Hrubý domácí produkt mírně roste díky zvýšení spotřeby

Ilustrační obrázek: Mediamodifier z Pixabay

Hrubý domácí produkt ve 2. čtvrtletí 2024 meziročně vzrostl o 0,6 % a mezičtvrtletně byl vyšší o 0,3 procenta. Pokračovalo oživení spotřeby domácností, které bylo provázáno se zmírněním inflace a reálným posílením mezd.  Zvyšovala se spotřeba vládních institucí, mírněji rostla také investiční aktivita, informoval Český statistický úřad.

„Posilování reálných příjmů domácností povzbudilo jejich poptávku. Růst spotřeby domácností sice mírně oslabil, ale pokračoval. S tím korespondovalo další zvyšování tržeb v obchodě a službách. Naopak méně příznivá byla situace v průmyslu, včetně některých důležitých exportních odvětví. Růst HDP negativně ovlivnila především změna zásob,“ říká Karolína Zábojníková, analytička Českého statistického úřadu.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) se ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně zvýšila o 0,5 % a meziročně o 0,1 procenta. V meziročním i mezičtvrtletním srovnání bylo patrné pozitivní působení služeb, které čerpají z oživení domácí spotřeby. Naopak HPH průmyslu klesla mezičtvrtletně o 0,6 % a meziročně o 2,5 procenta. V samotném zpracovatelském průmyslu byl pokles dokonce hlubší než v průmyslu jako celku. Ani 2. čtvrtletí nepřineslo obrat v dlouhodobě utlumeném stavebnictví, kde HPH mezičtvrtletně klesla o 0,3 % a meziroční poklesy trvají nepřetržitě šest let. Ze služeb se dařilo zejména peněžnictví a pojišťovnictví a uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství. 

Meziroční růst spotřebitelských cen ve 2. čtvrtletí mírně posílil na 2,5 procenta. Stojí za tím zejména výraznější růst cen dopravy, bydlení a energie a naopak zmírnění poklesu cen potravin a nealkoholických nápojů. Mezičtvrtletně spotřebitelské ceny vzrostly o 0,8 %. Po loňském oslabení opět rostly nabídkové i realizované ceny bytů. Ve 2. čtvrtletí se rovněž obnovil meziroční růst cen průmyslových výrobců a zmírnil se hluboký pokles cen zemědělských výrobců. Celková cenová hladina (podle deflátoru HDP) ve 2. čtvrtletí meziročně vzrostla o 4,2 % a mezičtvrtletně se zvýšila o 1,4 %. 

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda zaměstnanců ve 2. čtvrtletí meziročně vzrostla o 6,5 % a dosáhla 45 854 korun. Reálně se průměrná mzda zvýšila o 3,9 %. Mezičtvrtletní nominální navýšení průměrné mzdy ve 2. čtvrtletí mírně oslabilo na 1,4 %. Celková zaměstnanost ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 % a meziročně byla vyšší o 0,2 %. Počet odpracovaných hodin ale meziročně klesl o 1 % v důsledku útlumu v průmyslu a ve stavebnictví a také v rozšiřování zkrácených pracovních úvazků. Obecná míra nezaměstnanosti od počátku roku kolísala (mírně) pod 3 procenty.

Schodek státního rozpočtu na konci 1. pololetí dosáhl 178,6 miliard korun. Deficit se meziročně snížil o 37 miliard korun. To souvisí hlavně s odezníváním potřeby mimořádných výdajů domácnostem i firmám zasaženým dopady vysoké inflace. Příjmová strana byla stále pozitivně ovlivněna výběrem mimořádných daní dočasně uvalených na vybrané sektory ekonomiky. Začalo se také projevovat oživení spotřeby domácností a první dopady schváleného konsolidačního balíčku. Je patrná i změna rozpočtového určení daní, která zvyšuje podíl na výnosu některých váhově významných daní ve prospěch státního rozpočtu, vysvětluje ČSÚ.

Hrubý domácí produkt v Evropské unii ve 2. čtvrtletí meziročně rostl o 0,8 % a mezičtvrtletně o 0,2 procenta. Německá ekonomika stagnovala a v rámci středoevropského regionu se propadal HDP Rakouska a Maďarska. Mírně rostlo Slovensko. Ve stagnující střední Evropě je výjimkou Polsko, které ve 2. čtvrtletí rostlo nejvíce v EU.

Vývoz zboží a služeb ve 2. čtvrtletí 2024 reálně meziročně vzrostl o 0,4 % a dovoz klesl o 0,8 procenta.

Bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami v běžných cenách ve 2. čtvrtletí celkově dosáhla přebytku 143,0 mld. korun a ten se tak meziročně zvýšil o 45,4 mld., zejména vlivem zvýšení přebytku obchodu se zbožím. K tomuto zlepšení nejvíce přispěl obchod s motorovými vozidly, elektrickými zařízeními a ropou a zemním plynem. Nejvíce se ve 2. čtvrtletí meziročně zhoršila bilance obchodu s koksem a rafinovanými ropnými produkty, počítači, elektronickými a optickými přístroji a zařízeními a základními kovy.