Ekonomika je na tom lépe, než se čekalo
Podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 2,6 %. HDP za druhý kvartál byl revidován vzhůru z původních 2,4 %. Oproti předcházejícímu čtvrtletí tempo lehce zpomalilo na 0,5 z prvně odhadovaných z 0,7 % na začátku roku a z 0,8 % na konci roku 2024. I tak je to výsledek, který překonal očekávání většiny tržních analytiků (2,4 %).
Hrubá přidaná hodnota (HPH) ve 2. čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 2,8 %. K mezičtvrtletnímu růstu přispěla hlavně skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (růst o 1,7 %). Pozitivně přispěl i průmysl (0,3 %) a stavebnictví (1,9 %). Naopak negativní vliv mělo peněžnictví a pojišťovnictví (4,6 %).
Meziroční vývoj HPH (+2,8 %) pozitivně ovlivnil zejména průmysl (růst o 2,2 %), skupina obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (růst o 3,8 %) a informační a komunikační činnosti (růst o 6,8 %).
„Na straně poptávky byly hlavními faktory mezičtvrtletního i meziročního růstu hrubého domácího produktu rostoucí výdaje na konečnou spotřebu a změna stavu zásob. Negativně působilo saldo zahraničního obchodu,“ komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Meziroční růst HDP pozitivně ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu domácností
o 1,2 procentního bodu , výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí o 0,4 p. b. a změna stavu zásob
o 1,4 p. b. Negativní vliv měla tvorba hrubého fixního kapitálu (-0,3 p. b.) a saldo zahraničního obchodu (-0,2 p. b.).
Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 1,1 % a meziročně o 3,1 %, z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se zvýšily mezičtvrtletně o 1 % a meziročně o 3,4 %. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně vzrostly o 1,2 % a meziročně o 2,2 %.
Tvorba hrubého fixního kapitálu (investice) vzrostla mezičtvrtletně o 0,5 %, meziročně klesla o 0,2 %. Meziroční pokles zaznamenaly především investice do obydlí a do ostatních strojů a zařízení, zatímco vzrostly zejména investice do ostatních budov a staveb a dopravních prostředků. Změna stavu zásob činila +36,7 mld. Kč, což bylo o 27,2 mld. Kč více než ve stejném čtvrtletí předchozího roku.
Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 118,8 mld. Kč, bylo tak o 11 mld. Kč nižší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz vzrostl mezičtvrtletně reálně o 0,3 % a meziročně o 4,2 %. Dovoz vzrostl mezičtvrtletně o 1,5 % a meziročně o 6 procent.
Z hlediska cenového vývoje ve 2. čtvrtletí celkový deflátor HDP vzrostl mezičtvrtletně o 1,3 % a meziročně o 3,3 %.
Objem mzdových nákladů ve 2. čtvrtletí vzrostl meziročně o 8 procent.
Celková zaměstnanost v porovnání s předchozím čtvrtletím vzrostla o 0,5 % a meziročně vzrostla o 1 procento. Celkový počet odpracovaných hodin vzrostl mezičtvrtletně o 0,7 % a meziročně o 1,5 %.
„I když tempo oživení lehce slábne, ekonomika dál pokračuje ve vzestupné fázi. Mezikvartální růst jde primárně za opětovnou akcelerací spotřebních výdajů, postupně se zlepšující investiční aktivitou a doplňováním zásob. Naopak slabší výkon podává podle očekávání zahraniční obchod,“ hodnotí statistiku Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.
Otázkou je, jak dlouho podpora soukromé spotřeby potrvá. Podle indexu důvěry v ekonomiku, sestavovaném ČSÚ, důvěra spotřebitelů klesla o 5,1 na 99 bodu, tedy pod hranici růstu. Dalším negativním údajem je růst nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti na konci července dosáhla 4 procent a vývoj na pracovním trhu, zejména v průmyslu, nejeví náznaky oživení do konce tohoto roku.
„Tahounem růstu HDP zůstává spotřeba domácností, která po mírně slabším začátku roku ve 2. čtvrtletí mezikvartálně vzrostla o 1 procento. Po silném vzdutí čistého exportu na začátku roku došlo ve 2. čtvrtletí k očekávané kompenzaci, když odezníval efekt předzásobení před zavedením amerických cel. Slabší zůstává vývoj investic, které byly ve 2. čtvrtletí koncentrovány do ostatních budov a staveb a dopravních prostředků. Investice do strojů a zařízení však mezikvartálně opět poklesly, což lze dát do souvislosti s nejistotou firem ohledně cel,“ soudí Miroslav Novák, hlavní analytik investiční a poradenské společnosti Citfin. „Po solidní první polovině letošního roku je velmi pravděpodobné, že letošní růst HDP bude začínat dvojkou, což by byl vzhledem k řadě rizik v čele s obchodními cly velmi slušný výsledek.“
K růstu české ekonomiky pomohlo i to, že před volbami rozhodně nešetřila ani česká vláda. „Její snahy o stažení nabobtnalých schodků rozpočtu během předvolební kampaně jaksi polevují. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí meziročně narostly o 2,2 procenta,“ upozornil Jiří Cihlář, analytik společnosti Next Finance. „Výkon ekonomiky můžeme měřit také přes hrubou přidanou hodnotu. To v jednoduchosti znamená, kolik skutečné hodnoty vytvořily firmy a lidé v Česku. Hrubá přidaná hodnota (HPH) ve 2. čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 2,8 %. Meziroční vývoj HPH pozitivně ovlivnil hlavně průmysl s růstem o 2,2 %. To je velice dobrá zpráva za situace, kdy část průmyslových podniků dál hlásí problémy se zakázkami. Znovu pomohla skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství s růstem o 3,8 %. To souvisí se stoupající ochotou domácností utrácet. Nakonec pomohl tak růst HPH v oblasti informačních a komunikačních činností s růstem o 6,8 proenta. Pro rok 2025 sázíme na růst české ekonomiky o 2,2 %. Nenaplňují se tak obavy z toho, že Trumpova celní válka letos téměř vymaže růst české ekonomiky,“ uzavírá Jiří Cihlář.