Ekonomika klesá, potvrdil ČSÚ
Podle zpřesněného odhadu klesl hrubý domácí produkt ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 0,7 %. Meziroční pokles HDP byl ovlivněn nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a úbytkem zásob, naopak pozitivně působily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, tvorba hrubého fixního kapitálu i zahraniční poptávka. Potvrdil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ) ve své pravidelné zprávě.
Hrubá přidaná hodnota (HPH) klesla ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,4 % a meziročně o 0,1 procenta. Mezičtvrtletní srovnání HPH negativně ovlivnil zejména zpracovatelský průmysl (-0,7 %), skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (-0,6 %) a odvětví veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče (-0,8 %).
Na meziročním poklesu HPH (-0,1 %) se nejvíce podílel průmysl -0,5 p. b. (pokles o 1,6 %) a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství -0,2 p. b. (-1,1 %). Pozitivní vliv měly informační a komunikační činnosti +0,3 p. b. (+4,4 %), peněžnictví a pojišťovnictví +0,1 p. b. (+2,5 %) a profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti +0,2 p. b. (+2,2 %).
„Na straně poptávky byly ve 3. čtvrtletí hlavními faktory mezičtvrtletního poklesu HDP změna stavu zásob a zahraniční poptávka. Pozitivní příspěvek měly především výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí,“ komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Meziroční vývoj HDP negativně ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu domácností -0,7 p. b. a změna stavu zásob -2,3 p. b. Pozitivně působily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí +0,8 p. b., tvorba hrubého fixního kapitálu +1,2 p. b. a zahraniční poptávka + 0,3 p. b.
„Dnešní číslo je potvrzením nepříznivého vývoje české ekonomiky. Jedná se o třetí po sobě jdoucí čtvrtletí v meziročním vyjádření, kdy domácí ekonomika klesá. Tempo pádu se navíc prohlubuje. V mezi čtvrtletním vyjádření jsme se propadli o 0,5 %, což je nejhorší výsledek od prvního čtvrtletí 2021. I když dnešní čísla jsou špatná, nejedná se o překvapení a zásadně se nemění ani obrázek celé ekonomiky,“ říká Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin. „Stále se potýkáme s poklesem zájmu spotřebitelů utrácet, a to jak domácích, tak zejména těch zahraničních. Bez většího apetitu domácností a firem k útratám to nepůjde. Robustní vládní výdaje ekonomiku na jedné straně podporují, ale na druhé jí poškozují rostoucím zadlužením.“
Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 0,2 % a meziročně klesly o 0,4 %, z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností mezičtvrtletně klesly o 0,3 % a meziročně o 2,3 procenta. Pokles nastal zejména u výdajů za nákup předmětů střednědobé a krátkodobé spotřeby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně vzrostly o 1,2 % a meziročně o 3,9 procenta.
Tvorba hrubého fixního kapitálu mezičtvrtletně klesla o 0,3 % a meziročně vzrostla o 3,3 %. Meziročně rostly investice do dopravních prostředků, ICT a ostatních strojů a zařízení. Naopak klesaly investice do obydlí a ostatních budov a staveb a produktů duševního vlastnictví. Změna stavu zásob činila +79,3 mld. Kč, což bylo o 50,9 mld. Kč méně než ve stejném čtvrtletí předchozího roku.
Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 91,5 mld. Kč, bylo tak o 60,1 mld. vyšší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz klesl mezičtvrtletně reálně o 1,2 procenta. V meziročním srovnání klesl o 0,5 %, kde vývoj nejvíce ovlivnil pokles vývozu pryžových a plastových výrobků a elektronických a optických přístrojů. Naopak rostl vývoz elektrických zařízení a motorových vozidel. Dovoz klesl mezičtvrtletně o 1,1 % a meziročně o 1,8 procenta.
Objem mzdových nákladů3 ve 3. čtvrtletí vzrostl meziročně o 7,1 %.
Celková zaměstnanost klesla v porovnání s předchozím čtvrtletím o 0,7 % a meziročně vzrostla o 0,4 %. Celkem bylo odpracováno o 0,7 % hodin méně než v předchozím čtvrtletí a meziročně méně o 0,1 procenta.
„Domácí nezaměstnanost se drží na velmi slušných hodnotách a stále patříme na špičku celé EU. Vedlejším efektem je však strnulý trh práce, což působí řadu problémů, ale v globálu je vysoká zaměstnanost zárukou, že lidé těžké období zvládají díky svým příjmům. Při vyšší nezaměstnanosti by byla situace výrazně kritičtější. V příštím roce by se měla ekonomika stabilizovat, a především ve druhé polovině bychom se měli vrátit na růstovou trajektorii. Nebude se však jednat o prudký vzestup, spíše o pozvolný nástup,“ uzavírá Tomáš Volf.
