HDP roste, ale investice vadnou

Podle zpřesněného odhadu vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) ve 3. čtvrtletí o 0,4 % ve srovnání s předcházejícím kvartálem a meziročně o 1,3 procenta. Meziroční růst HDP byl podpořen zejména vyššími výdaji na konečnou spotřebu. Negativní vliv měla změna tvorby hrubého kapitálu. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ).

Zpřesněný odhad potvrdil růst české ekonomiky. Hrubá přidaná hodnota (HPH) ve 3. čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,8 % a meziročně o 1 procento. K mezičtvrtletnímu růstu přispěl hlavně průmysl (růst o 1,5 %). Dařilo se také skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (+0,7 %), informačním a komunikačním činnostem (+1,5 %) a peněžnictví a pojišťovnictví (+2,8 %).

Meziroční vývoj HPH (+1 %) pozitivně ovlivnila zejména skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství +0,5 p. b. (růst o 2,6 %). Dařilo se i ostatním službám. Průmysl i stavebnictví klesly o 0,1 procenta.

„Na straně poptávky byly hlavními faktory mezičtvrtletního růstu HDP ve 3. čtvrtletí rostoucí výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob. Negativně působila tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka,“ komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

Meziroční růst HDP (+1,3 %) pozitivně ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu domácností
+1,4 p. b., výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí +0,6 p. b. a zahraniční poptávka +0,2 p. b. Negativní vliv měla tvorba hrubého fixního kapitálu (-0,3 p. b) a změna stavu zásob
(-0,7 p. b.).

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 2,5 %, z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně zvýšily o 0,7 % a meziročně vzrostly o 2,2 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se mezičtvrtletně snížily o 0,1 % a meziročně vzrostly o 3 procenta.

Tvorba hrubého fixního kapitálu klesla mezičtvrtletně o 1,2 % a meziročně o 0,8 %. Meziročně klesly investice do obydlí i do ICT a ostatních strojů a zařízení. Vzrostly investice především do ostatních budov a staveb a dopravních prostředků. Změna stavu zásob činila +63,6 mld. Kč, což bylo o 12,3 mld. Kč méně než ve stejném čtvrtletí předchozího roku.

Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 121,8 mld. Kč, bylo tak o 29,9 mld. vyšší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz vzrostl mezičtvrtletně reálně o 1,9 procenta. V meziročním srovnání vzrostl o 4 %, kde vývoj nejvíce ovlivnil růst vývozu elektrických a optických přístrojů a motorových vozidel. Dovoz vzrostl mezičtvrtletně o 3,2 % a meziročně o 3,4 procenta.

Z hlediska cenového vývoje ve 3. čtvrtletí celkový deflátor HDP vzrostl meziročně o 3,9 procenta.

Objem mzdových nákladů3 ve 3. čtvrtletí vzrostl meziročně o 6,5 procenta.

Celková zaměstnanost se v porovnání s předchozím čtvrtletím nezměnila a meziročně vzrostla o 0,4 %. Celkem bylo odpracováno o 1,5 % hodin více než v předchozím čtvrtletí a meziročně o 1,4 % více.

Na tvorbě a užití HDP jsou nedobré dvě položky. Je to snížení tvorby hrubého fixního kapitálu, tzn. oslabení investiční aktivity. Svědčí to buď o ekonomické slabosti investorů, nebo o nízké důvěře v ekonomické posílení. Respektive asi obojí. Druhým problémem růst výdajů na konečnou spotřebu vládních institucí, meziročně o 3 procenta. Je to tempo vyšší než růst HDP, než růst spotřeby domácností a než investice. I když se započítává do HDP, je to fakticky růst na dluh, takže s růstem reálné ekonomiky mnoho společného nemá.

„Výkon českého hospodářství je zatím v letošním roce spíše zklamáním, když po slušném vyšlápnutí do nového roku v tempu +0,4 % mezi čtvrtletími pak ekonomika ve třetím čtvrtletí zpomalila své tempo růstu na 0,3 % v mezikvartálním vyjádření, čímž zaostala za očekáváními. Růst byl dosud tažen zejména domácí spotřebou, která se však z krizových let zatím zotavuje jen velmi pozvolna. Hlavním zklamáním a rizikem je i poptávka ze zahraničí, zejména v rámci Evropy, jejíž hospodářské oživení probíhá rovněž v opatrném módu,“ postěžoval si Vít Mikušek, analytik Raiffeisenbank.

Na druhou stranu tempo ročního růstu se zrychlilo na 1,3 % a bylo tak nejvyšší od 2. čtvrtletí roku 2022. „Oživení domácí spotřebitelské poptávky se podle očekávání stává klíčovým faktorem růstu HDP. Vliv ostatní položek se vyrovnal, když pozitivní příspěvek měl nárůst vládní spotřeby a drobně i export. Naopak investiční poptávka růst výrazně brzdila,“ hodnotí statistické údaje Petr Sklenář, hlavní ekonom banky ČSOB. „Poslední 4 kvartály v řadě pokračuje pozvolný nárůst spotřeby domácností a odmazává se propad z předchozích let.

Zdrojem tohoto vývoje je pokračující růst reálných mezd v kombinaci s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti a velmi pravděpodobně i snižující se mírou úspor, která byla v předchozích letech abnormálně vysoká.  

I když poslední rok reálné výdaje domácností opakovaně rostou, také stále na konci 3Q 2024 zůstaly téměř 5 procent pod úrovní, kde byly na konci roku 2019. Jenom uzavírání této mezery ve spotřebě by mělo být výrazný faktor růstu celého HDP ve zbytku letošního roku a i během příštího roku. /…/ Poslední kvartály znatelně ochladla investiční poptávka a vývoj investic je nevyrovnaný. Ve struktuře výrazným faktorem je útlum investic do strojů (-13 % r/r), které klesají již posledních 5 čtvrtletí a odrážejí nepříznivý vývoj v průmyslu u nás i v zahraničí.  Celkově fixní investice v kombinaci s dalším poklesem zásob měly k vývoji HDP negativní příspěvek (-0,9 procentního bodu) a byly výraznou brzdou.“

I když tedy tempo hospodářského růstu letos zrychluje, nedosahuje zdaleka čísel z doby před rokem 2020. „Ekonomiku letos každopádně podporuje to, že skončilo utahování opasků českých domácností. Jejich útraty budou pozvolna narůstat i díky tomu, že po zklidnění inflace v letošním roce reálně rostou mzdy. Vánoční období by mohlo otevřít peněženky Čechů zase o něco víc,“ míní Jiří Cihlář, analytik společnosti Next Finance. „Na druhé straně průmysl dál hlásí problémy. Řadě firem klesají zakázky a dopadají na ně zvýšené ceny energií. Do toho průmyslu, který lapá po dechu, komplikují život nejrůznější ESG požadavky. Tentokrát český průmysl z nejhoršího nevytáhne zahraniční poptávka. Náš největší obchodní partner – Německo má vlastní problémy. Výsledky německého HDP se dál drží okolo nuly. V roce 2024 česká ekonomika poroste, ale její růst nebude výrazný. V součtu celého letošního roku sázíme na růst ekonomiky jen o 1 procento. To může být problém pro českou vládu. Slabší ekonomický růst se totiž odrazí v tom, že státnímu rozpočtu nepřitečou na příjmové straně očekávané desítky miliard korun. V příštím roce by se růst české ekonomiky měl pohybovat mezi 2 a 3 procenty. K růstu pomůže i to, že vláda bude ve volebním roce rozdávat předvolební dárečky v čím dál větší míře.“