Fotovoltaika a tepelná čerpadla nejsou pro každého
Instalace solárních panelů a tepelných čerpadel, jež za poslední dva roky raketově stoupá a kterou Evropská unie plánuje povinně i na staré budovy, může narazit na stavební možnosti objektů. Důrazně před tím varuje Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Ve svém stanovisku zdůrazňuje hlavně spolupráci statika a požárně-bezpečnostního experta.
Největší profesní komora sledující kvalitu tuzemského stavebnictví a veřejný zájem upozorňuje na bezhlavé osazování jakýchkoliv střech solárními panely a vybavování jakýchkoliv budov výkonnými tepelnými čerpadly jen na základě doporučení prodejců. Jedním z důvodů jsou rizika spojená se statickým zajištěním budov, dalším pak možné překračování hygienických limitů hluku právě u tepelných čerpadel.
„Samozřejmě vítáme směr, jakým se naše společnost na cestě k větší energetické soběstačnosti vydává. Dlouhodobě však upozorňujeme na to, že energetická zařízení vyžadují odbornou přípravu i péči. Jedině tak jejich zapojení povede ke spokojenosti stavebníka i jeho okolí,“ konstatuje Robert Špalek, předseda ČKAIT.
Největší profesní komora sledující kvalitu tuzemského stavebnictví a veřejný zájem zároveň upozorňuje na bezhlavé osazování jakýchkoliv střech solárními panely a vybavování jakýchkoliv budov výkonnými tepelnými čerpadly jen na základě doporučení prodejců. Jedním z důvodů jsou rizika spojená se statickým zajištěním budov, dalším pak možné překračování hygienických limitů hluku právě u tepelných čerpadel.
Statika patří vedle požárně-bezpečnostních opatření k hlavním otázkám, které by měl stavebník vyřešit ještě před pořízením fotovoltaické sestavy (FVE) a její instalací. Zdaleka ne každá střecha snese zatížení solárními panely – a nejde pouze o jejich váhu.
Z mnoha případů, které jsou řešeny autorizovanými osobami, vyplývá, že posouzení stavu střešní konstrukce statikem odhalí řadu možných rizik nebo slabin: velká část staveb vznikala v době, kdy se s podobným zatížením jako od tíhy FVE nepočítalo. Statik by měl proto posoudit veškeré detaily a provedení stavby a střešní konstrukce a jejich aktuálního stavu. Teprve na základě těchto výstupů lze zodpovědně určit velikost, typ, sklon, uložení a ukotvení fotovoltaického zařízení.
„Na základě desítek případů, které jsme dosud posuzovali, vycházejí u dokončených či starších budov lépe střechy sklonité s krovy. Jinak je tomu ale u plochých střech budov a lehkých střešních plášťů hal. Dříve prováděné střechy byly totiž navrhovány ekonomicky pouze na účinky zatížení tíhou sněhu a tlaku nebo sání větru. Nemají tudíž většinou rezervu na další zatížení,“ sdílí svou zkušenost Ing. Luděk Vejvara, předseda oblastní kanceláře ČKAIT v Plzni a statik. Dodává, že u nově plánovaných staveb projektant dokáže zohlednit veškeré aspekty chystaných instalací obnovitelných zdrojů energie při návrhu střešní konstrukce, a to včetně účinků většího zatížení.
Zmíněné faktory sněhu a větru nejsou v kombinaci se zatížením FVE panely jediné, s nimiž je třeba počítat. Současné stavební normy jsou v uvedených aspektech výrazně přísnější než v minulosti. Hlavně kvůli větru musí být instalace FVE kotveny anebo v některých případech přitěžovány, a to betonovými deskami nebo nádržemi s pískem. Toto neuvážené přitížení ale může znamenat podstatné omezení nebo i vyčerpání nosnosti střechy.
„Zjednodušeně řečeno, stavebník, tedy objednatel, by se neměl spokojit s tím, že u výběru FVE hraje roli jen pokrytí spotřeby elektrické energie nebo teplé vody. Vždy, a to bez výjimky, je nutné řešit statické účinky instalace formou odborného posouzení původní nosné konstrukce střechy. Už třeba proto, že z hlediska zákona je za případné škody odpovědný právě stavebník. I když dnes bude možné realizovat zařízení do 50 kW bez stavebního povolení, neznamená to, že nebude zpracována potřebná dokumentace k ověření technického provedení a zajištění obecné bezpečnosti,“ dodává Vejvara s tím, že odborné posouzení nosnosti může být provedeno nezávisle na zhotoviteli FVE systému, anebo je možné jej požadovat jako nedílnou součást dodávky.
Kvalifikovaný přístup si zaslouží i druhý nejrozšířenější obnovitelný zdroj energie – tepelná čerpadla. ČKAIT už vloni zahájila osvětovou kampaň upozorňující na nezřídka předimenzované výkony těchto energetických zařízení, jež nemusejí vést ke kýženým úsporám, spíše naopak. Značný ohlas u veřejnosti měl i jeden z vypočtených rizikových faktorů – hlučnost.
Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví vydalo na sklonku loňského roku metodickou pomůcku k jednotnému postupu při umísťování, povolování a užívání tepelných čerpadel typu vzduch/voda jako jednoho z typů obnovitelných zdrojů energie ve smyslu stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.) a zákona o ochraně veřejného zdraví (č. 258/2000 Sb.). Ačkoliv novela energetického zákona vyjímá instalaci tepelných čerpadel při splnění několika podmínek z množiny zařízení podléhajících stavebnímu povolení, zůstává na stavebníkovi povinnosti dodržet mj. hygienické limity hluku.
V citované metodické pomůcce je doslovně uvedeno, že tepelné čerpadlo by mělo být umístěno tak, aby jeho hladina tzv. akustického tlaku (tedy hluku a vibrací) nepřesahovala povolenou hodnotu 35 dB(A) v noci a 40 dB ve dne v chráněném prostoru. Není-li tomu tak, obyvatelé v sousedství se mohou bránit právně, a to podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.
Technické a prodejci deklarované parametry tepelných čerpadel, včetně vibrací a hlučnosti, jsou testovány v laboratorních podmínkách, které ale nelze napodobit u konkrétních stavebních objektů.
„Na projektanty, techniky a především prodejce i montážní firmy apelujeme, aby toto hledisko brali v potaz. Uvolnění podmínek pro instalaci obnovitelných zdrojů energie neznamená rezignaci na požárně-bezpečnostní a další odborná hlediska, ani na veřejný zájem a dobré sousedské vztahy. Nabídka na trhu je široká a prakticky vždy lze vybrat energetické zařízení, které vyhoví normám a limitům. Ostatně i to je jeden z prvků udržitelnosti,“ uzavírá Robert Špalek.
