Ekonomiku drží spotřeba, průmysl klesá

Podle zpřesněného odhadu vzrostl hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí 2024 mezičtvrtletně o 0,7 % a meziročně o 1,8 procenta. HDP za celý rok 2024 vzrostl o 1 procento. Zpřesnění odhadu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Hrubá přidaná hodnota (HPH) ve 4. čtvrtletí mezičtvrtletně stagnovala a meziročně vzrostla o 1,1 %. V mezičtvrtletním srovnání se dařilo zejména odvětvím zpracovatelského průmyslu (+1 %), skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (+0,4 %) a také činnostem v oblasti nemovitostí (+2,2 %).

Na meziročním růstu HPH (+1,1 %) se nejvíce podílela skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství +0,5 procentního bodu (růst o 3 %) a činnosti v oblasti nemovitostí +0,3 p. b. (+2,1 %). Dařilo se i ostatním službám. Stavebnictví meziročně vzrostlo o 2,4 %. Naopak negativní vliv měl průmysl -0,6 p. b. (-2,2 %).

„Na straně poptávky byly ve 4. čtvrtletí hlavním faktorem mezičtvrtletního růstu HDP vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob. Negativní vliv měla tvorba hrubého fixního kapitálu a klesající zahraniční poptávka,“ komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

Meziroční růst HDP (+1,8 %) pozitivně ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu domácností +1,9 p. b., výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí +0,6 p. b. a změna stavu zásob +1,6 p. b. Naopak negativní vliv měla tvorba hrubého fixního kapitálu -0,7 p. b., a zahraniční poptávka -1,7 p. b.

Výdaje na konečnou spotřebu domácností mezičtvrtletně vzrostly o 1,5 %. Meziročně vzrostly o 3,2 %, přičemž vzrostly především nákupy předmětů krátkodobé spotřeby.

Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí klesly mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně vzrostly o 3,2 procenta.

Tvorba hrubého fixního kapitálu klesla mezičtvrtletně o 1,5 % a meziročně o 2,4 %. Meziročně rostly investice do ostatních budov a staveb a dopravních prostředků. Investice do všech ostatních aktiv klesaly. Změna stavu zásob činila -79,5 mld. Kč, což ale bylo o 10,5 mld. Kč více než ve stejném čtvrtletí předchozího roku.

Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 129,2 mld. Kč, bylo tak o 5,1 mld. vyšší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz klesl mezičtvrtletně reálně o 1,5 % a meziročně vzrostl o 1,3 procenta. Tento vývoj nejvíce ovlivnil růst vývozu elektronických a optických přístrojů a elektrických zařízení. Naopak klesal vývoz strojů a zařízení a motorových vozidel. Dovoz klesl mezičtvrtletně o 1,8 % a meziročně vzrostl o 3,1 procenta.

Z hlediska cenového vývoje ve 4. čtvrtletí celkový deflátor HDP vzrostl mezičtvrtletně o 0,3 % a  meziročně o 3,7 %.

Objem mzdových nákladů ve 4. čtvrtletí vzrostl meziročně o 6,6 %. Celková zaměstnanost klesla v porovnání s předchozím čtvrtletím o 0,1 % a meziročně vzrostla o 0,2 %. Počet celkových odpracovaných hodin se mezičtvrtletně nezměnil a meziročně vzrostl o 0,5 procenta.

Za celý loňský rok hrubý domácí produkt byl o 1 % vyšší než v roce 2023. Celoroční růst pozitivně ovlivnily zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností +1,5 p. b. a výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí (+0,7 p. b.). Negativní vliv měly výdaje na tvorbu hrubého kapitálu (-1,1 p. b.) a zahraniční poptávka (-0,1 p. b.).

Výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly o 2 %. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí vzrostly o 3,8 %. Tvorba hrubého fixního kapitálu byla nižší o 1,3 %. Saldo zahraničního obchodu vzrostlo v běžných cenách meziročně o 141,2 mld. Kč na +525,6 mld. Kč.

