Inflace a nejistota proměňují finanční chování občanů i podniků
Vklady obyvatel v bankách, počítáno v korunách i cizí měně celkem, v březnu nabraly opačný kurs, a meziměsíčně poklesly o téměř 26 miliard korun. Doposud díky štědrým podporám státu vklady obyvatel rostly. Dá se odhadovat, že do úspor občanů výrazně sáhla inflace, především zvýšené náklady na bydlení, včetně plateb za energii.
Meziročně však nárůst vkladů obyvatelstva ještě stoupal, a sice o 4 procenta na 118,5 miliardy korun. Ze statistik sestavovaných Českou národní bankou (ČNB) ovšem také vyplývá, že více než dvojnásobným tempem rostl meziroční zájem o úvěry (11 %). Přes zjevně opadající hypoteční vlnu dosáhl celkový objem úvěrů obyvatelstva 1,987 bilionu korun.
Živnostníci v únoru nepatrně zvýšili čerpání půjček, a naopak snížili tvorbu vkladů. Na úložkách ovšem měli koncem měsíce ještě o 119 miliard korun více, než kolik bankám dlužili.
Opačně se chovají podniky, ale jejich motivy jsou stejné: potíže se zajištěním plynulosti výroby vzhledem k výpadkům subdodávek a zároveň nejistota ohledně ekonomického a politického vývoje v nejbližších měsících. To je vedlo k omezení úvěrování a vytváření finančních rezerv. V březnu se meziměsíčně snížil stav podnikových úvěrů, po výrazném únorovém nárůstů. Meziročně ovšem dosažených 1,222 bilionu korun představuje vzestup o 86 miliard korun (+7,5 %). Zároveň rostla i depozita, která mají firmy v bankovních ústavech, na 1,334 bilionu korun; výsledné saldo vůči bankám tak skončilo na přebytku 111,8 miliard korun.
„Březen byl prvním celým měsícem, kdy se na Ukrajině válčí, což nemohlo nepoznamenat situaci a chování podniků i domácností, včetně živnostníků,“ komentuje údaje ČNB Miroslav Zámečník, hlavní poradce České bankovní asociace. „Zatímco u obyvatel se vklady snížily při pokračujícím zájmu o čerpání úvěrů, a totéž lze říci v případě živnostníků, u firem byl vývoj opačný a opět vzrostlo kladné saldo vkladů nad úvěry. Poprvé se objevil tenhle dříve nevídaný fenomén až v průběhu pandemie, v červenci 2020. Jde o projev opatrnosti – firemní sektor jako celek by byl schopen vyrovnat všechny své závazky vůči bankovním věřitelům a ještě by mu téměř 112 miliard na vkladových účtech zůstalo.“
Češi splácejí nejlépe v Evropě
Březnová data již odrážejí dopad napadení Ukrajiny ruskou armádou, na nevýkonných úvěrech to však zatím není vidět. Naopak, podíl úvěrů, nepříznivě poznamenaných finančním stresem podnikové sféry a domácností v České republice, i v březnu klesal. Dosud tedy platí, že podíly nevýkonných úvěrů, jak firemních, tak úvěrů obyvatelstvu, v Česku patří v celoevropském srovnání mezi nejnižší v Evropě. Podíl firemních nevýkonných úvěrů v březnu klesl z lednových 3,85 % přes 3,69 % v únoru až na 3,23 % v březnu. To je hluboko pod hladinou 8,2 %, na níž byl na konci roku 2011, natož pak 17,67 % v lednu před dvaceti lety.
„Vývoj nevýkonných úvěrů je jedním z nejdůležitějších indikátorů zdravotního stavu ekonomiky a víme, kam se bude, vzhledem k souběhu řady nepříznivých faktorů, posouvat v nadcházejících měsících. Jak v případě úvěrů obyvatelstvu, tak u firem a živností jsou však nevýkonné expozice na podstatně nižší úrovni, než například po světové finanční krizi na počátku minulého desetiletí,“ říká M. Zámečník. „Češi tradičně velmi dbají na vzorné splácení hypoték. Podíl nevýkonných hypotečních úvěrů pokračoval v prolamování mnohaletých minim a v březnu ještě vylepšil historický rekord, když klesl na 0,69 procenta.“