Inflace zůstává na dvou procentech

Spotřebitelské ceny v březnu vzrostly ve srovnání s únorem o 0,1 procenta. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle doprava. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v březnu stejně jako v únoru o 2 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Meziměsíčně spotřebitelské ceny v březnu vzrostly v oddíle doprava zejména vli sem zvýšení poplatku za dálniční známku o 53,3 % a růstem cen pohonných hmot a olejů o 1,6 procenta. V oddíle stravování a ubytování vzrostly ceny stravovacích služeb o 0,5 % a ubytovacích služeb o 1,9 procenta. Růst cen v oddíle alkoholické nápoje, tabák byl ovlivněn vyššími cenami tabákových výrobků o 2,1 procenta. K meziměsíčnímu snížení celkové cenové hladiny v březnu přispěly především ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Zde klesly zejména ceny ovoce o 2,6 %, vajec o 6 %, vepřového masa o 1,7 %, sýrů a tvarohů o 1,1 % a jogurtů o 3,7 procenta. V oddíle rekreace a kultura byly nižší ceny dovolených s komplexními službami o 2,8 % v důsledku končící zimní sezóny.

Ceny zboží úhrnem zůstaly na úrovni měsíce února a ceny služeb vzrostly o 0,4 procenta.

„Meziroční vývoj cen v jednotlivých oddílech spotřebního koše byl rozdílný. Jediným oddílem, kde ceny meziročně klesly, byl oddíl potraviny a nealkoholické nápoje, a to zhruba o 6 procent,“ říká Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Meziročně spotřebitelské ceny v březnu vzrostly stejně jako v únoru o 2 procenta. V oddíle doprava v březnu vzrostly ceny pohonných hmot a olejů o 4,8 % (v únoru růst o 1,2 %) a poplatek za dálniční známku o 53,3 % (v únoru meziroční změna 0 %). na meziroční růst cenové hladiny měly v březnu nadále největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny nájemného z bytu o 7,1 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 4,6 %, vodného o 10,9 %, stočného o 10,5 %, elektřiny o 13,1 % a tepla a teplé vody o 3 procenta. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle stravování a ubytování, kde byly vyšší ceny stravovacích služeb o 8,2 % a ubytovacích služeb o 9 procent. V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny lihovin o 3,2 %, piva o 4,9 % a tabákových výrobků o 5,9 %. Ceny vína meziročně klesly o 3 procenta. Ceny v oddíle doprava byly vyšší o 3,5 procenta.

Naopak v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje klesly zejména ceny mouky o 27,8 % (v únoru pokles o 22,8 %), vepřového masa o 5,7 % (v únoru pokles o 2 %), jogurtů o 7,9 % (v únoru pokles o 6,1 %), ovoce o 2,9 % (v únoru pokles o 1,1 %) a zeleniny o 4,8 % (v únoru pokles o 0,1 %). Na meziroční snižování celkové cenové hladiny měly v březnu největší vliv ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde kromě již výše zmíněného, klesly ceny drůbežího masa o 16,4 %, polotučného trvanlivého mléka o 26,6 %, vajec o 27,7 % a cukru o 22,2 %. Ceny zemního plynu meziročně klesly o 5,2 % a tuhých paliv o 4,4 %.  

„inflační epizoda v naší zemi skončila. Potraviny v České republice dokonce zlevňují nejrychleji ze všech zemí Evropské unie,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 0,9 % (v únoru o 1,0 %). Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 102,1 procenta. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,1 % a ceny služeb o 5,4 %.

Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v březnu 150,4 % (v únoru 150,2 %).

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v březnu 7,1 % (v únoru 8,2 %).

„Velkou měrou se na březnovém výsledku podílí vysoká srovnávací základna s loňským rokem. I když to není další snížení tempa růstu cen v ČR, z velmi dobrého výsledku to nic neubírá. Domácí velmi mírný růst cen je tak jeden z nejnižších v EU. Během několika měsíců jsme se tak dostali z chvostu mezi elitu,“ upozorňuje Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin. „Hlavním proinflačním faktorem zůstává robustní schodek státního rozpočtu, který je pro letošní rok naplánován na více než 250 miliardy korun. Podle posledních dat se zdá, že by vláda tento cíl měla bezpečně splnit a dál pokračovat ve snižování schodku hospodaření i v příštím roce.“

Podle předběžných výpočtů harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP), jímž se porovnává inflace v zemích Evropské unie, vzrostl v březnu HICP v Česku meziměsíčně o 0,2 % a meziročně o 2,2% (v únoru také o 2,2 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v březnu 2024 za eurozónu 2,4 % (v únoru 2,6 %), v Německu 2,3 % a na Slovensku 2,5 %. Nejvyšší byla v březnu v Chorvatsku (4,9 %) a nejnižší v Litvě (0,3 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v únoru 2,8 %, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v lednu. Nejvyšší byla v únoru v Rumunsku (7,1 %) a nejnižší v Dánsku a v Lotyšsku (shodně 0,6 %).

„Máme stále nižší inflaci než v EU. A to i přesto, že nám rok tvrdili, že máme vysokou inflaci kvůli koruně. Evidentně to byla lež s politickým opodstatněním,“komentuje údaje ČSÚ Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group. „Z pohledu centrální banky je klíčové, že jsme na inflačním cíli. Už není třeba tlačit inflaci níž. Proto je nutné snížit úrokové sazby. Jenže centrální banka na můj vkus snižuje úrokové sazby pomalu. Jako důvod se uvádí strach z oslabení koruny a vyšší ceny služeb. Podle mě je oboje přeceňované. To, že oslabí koruna je logické. To, že jsou dražší služby je také logické. Tento proces trvá už přes rok a inflace je nízká. Já bych se nebál příště snížit sazby více.“