Ekonomika ke konci roku přibrzdila

Hrubý domácí produkt (HDP) v roce 2025 vzrostl o 2,5 %. Ve 4. čtvrtletí se zvýšil proti předcházejícímu čtvrtletí o 0,5 % a meziročně o 2,4 procenta. To předběžně odhaduje Český statistický úřad (ČSÚ).

„Zatímco výsledky předchozích kvartálů překvapovaly pozitivně, dnes jsme se dočkali mírně negativního překvapení. Zároveň se jedná o drobné šlápnutí na brzdu, protože ve třetím čtvrtletí ekonomika rostla meziročně o 2,8 procenta,“ konstatuje Jiří Cihlář, analytik poradenské společnosti Next Finance.

I tak je celoroční hospodářský růst 2,5 % nejlepší od roku 2022 a je vyšší, než předpovídala Česká národní banka (ČNB). „Pro ČNB by dnešní čísla neměla být velkým překvapením. Celkově je sice výsledek roku 2025 lehce nad poslední podzimní prognózou (2,4 %), ta je však už v tuto chvíli zapomenutá a centrální bankéři již pravděpodobně mají v rukou první verze únorové prognózy. Z pohledu jejich dalšího rozhodování o sazbách bude klíčové vidět ve finále strukturu růstu, a především rychlost růstu příjmů domácností. Právě zrychlený růst mezd a s ním související vysoká inflace ve službách jsou pro řadu centrálních bankéřů zásadními argumenty pro to, ponechávat preventivně nohu lehce na ‚brzdovém pedálu‘,“ hodnotí statistiku Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB.

Celoroční hospodářský růst podpořila hlavně domácí poptávka. Růst hrubé přidané hodnoty podpořila nejvíce skupina obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.

„V posledním čtvrtletí loňského roku vzrostl HDP mezičtvrtletně o 0,5 %. Růst podpořily zejména vyšší výdaje na konečnou spotřebu. Mírně pozitivní vliv mělo také saldo zahraničního obchodu,“ komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

K meziročnímu růstu HDP ve 4. čtvrtletí o 2,4 % přispěly především výdaje na konečnou spotřebu domácností a zahraniční poptávka. Negativní vliv měla tvorba hrubého kapitálu. Růst přidané hodnoty podpořila nejvíce skupina obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství a průmysl. Nadále se dařilo stavebnictví.

To potvrzuje trend, že průmysl je na sestupu nejen po stránce přidané hodnoty, ale také zaměstnanosti. Hlavním tahounem národního hospodářství je nyní spotřeba domácností. Ta loni byla poháněna růstem mezd, nominálně mezi 6,5 a 7,8 procenta, reálně, po očištění o inflaci, zhruba o 4 až 5,3 procenta. To se ale letos nemusí zopakovat. Lze to soudit ze snížení důvěry spotřebitelů, která v lednu klesla o 2,8 bodu na 108,2 bodu.

„Růst ekonomiky podpořila také zahraniční poptávka. To můžeme přičítat částečnému zlepšení situace v odvětví automotive. Negativní vliv ale měla tvorba hrubého kapitálu. Firemní sektor se tedy v závěru loňského roku evidentně nehrnul do investic,“ dodává Cihlář.

Přesto i letos bude soukromá spotřeba pohánět růst HDP. „Ekonomiku budou dál podporovat útraty českých domácností. Index české spotřebitelské důvěry sice v lednu mírně poklesnul na hodnotu 108,2 bodu, ale s rezervou se dál drží nad svým dlouhodobým průměrem. Na druhé straně pozvolna pokračuje chladnutí trhu práce a roste míra nezaměstnanosti. Efekt rozpouštění úspor domácností navíc nevydrží věčně. I tak spotřeba domácností také letos růst ekonomiky podpoří,“ předpokládá Jiří Cihlář. „Růst ekonomiky bude mít víc opěrných bodů. Nová vláda výdaje moc nepřiškrtí. Počítáme proto s tím, že vládní spotřeba podpoří růst ekonomiky. K tomu by se mělo přidat to, že firmy začnou konečně zvyšovat investice. Svou trochou do mlýna přispěje také zahraniční obchod. Negativně ale zapůsobí to, že až letos se naplno projeví efekt vyšších cel na zboží mířící na americké trhy. Pro rok 2026 sázíme na růst české ekonomiky o 2,4 procenta. Jinak řečeno, růst by měl být o fous pomalejší než loni, ale zase by měl být vyváženější.“