Inflace v březnu výrazně zrychlila
Míra inflace v březnu začala stoupat. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) činila meziročně 1,9 %, v únoru to bylo 1,4 procenta. Je to sice stále ještě pod dvouprocentním cílem České národní banky (ČNB), ale předpovědi, že se letos přes 2 procenta nevyšvihne, už berou zasvé.
Ve srovnání s únorem index spotřebitelských cen, jímž se inflace měří, stoupl o 0,6 procenta. Nejsilnější nárůst vykázala energie: 5,3 procenta. Za ní jsou to ceny zpracovaných potravin, alkoholu a tabáku (bez energie: 0,9 %). Zboží celkem podražilo o 0,8 % a služby o 0,3 procenta.
V meziročním srovnání v březnu nejrychleji stále zdražovaly služby: o 4,7 procenta, následovaly alkoholické nápoje a tabák (3,3 %) a energie (2,4 %).
„Ceny energie proti loňsku stále klesají kvůli tomu, že stát vzal od začátku roku na svá bedra poplatky za obnovitelné zdroje energie. Jenomže to už přestává stačit, protože ceny pohonných hmot se kvůli operaci v Íránu rychle posouvají nahoru. Brzy to bude platit také pro ceny zemního plynu a elektřiny. Jediný rozdíl je, že dopad na domácnosti i firmy bude rozložený v čase kvůli fixacím,“ říká Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské firmy Next Finance. „Pokud se konflikt v Íránu podaří ukončit v řádu týdnů, inflace se v roce 2026 bude v průměru pohybovat kolem 2,3 %, tedy bude o něco nižší než loni. Pokud však blokáda Hormuzského průlivu potrvá měsíce a dražší energie se propíše do nárůstu cen zboží, může být v závěru roku 2026 inflace opět kolem 5 procent. Nárůstu inflace by v takovém případě nezabránilo ani to, že se česká vláda pustila do regulování cen pohonných hmot.“
Dosud inflaci brzdily ceny potravin. Také v březnu ještě klesly proti únoru o 0,7 % a meziročně o 1,1 procenta. I tento trend však může brzy skončit. „Pokud se v brzké době neodblokuje Hormuzský průliv, lze očekávat i výrazný nárůst cen potravin, protože zdraží hnojiva,“ varuje Václav Franče, analytik investiční společnosti Uniqa. Také on se obává, že při dlouhodobé blokádě Hormuzského průlivu by míra inflace mohla dosáhnout 5 procent. „V dubnu zůstane takřka jistě průliv zavřený a pravděpodobnost odblokování v květnu je menší než 50 procent,“ dodává Franče.
Ceny potravin přitom nejsou důležité jen pro svou váhu ve spotřebitelském koši (16,9 %), ale také proto, že výrazně ovlivňují inflační očekávání českých domácností. „To bude jeden z klíčových faktorů, které bude ČNB pečlivě sledovat. Inflační očekávání se od poslední energetické krize dosud plně neukotvila. Tento deficit se projevuje přetrvávajícím mzdovým růstem nad 7 % a inflací ve službách,“ upozorňuje Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB. V předpovědích je však mírnější: „Nejistota ohledně inflačního výhledu zůstává vysoká. V nejbližších měsících očekáváme mírné zrychlení inflace, tažené primárně pohonnými hmotami. V létě by inflace měla poněkud poklesnout, jak bude odeznívat potravinová deflační vlna nastartovaná na konci roku 2025. Poté by se měla opět vydat vzhůru. Vrchol sekundárních efektů vyšších cen energie a pohonných hmot do zboží a potravin, ať bude jakkoli silný, nejspíše přijde na jaře a v létě 2027. Náš základní scénář počítá pro rok 2026 s průměrnou inflací kolem 2 % a pro rok 2027 s hodnotou blížící se 3 procentům. Obě čísla jsou přitom zatížena nadstandardní mírou nejistoty,“ připouští Jan Bureš.