Inflace neklesá, živí ji ceny bydlení, služeb a potravin

Spotřebitelské ceny v srpnu proti červenci vzrostly o 0,3 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle alkoholické nápoje, tabák a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu stejně jako v červenci o 2,2 procenta. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ) ve své pravidelné zprávě.

„Pod magickou hranicí 2 procenta, která je zároveň i cílem ČNB, jsme byli naposledy v listopadu 2016. Letošní srpnové ceny tedy pokračují ve velmi mírném a řekněme obvyklém růstu. Od začátku letošního roku jsme tak v normálním režimu zdražování,“ poznamenal k tomu Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin.

Na meziroční růst cenové hladiny měly v srpnu nadále největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny nájemného z bytu o 6,6 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 4,7 %, vodného o 10,9 %, stočného o 13,4 %, elektřiny o 8,2 % a tepla a teplé vody o 5,8 %. Ceny zemního plynu meziročně klesly o 7,2 % a tuhých paliv o 2,5 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle stravování a ubytování v důsledku vyšších cen stravovacích služeb o 6,8 % a ubytovacích služeb o 8,5 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny lihovin o 5,0 %, piva o 4,4 % a tabákových výrobků o 6,5 %. Ceny vína meziročně klesly o 1,9 %. V oddíle rekreace a kultura se zvýšily ceny dovolených s komplexními službami o 2,8 %. Naopak na meziroční snižování celkové cenové hladiny v srpnu nejvíce působily (i když mírnějším tempem) ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje (pokles o 1,8 %).

Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 1,2 % (v červenci o 0,9 %) zejména v důsledku růstu cen nových nemovitostí. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 102,3 procenta.

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,5 % a ceny služeb o 5,0 %.

Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v srpnu 152,4 % (v červenci 152,0 %).

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v srpnu 3,9 % (v červenci 4,4 %).

„Srpnový meziroční vývoj spotřebitelských cen významně ovlivnily ceny potravin a pohonných hmot, jejichž oboustranné pohyby se však vzájemně vykompenzovaly. Ceny pohonných hmot byly oproti loňskému srpnu nižší o zhruba 4 procenta. Benzín Natural 95 se na čerpacích stanicích v průměru prodával za 37,65 Kč/l, což byla nejnižší cena od letošního ledna. Nafta se prodávala za 36,08 Kč/l, což bylo nejméně od července loňského roku,“ upozornila Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o 0,3 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly především ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1 procento. Růst spotřebitelských cen v oddíle bydlení byl způsoben zejména vyššími cenami nájemného z bytu o 0,3 % a tepla a teplé vody o 0,7 %. Meziměsíční pokles cen byl zaznamenán především v oddíle doprava, kde klesly ceny pohonných hmot a olejů o 2,2 % a ceny automobilů o 0,7 %. Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4 % (z čehož ceny brambor klesly o 21,2 %), drůbežího masa o 5 % a vajec o 6,2 procenta.

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,1 % a ceny služeb o 0,5 procenta.

„Podle údajů Eurostatu v období od prosince 2023 do července 2024 v České republice klesaly ceny potravin nejrychleji ze všech zemí Evropské unie. Údaje Českého statistického úřadu však naznačují, že poklesu cen potravin na našem trhu dochází dech. Například cena mouky byla ještě v červnu meziročně levnější o 20,9 procenta. V červenci už sleva dosahovala pouze úrovně 15,4 procenta a v srpnu došlo k dalšímu snížení slevy na 10,6 procenta. Podobný vývoj byl zaznamenán i u dalších položek. Celkově ceny potravin sice dál působí na snižování cenové hladiny, ale toto působení má stále mírnější efekt,“ říká Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.

„Inflace skončila v srpnu viditelně nad naším odhadem, který počítal s poklesem dynamiky k 1,9% a predikce ČNB ke 2 procentům,“ připouští Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. „Ke konci roku čekáme nárůst meziroční inflace s tím, jak bude odeznívat meziroční pokles cen potravin a v prosinci po více než roce začne být jejich příspěvek k meziroční inflaci pozitivní (po dnešních číslech může být tento efekt výraznější). Vedle toho vykazuje značnou setrvačnost inflace služeb a celkovou inflaci budou brzdit pouze levnější pohonné hmoty a pokles cen elektrické energie. I přes jejich pozitivní dopad však podle našich odhadů inflace vystoupá ke konci roku načas do blízkosti 3 procent.“

V roce 2023 činila míra inflace 11 procent. „Výrazným pomocníkem k brždění inflace byla v poslední době vysoká srovnávací základna. To ale přestává platit. I proto uvidíme v dalších měsících vyšší růst cen služeb. Ten bude přiživovat inflaci.  Na druhé straně brzdou inflace bude to, že růst cen zboží zůstane ještě několik měsíců zanedbatelný. Počítáme s tím, že by inflace v letošním roce měla v průměru dosáhnout 2,2 procenta,“ předpovídá Jiří Cihlář, analytik poradenské firmy Next Finance.