Důvěra v českou ekonomiku nepřekvapivě klesla

Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně snížil o 3,1 bodu na hodnotu 94,1, při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů poklesl o 2,8 bodu na hodnotu 95,2 a indikátor důvěry spotřebitelů se snížil o 4,4 bodu na hodnotu 88,5. Informoval o tom Český statistický úřad ve své pravidelné zprávě.

Důvěra v ekonomiku mezi podnikateli se v květnu výrazně snížila v průmyslu (-8,2 bodu) a mírněji v obchodě (-2,3 bodu). Ve stavebnictví se nezměnila a ve vybraných službách se podruhé v řadě zvýšila (+2,3 bodu).

„Zhoršený ekonomický sentiment mezi podnikateli byl v květnu ovlivněn výrazným poklesem důvěry v odvětví průmyslu, kde velká část respondentů, zejména v sektoru automotive, očekává v příštích měsících pokles tempa růstu výrobní činnosti,“ řekl Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Důvěra spotřebitelů v ekonomiku se snížila. Ve srovnání s dubnem se domácnosti výrazně více obávají zhoršení celkové ekonomické situace i jejich vlastní finanční situace. Svou současnou finanční situaci ve srovnání s předchozími dvanácti měsíci hodnotí lépe. Podíl respondentů, kteří se domnívají, že současná doba není vhodná k pořizování velkých nákupů, se meziměsíčně mírně zvýšil.

„Květnové výsledky lze do jisté míry interpretovat jako určitou korekci výrazného růstu spotřebitelské důvěry v předešlém měsíci. Stojí za tím především výrazné zvýšení obav domácností ze zhoršení vývoje celkové hospodářské situace v České republice, ale také z jejich vlastní finanční situace v následujících dvanácti měsících. Pozitivně lze naopak vnímat meziměsíční zlepšení hodnocení současné finanční situace domácností,“ sdělila Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Pro tržní analytiky je tento vývoj překvapením. Ti očekávali pokračování trendu z minulých měsíců, směřujícímu ke zlepšení ekonomického sentimentu. „V posledních měsících docházelo k růstu spotřebitelské nálady a navzdory mj. výsledkům PMI rostl optimismus i ve výrobě. V květnu ovšem přišla pauza a jak spotřebitelská tak podnikatelská nálada poklesla. Nejsilnější pokles nálady nastal v odvětví průmyslu,“ napsal ve svém komentáři Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank.

Co se týče důvěry spotřebitelů, obavy z budoucí ekonomické situace domácností není překvapením po oznámení vládního konsolidačního balíčku. Křehkost spotřebitelské důvěry signalizoval také např. nedávný průzkum společnosti Skip Pay, který analyzoval důvody propadu prodejů v elektronických obchodech. „České domácnosti přešly na úsporný mód, omezily nákupy pro radost a výrazně více si vybírají. O více než třetinu se snížila chuť utrácet, jeden a půlkrát naopak stoupla takzvaná ‚míra rozvažování‘ – tedy oddalování nákupu,“ píše Skip Pay ve své zprávě o výsledcích průzkumu.

„I když nezaměstnanost klesá a máme nejnižší podíl lidí bez práce v celé EU, domácnosti se více obávají zhoršení celkové ekonomické situace. Více z nich pak aktuální situaci hodnotí jako nevhodnou k nákupům dražšího či luxusního zboží,“ hodnotí údaje ČSÚ Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin. „Lidé se obávají o své příjmy především z důvodu inflace než ze ztráty zaměstnání. Růst cen je stále nejpalčivější problém, avšak právě ceny výrazně zpomalují své tempo. Na neochotu či nemožnost utrácet více doplácejí především maloobchodníci a jejich tržby, které jsou meziročně řadu měsíců v červených číslech.“

Záminkou k mírnému optimismu mohla být skutečnost, že si česká ekonomika prošla krátkou a velmi mírnou recesí. Nyní však, podle předběžných údajů ČSÚ o hrubém domácím produktu, balancuje kolem nuly. O tom, že optimismus z toho by mohl být nemístný, zauvažoval v nedávném interview pro Seznam Zprávy ekonom Miroslav Singer, ředitel pro institucionální vztahy holdingu Generali, dříve guvernér ČNB: „Hrubý domácí produkt české ekonomiky vykazuje mezi evropskými ekonomikami v porovnáním s koncem předcovidového období, 4. kvartálem roku 2019, bezkonkurenčně nejhorší výsledek -0,9 procenta. Druhá v pořadí od konce je postbrexitovská Velká Británie s -0,6 procenta. Jsme na tom tedy stále hůře než před covidem, přičemž takových zemí je v Evropě stále méně,“ upozornil Singer. „Ekonomika premianta evropského růstu Polska je o 11,2 procenta větší, skandinávské ekonomiky rostly v průměru o 5,3 procenta, vůči předcovidovskému období je na tom lépe například ekonomika Francie, Itálie, Portugalska. Řečí statistiky, i v kontextu dnešní Evropy, do které se tak rádi navážíme, bohatneme najednou tragicky pomalu – respektive vlastně jako jedni z mála chudneme a z těch mála chudneme nejrychleji. A ještě u toho „makáme“ a zapojujeme k tomu každou ‚ruku a nohu‘. Pracuje se, ale na nic.“

Singer k údajům o nejnižší míře nezaměstnanosti v ČR v porovnání se zeměmi EU přidal působivou ilustraci, když řekl: „V jednom z milovaných filmů nejen mé generace, Marečku, podejte mi pero, hlavní hrdina Kroupa, mistr v továrně na zemědělskou techniku, klade při testu secího stroje otázku: Jak to chodí?, aby se dozvěděl, že to ‚chodí výborně, ale neseje to‘. Což, jak Kroupa konstatuje, „je u secího stroje dost podstatná závada.“ To je dnešní česká ekonomika. Chodí, ale neseje to.“