Inflace zrychlila ze statistických příčin
Spotřebitelské ceny za říjen meziročně vzrostly o 8,5 %, což představuje prudké zvýšení tempa zdražování. Je to první měsíc po osmi měsících, kdy inflace zrychluje. Analytici očekávali mírnější inflaci, v průměru mezi 8,2 a 8,4 procenta. Oproti minulému měsíci šly ceny nahoru o 0,1 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ) ve své pravidelné zprávě.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se ve srovnání se zářím zvýšily zejména ceny vepřového masa o 5 %, vajec o 10,8 %, ovoce o 3 %, zeleniny o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 5,8 % a másla o 5 procent. V oddíle odívání a obuv byly vyšší ceny oděvů o 2,2 % a obuvi o 3,2 procenta. Meziměsíční pokles cen byl zaznamenán především v oddíle bydlení, kde klesly ceny elektřiny o 1,7 %, zemního plynu o 3 % a tepla a teplé vody o 0,8 %. Z potravin byly nižší zejména ceny nealkoholických nápojů o 2 %, drůbežího masa o 2,3 %, brambor o 5,4 %, jogurtů o 3,8 % a cukru o 5,2 procenta.
Ceny zboží úhrnem zůstaly na úrovni měsíce září a ceny služeb vzrostly o 0,2 procenta.
„Říjnové zrychlení meziročního růstu cen na 8,5 % bylo způsobeno především loňským promítnutím Úsporného tarifu do cen elektřiny. Pokud bychom tento Úsporný tarif do výpočtu nezahrnuli, cenový růst by činil 5,8 %,” zdůvodnila Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Zrychlení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno především cenami v oddíle bydlení. Ceny elektřiny zrychlily svůj meziroční růst na 148,6 % (v září 16,5 %) zejména vlivem jejich výrazného poklesu v říjnu 2022. Pro domácnosti odebírající elektřinu byl pro období říjen – prosinec 2022 zaveden tzv. Úsporný tarif.
Pro období říjen 2022 – prosinec 2023 byl odpuštěn poplatek za podporované zdroje energie (POZE). Tato rozhodnutí se nyní promítla do cenové statistiky.
Ceny zemního plynu naopak meziročně zpomalily svůj růst na 6,2 % (v září 12,5 %), ceny tepla a teplé vody na 31,0 % (v září 36,2 %) a tuhých paliv na 3,9 % (v září 12,9 %). Na meziroční cenový vývoj měl také vliv mírnější růst cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Ceny chleba v říjnu vzrostly o 5,1 % (v září o 10,3 %), zeleniny o 12,4 % (v září o 20,4 %), z čehož ceny brambor byly vyšší o 48,5 % (v září o 63,4 %). Ceny vajec klesly o 6,2 % (v září růst o 7,5 %) a ceny cukru o 11,1 % (v září růst o 44,6 %).
Na meziroční růst cenové hladiny měly v říjnu největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě výše uvedeného vzrostly ceny nájemného z bytu o 7,9 %, vodného o 16,3 % a stočného o 26,9 procenta. Druhé v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje (nárůst o 3,7 %). V oddíle rekreace a kultura byly vyšší ceny dovolených s komplexními službami o 11,6 procenta. V oddíle stravování a ubytování se zvýšily ceny stravovacích služeb o 8,9 % a ceny ubytovacích služeb o 12,2 %. K meziročnímu snížení cenové hladiny přispěly v říjnu ceny v oddíle doprava, kde klesly ceny automobilů o 4,3 % a ceny pohonných hmot a olejů o 7,3 procenta.
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) se meziročně nezměnily (v září růst o 0,1 %). Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 109,7 procenta. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 10,1 % a ceny služeb o 6,1 %.
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v říjnu 12,1 % (v září 12,7 %). Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v říjnu 148,1 % (v září 148,0 %).
„ČNB Na posledním zasedání ponechala hlavní sazbu dál na 7 procentech a tříměsíční sazba PRIBOR od té doby stoupá, což značí, že trhy přestávají věřit, že ke snížení sazeb dojde na prosincovém zasedání. Jelikož v lednu měnové jednání pravděpodobně nebude, tak další možný termín je až v únoru. Centrální bankéři jsou si vědomi toho, že inflace klesá zatím pomalejším tempem, než původně čekali,“ připomíná Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin. „Cíl srazit průměrnou inflaci za letošní rok pod 10 procent je vážně ohrožen a dostat jí pro příští rok pod 2,6 procenta také. Podle slov guvernéra ČNB Aleše Michla bude snižování pozvolné, což v překladu znamená, že se nebude nikam spěchat. To hraje do karet importu, protože slabá koruna bude znesnadňovat pozici českých dovozců.“