Inflaci loni nejvíce přiživily bydlení a služby
Spotřebitelské ceny v roce 2024 meziročně vzrostly o 2,4 %, což bylo o 8,3 procentního bodu méně než v předchozím roce. Růst cenové hladiny byl tažen zejména cenami v oddíle bydlení. V prosinci přitom spotřebitelské ceny meziměsíčně klesly o 0,3 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména nižšími cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle alkoholické nápoje, tabák. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v prosinci o 3 %, což bylo o 0,2 procentního bodu více než v listopadu. oznámil Český statistický úřad (ČSÚ).
„Prosinec přinesl příjemné překvapení, analytici očekávali růst až 3,3 procenta,“ poznamenala Eva Zamrazilová, viceguvernéra České národní banky, jež byla hostem na tiskové konferenci ČSÚ. „Je dobré, že celoroční inflace byla nejnižší za posledních 6 let a za posledních 8 let, kdy státní banka opustila kursové intervence, byla druhá nejnižší.“
„nflace v prosinci zaostala za odhadem naším i odhadem ČNB – meziměsíčně poklesla o 0,3 % (očekávaný nárůst o 0,1 %) a meziročně proto zrychlila svoji dynamiku pouze na 3 procenta (očekávání 3,3 %),“ potvrzuje Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.
Vývoj inflace v roce 2024 byl ovlivněn zejména růstem cen v oddíle bydlení. V menší míře na zvyšování inflace působil též růst cen v oddíle stravování a ubytování či v oddíle alkoholické nápoje, tabák. Protisměrně, tj. na snižování cenové hladiny, působil vývoj cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
„Průměrná míra inflace v roce 2024 dosáhla 2,4 %, což bylo o 8,3 procentního bodu méně než v roce 2023 a nejméně od roku 2018. Během celého roku 2024 se meziroční tempo růstu pohybovalo mezi dvěma a třemi procenty. Nejnižší meziroční růst cen byl zaznamenán v únoru, březnu a červnu, kdy činil dvě procenta. Nejvyšší, tříprocentní, byl pak v prosinci,“ řekl Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
Ceny ve skupině potraviny a nealkoholické nápoje byly jediné, které loni klesly, a sice o 2,3 procenta. Naopak nejvíce rostly ceny ve skupinách vzdělávání (8,2 %), stravování a ubytování (7,6 %) a alkohol a tabák (5,1 %).
Váženo podílem ve spotřebitelském koši se nejvíce na inflaci podílela skupina Bydlení, voda, energie (0,9 proc. bodu), stravování a ubytování (0,5 p.b.) a alkohol a tabák (0,4 p.b.). Naopak na snížení inflace se v těchto vahách podílely opět potravina a nealkoholické nápoje (-0,4 p.b.).
Podle váhy ve spotřebitelském koši se na polovině růstu spotřebitelských cen podílely společně elektrická energie, stravovací služby a tabák. „Alkohol a tabák se na růstu spotřebitelských cen loni podílely 0,4 procenta, což bylo dáno hlavně růstem spotřebitelských daní,“ podotkl Rojíček.
Podle Evy Zamrazilové jsou čísla o inflaci poměrně pozitivní a v lednu by měla opět jen mírně překračovat 2 procenta, což je inflační cíl ČNB.
V návaznosti na požadavky uživatelů, zejména České národní banky, zavede Český statistický úřad od referenčního měsíce ledna 2025 zcela nový produkt – předběžný odhad indexu spotřebitelských cen. Ten bude publikován obvykle 5 dní po skončení měsíce, poprvé tedy 5. února. Zpřesněný údaj bude zveřejňován tak jako dosud, tj. přibližně 10. den každého měsíce. Podle předsedy Rojíčka se míra inflace zásadně nezmění, ale proti předběžnému odhadu se zpřesní podíly jednotlivých skupin spotřebního koše na míře inflace.
„Nový výstup nabídne uživatelům včasnější informaci o cenovém vývoji spotřebitelských cen a budou v něm zveřejněny meziroční a meziměsíční cenové indexy za základní analytické skupiny produktů v obdobném členění jako publikuje Eurostat,“ upřesnil Marek Rojíček. Výpočet předběžného indexu bude zpřesněn při standardním odhadu indexu spotřebitelských cen. Není tedy vhodné se odkazovat na předběžný index spotřebitelských cen v návrzích právních předpisů a smluvních vztahů, upozornil předseda ČSÚ.
Zamrazilová tento krok ČSÚ přivítala: „Jednání Bankovní rady se koná počátkem měsíce, někdy údaje přijdou i několik dní poté. Měsíční údaje o indexu spotřebitelských cen neovlivňují zásadně cíle a měnovou politiku centrální banky, ale mohou měnit rozhodnutí některých členů Rady a mohou odkrývat některé mimořádné výkyvy. Hlavně v únoru to bude důležité, protože v ekonomice v lednu dochází k přecenění řady položek, především regulovaných cen. Proto bývá únorové zasedání zatíženo vyšší mírou nejistoty.“
Podle předběžných výpočtů harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP), podle kterého evropský statistický úřad Eurostat porovnává inflaci ve 27 zemích EU, v prosinci v Česku meziměsíčně klesl o 0,3 % a meziročněvzrostl o 3,3 % (v listopadu o 3,1 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v prosinci 2024 za Eurozónu 2,4 % (v listopadu 2,2 %), v Německu 2,8 % a na Slovensku 3,1 %. Nejvyšší byla v prosinci v Chorvatsku (4,5 %) a nejnižší v Irsku (1 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v listopadu 2,5 %, což bylo o 0,2 procentního bodu více než v říjnu. Nejvyšší byla v listopadu v Rumunsku (5,4 %) a nejnižší v Irsku (0,5 %).
