ECB si dala pauzu ve snižování základní úrokové sazby
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) dnes rozhodla ponechat všechny tři základní úrokové sazby ECB beze změny. Úroková sazba vkladové facility, úroková sazba pro hlavní refinanční operace a úroková sazba mezní zápůjční facility zůstávají beze změny na úrovni 2,00 %, 2,15 % a 2,40 % respektive.
„Inflace se v současné době nachází na 2% střednědobém cíli. Příchozí informace celkově odpovídají předchozímu hodnocení Rady guvernérů týkajícímu se inflačního výhledu. Domácí cenové tlaky nadále zvolňují, přičemž mzdy rostou pomaleji. Ekonomika, která částečně odráží předchozí snižování úrokových sazeb ze strany Rady guvernérů, prozatím prokazuje v náročném globálním prostředí celkovou odolnost. Současně zůstává toto prostředí mimořádně nejisté, zejména kvůli obchodním sporům,“ komentovala rozhodnutí ECB ve své tiskové zprávě.
Bankovní rada dosud na každém svém letošním zasedání snížila úrokové sazby o 25bb, ale tentokrát přerušení cyklu uvolňování měnové politiky očekávala drtivá většina analytiků. V rámci ankety agentury Bloomberg se jen dva přikláněli k pokračování nastolené strategie a opětovnému snížení o 25bb. Finanční trh pak dává tomuto scénáři pouze 1% šanci. „Nicméně předpokládáme, že poslední krok v rámci tohoto roku ještě nebyl učiněn. Inflace je na dostřel 2% cíle, euro se pohybuje na nejsilnějších úrovních za mnoho měsíců, ceny energie klesají, což společně s potenciálními americkými cly vytváří dezinflační až deflační koktejl v eurozóně, který by ECB hasila pravděpodobně dalším snížením sazeb,“ píše Martin Kron, analytik Raiffeisenbank. „Ačkoli příliš nevěříme, že Trump doopravdy uvalí 30% clo na zboží mířící z Evropské unie, očekáváme ještě jedno snížení sazeb, a to v září. Depozitní sazba by v takovém případě poklesla na 1,75 % a na této úrovni by mohla delší dobu setrvat. To ovšem bude do značné míry záviset na mezitím příchozích datech a dalším geopolitickém vývoji, primárně ve věci obchodní války.“
Tento přístup Rada guvernérů ECB potvrdila. Další rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z jejího hodnocení inflačního výhledu a souvisejících rizik, a to při zohlednění příchozích ekonomických a finančních údajů i dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. „Rada guvernérů se předem nezavazuje k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb,“ napsala ve své zprávě.
„V eurozóně, podobně jako v Česku, vidíme v posledních měsících kombinaci relativně solidních čísel z reálné ekonomiky ukazujících na relativní odolnost hospodářství vúči stávající úrovni amerických cel. Problém je, že odolnost se může ukázat dočasnou – některé firmy mohou dočasně strategicky dotovat setrvání na americkém trhu nebo dodávky přesouvat v čase dopředu v obavách z dalšího navyšování celní zátěže a nic z toho nemusí trvat věčně,” varuje Jan Bureš, hlavní ekonom investiční společnosti Patria Finance. „Právě nárůst obchodního napětí v posledních třech týdnech a rostoucí riziko zavedení 30% amerických cel v průběhu srpna povede pravděpodobně evropské centrální bankéře k obezřetnosti. Poslední inflační čísla potvrzují ve struktuře postupné odeznívání inflačních tlaků. Zatímco celková inflace v červnu zůstala v okolí 2%, tak jádrová zvolnila na 2,3 procenta. Oproti Česku a obecně střední Evropě v eurozóně o poznání rychleji odeznívá zvýšená inflace ve službách, která se nyní pohybuje v okolí 3 % (zatímco v Česku lehce nad 5 %). I proto zůstávala dosavadní komunikace evropských centrálních bankéřů lehce holubičí, a to nehledě na příznivější čísla z reálné ekonomiky.“
Již dříve byly zveřejněny výsledky průzkumu GfK o spotřebitelské důvěře v Německu. Ta se překvapivě zhoršila, když se index snížil z -20,3 na -21,5 bodů, přičemž trh očekával zlepšení na -19,3 bodů. Spotřebitelská důvěra v eurozóně ale naopak posílila. Míra pesimismu mezi domácnostmi se snížila na -14,8 bodů, když došlo ke zvýšení hodnoty indexu vyjadřující spotřebitelskou důvěru z -15,3 na -14,7 bodů (tržní odhad činil -15 bodů).