Evropa si mohla po Trumpově projevu oddychnout, ale ne na dlouho

Donald Trump měl první den v práci napilno. Množství dekretů, které právě jmenovaný americký prezident stačil podepsat a vydat, byl skutečně impozantní. Z pohledu trhů v nich však chyběly ty nejdůležitější, a to normy, které by zvyšovaly celní sazby, které Spojené státy americké uvalují na dovozy z jiných zemí. Trhy na to reagovaly s úlevou, neboť by to znamenalo, že globální obchodní válka není za rohem.

Naneštěstí je Donald Trump vyvedl z omylu, když v následném komentáři z Oválné pracovny potvrdil, že uvažuje o 25% clech uvalených na Mexiko a Kanadu, přičemž dokonce uvedl i konkrétní termín jejich aplikace: 1. února.

O hrozbě 25% cel na největší obchodní partnery USA se již diskutovalo těsně před volbami, takže tuto úvahu jen lehce zrekapitulujme. Pokud by na něco takového došlo (a ostatní země zůstaly ušetřeny), tak americká inflace se zřejmě na čas vrátí do intervalu 3 až 3,5 procenta. Teď jde o to, jestli si D. Trump opravdu něco takového přeje. Speciálně v případě dovozů na kanadské importy nedávají vysoká cla příliš velký smysl, neboť USA odtud dovážejí primárně komodity a elektrickou energii. Navíc argument “trestání” Kanady za nelegální migraci a import drog rovněž neobstojí, neboť příliv lidí a fentanylu do USA ze severu je v porovnání s Mexikem zcela zanedbatelný.

Každopádně Evropa si mohla po inauguračním dnu v USA zjevně oddechnout, když to opravdu vypadá, že metoda cukru a biče používaná novým nájemníkem Bílého domu, bude minimálně v první vlně namířena jiným směrem (kromě Mexika a Kanady je zjevně ve hře Čína). Nicméně, uvidíme, co se stane na začátku února. Je klidně možné, že celní hrozby proti Mexiku a Kanadě nebudou ani zdaleka naplněny. Na druhou stranu nelze vyloučit ani uvalení plošných cel, která by se dotkla všech (a tedy i našich) vývozů do USA. V tomto smyslu nepřináší inaugurační den jednoznačnou úlevu a přenáší nás do dalšího stavu vyčkávání na to, co se ve Washingtonu stane za deset dní.