 2024, že vládní podpora Ukrajiny je jedním z hlavních důvodů narůstajícího státního dluhu České republiky. Pro 35 % Čechů bylo věrohodné nepravdivé tvrzení, že ke zvýšení daně z nemovitosti došlo kvůli financování dodávek zbraní na Ukrajinu.
„Pro kontext doplním, že příchod uprchlíků v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině vnímalo loni v září 33 % českých občanů jako zásadní problém a další třetina jako středně velký problém. O zásadní problém jde především podle lidí ve středním věku se středoškolským vzděláním bez maturity,“ říká Cuker.
Z informací ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že od začátku ruské agrese v roce 2022 do konce prvního čtvrtletí roku 2025 Česko na ukrajinské uprchlíky vydalo 74 miliard korun a naopak od nich vybralo 78,7 miliardy korun. Ani tato čísla ale nemusí být úplná, konstatuje euractiv.cz. Stát má k dispozici pouze omezená registrová data, jejichž využití je na straně státu zatím jen omezené z legislativních, technických a také kulturních důvodů.