Hrubá přidaná hodnota se v roce 2024 zvýšila v porovnání s předchozím rokem o 0,3 %. K růstu HPH nejvýrazněji přispěla skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (+0,3 p. b.). Negativní vliv měl především průmysl (-0,5 p. b.).

Celková zaměstnanost vzrostla ve srovnání s předchozím rokem o 0,3 % na 5404 tisíc osob. Celkem však bylo odpracováno o 0,2 % hodin méně než v roce 2023.

Ze statistiky vyplývá, že na růstu HDP měly největší podíl spotřeba domácností a vlády a hospodářský výkon služeb, kde je ale také nejsilnější příspěvek k inflaci. Nadále klesá vliv zpracovatelského průmyslu na celkovém hospodářském výkonu země.

„Tvorba hrubého fixního kapitálu klesla meziročně o 2,4 %. Za tímto číslem se skrývá to, že meziročně rostly investice do ostatních budov a staveb a dopravních prostředků. Investice do všech ostatních aktiv ale klesaly. Ekonomiku tedy zásadně brzdí neochota investovat a inovovat,“ říká Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské firmy Next Finance. „Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí meziročně vzrostly o 3,2 %. Bylo by bláhové od jakékoliv vlády čekat, že necelý rok před parlamentními volbami začne skokově šetřit. Ekonomiku bude v letošním roce nadále podporovat to, že skončilo utahování opasků českých domácností. Dál také uvidíme růst reálných mezd. Na druhé straně inflační tlaky zůstávají mírně zvýšené. Celní války by inflační tlaky ještě zvýraznily.“

Oživení domácí spotřebitelské poptávky je podle očekávání klíčovým faktorem růstu HDP. Příspěvek zahraničního obchodu k HDP se ve 4Q. kvartálu překlopil do výrazně záporných hodnot (příspěvek -1,7 procentního bodu), když růst vývozů (+1,3 % r/r) zpomalil a zaostal za vývojem dovozů (3,1 % r/r). „Spotřeba domácností by i v dalších kvartálech měla pokračovat v růstu a být tahounem růstu české ekonomiky. Pro celý letošní rok čekáme růst HDP o 2,3 %. Výsledky mají jen mírný dopad na měnovou politiku ČNB. Ekonomický růst je silnější, než centrální banka prognózovala, tedy je menší důvod spěchat se snižováním sazeb. Ovšem klíčovým faktorem je inflační vývoj. Na dalším zasedání (26. března) očekáváme, že sazby mohou zůstat beze změny na 3,75 %,“ předpokládá Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky.

„Při pohledu do struktury je na první pohled patrný vítěz – rychle rostoucí spotřeba českých domácností. Ta je nad naším odhadem a viditelně nad odhadem ČNB (2 %). Na druhé straně výrazně dál klesají investice (-1,5 % mezikvartálně a -2,4 % meziročně) i zahraniční obchod (reálný pokles vývozů o 1,5% i dovozů o 1,9% mezikvartálně). Část „úspěchu“ HDP jde i za slabými investicemi, které opticky vylepšují skrze nižší dovozy bilanci zahraničního obchodu (tj. vedou k rychlejšímu poklesu dovozů než vývozů). To již moc příjemná zpráva není.  Zvlášť pokud by měla ve vazbě na slabé investice a zahraniční poptávku pokračovat redukce pracovních míst v investičně a exportně orientovaném průmyslu. Průmysl postupně redukuje pracovní místa již zhruba jeden a půl roku a absorpční schopnost ostatních sektorů by se mohla časem vyčerpávat,“ varuje Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. „I když by dnešní čísla teoreticky mohla vést v souhrnu k lehké revizi HDP pro rok 2025 směrem vzhůru, neděláme to. Vnímáme vzhledem k slabým investicím a rostoucím nejistotám spojeným s globálním obchodem zejména u investic poměrně výrazná rizika a proto letos dál předpokládáme růst v blízkosti 2% (s riziky vychýlenými směrem dolů).“