Inflace nepolevuje, nejspíše ještě poskočí

Spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,1 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v listopadu stejně jako v říjnu o 2,8 procenta. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ) ve své pravidelné zprávě.

Ve srovnání s říjnem v listopadu stouply ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje zejména ceny vajec o 23,3 %, masa o 0,4 % a sýrů a tvarohů o 1,3 %. V oddíle doprava vzrostly ceny pohonných hmot a olejů o 0,8 procenta. K meziměsíčnímu snížení celkové cenové hladiny v listopadu přispěly především ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde klesly zejména ceny lihovin o 2,1 %. V oddíle bytové vybavení, zařízení domácnosti byly nižší především ceny přístrojů a spotřebičů pro domácnost o 1,8 procenta.

„V listopadu ceny oproti loňskému roku vzrostly stejně jako v říjnu o 2,8 procenta. Vývoj cen v jednotlivých oddílech spotřebního koše byl však odlišný. Jediným oddílem, kde ceny meziročně klesly, byl oddíl odívání a obuv, a to o necelé 1 procento,“ říká Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Ke zrychlení meziročního cenového růstu došlo zejména v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde ceny ve skupině mléko, sýry, vejce přešly z poklesu o 0,1 % v říjnu v růst o 4,3 % v listopadu, z čehož ceny vajec přešly z poklesu o 5,6 % v říjnu v růst o 31,7 % v listopadu. Ceny masa klesly o 1,3 % (v říjnu pokles o 3,4 %). Naopak v oddíle bydlení došlo ke zpomalení cenového růstu. Ceny elektřiny vzrostly o 9,2 % (v říjnu růst o 10,5 %) a ceny plynu klesly o 2,9 % (v říjnu pokles o 2,3 %). Vývoj cen v oddíle doprava byl ovlivněn především zmírněním poklesu cen pohonných hmot a olejů. Ty byly v listopadu meziročně nižší o 7,6 % (v říjnu pokles o 11,4 %).

Na meziroční růst cenové hladiny měly v listopadu nadále největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde (kromě již výše zmíněného) vzrostly ceny nájemného z bytu o 6,3 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 4 %, vodného o 10,9 %, stočného o 13,4 %, tepla a teplé vody o 8,5 procenta. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle alkoholické nápoje a tabák, kde se zvýšily ceny lihovin o 3,3 %, piva o 3 % a tabákových výrobků o 7 procent. Ceny vína meziročně klesly o 2 %, ty však nejsou zatíženy spotřební daní na alkohol. V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 6,7 % a ubytovacích služeb o 8,8 procenta. V oddíle rekreace a kultura se zvýšily ceny dovolených s kompletními službami o 6,6 %. Na meziroční snižování celkové cenové hladiny působily v listopadu ceny v oddíle odívání a obuv, kde klesly ceny oděvů o 0,5 % a obuvi o 2,3 procenta.

Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 1,5 % (v říjnu o 1,7 %) zejména v důsledku růstu cen nových nemovitostí. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 103 procenta.

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,4 % a ceny služeb o 5,2 procenta.

Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v listopadu 152,4 % (v říjnu 152,3 %).

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v listopadu 2,7 % (v říjnu 3,1 %).

„Inflace se sice pohybuje nad svým cílem, ale stále se udržuje ve svém tolerančním pásmu. Nelze očekávat příchod další inflační vlny. Naopak v příštím roce by inflace měla začít klesat, takže je možné dál pokračovat ve snižování úrokových sazeb,“ usoudil nad statistickými údaji Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BHS.

Česká národní banka (ČNB) očekávala inflaci mírně vyšší, v listopadu 2,9 procenta. „Naše i mediánová prognóza predikovala ještě mírně vyšší nárůst, a to na 3 %, tedy přesně na horní okraj tolerančního pásma ČNB. Rostoucí trend inflace je zřejmý od léta, ač je do jisté míry dán nižší srovnávací základnou loňského roku,“ připouští Martin Kron, analytik Raiffeisenbank. „Vyšší inflaci ovšem nelze vysvětlit pouze statistickými efekty, proinflační rizika jsou stále přítomná. Pokračuje nadměrný růst cen služeb, jejichž tempo podle naší prognózy oproti říjnu (4,5 %) v listopadu zrychlilo (4,7 %). Zejména z tohoto důvodu by jádrová inflace vzrostla z 2,4 % na 2,5 procenta. Proinflačně podle nás působily i ceny potravin, jejichž cenový nárůst mohl být nejsilnější v tomto roce. Nicméně v případě rozkolísaných cen potravin je predikce zatížena jako obvykle vysokým stupněm nejistoty. Naopak inflaci tlačily směrem níže (stejně jako v předchozích třech měsících) ceny pohonných hmot, ačkoli ne tak razantně jako v září či říjnu, a to i přes slabší korunu ve vztahu k americkému dolaru. Tempo růstu cen regulovaných položek v listopadu ve srovnání s předchozím měsícem nejspíše zvolnilo.“

Následujícího vývoje se obává i Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin: „Situace se příliš nelepší a inflační tlaky přetrvávají především v podobě výdajů státu, jehož tempo se nesníží, soudě podle státního rozpočtu, ani v příštím roce. Letošní Vánoce si Češi pravděpodobně budou chtít dopřát, což bylo vidět na maloobchodních tržbách za říjen, které vzrostly o 5,5 procenta, což je nejvyšší číslo za půl roku. V listopadu a prosinci to může být hodně podobné. V dalších měsících by se mohla inflace zmírnit, ale podstatné snížení tempa růstu cen nečekejme, už v prosinci totiž vyprchá přirozená brzda inflace v podobě vysoké srovnávací základny, takže ceny mohou růst opticky meziročně rychleji, protože se budou srovnávat s velmi nízkým tempem z roku 2024. /…/ Inflace roste a na to musí ČNB reagovat, dá se tedy čekat, že pokud nebylo listopadové snížení sazeb na nějaký čas poslední, to prosincové nejspíš bude. ČNB rozhoduje o sazbách 19. prosince a další snížení je s velkým otazníkem,“ píše Volf.

Hlavní dvoutýdenní repo sazba ČNB je nyní na 4 procentech.

Podle předběžných výpočtů harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP), jímž evropský statistický úřad Eurostat porovnává inflaci v zemích EU, v listopadu v Česku meziměsíčně vzrostl o 0,1 % a meziročně o 3,1 % (v říjnu o 3 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v listopadu 2024 za Eurozónu 2,3 % (v říjnu 2 %), v Německu 2,4 % a na Slovensku 3,6 %. Nejvyšší byla v listopadu v Belgii (5 %) a nejnižší v Irsku (0,5 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v říjnu 2,3 %, což bylo o 0,2 procentního bodu více než v září. Nejvyšší byla v říjnu v Rumunsku (5 %) a nejnižší ve Slovinsku (0,0 %). HICP neobsahuje imputované nájemné.