Dražší náklady na bydlení přiživily říjnovou inflaci

Spotřebitelské ceny v říjnu meziměsíčně vzrostly o 0,3 procenta. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle bydlení. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v říjnu o 2,8 %, což bylo o 0,2 procentního bodu více než v září, sdělil Český statistický úřad ve své pravidelné zprávě.

Proti září byly v říjnu oddíle bydlení vyšší především ceny tuhých paliv o 1,7 %, nájemného z bytu o 0,4 % a výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu také o 0,4 procenta. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se zvýšily zejména ceny ovoce o 5,9 %, vajec o 15,5 %, pekárenských výrobků a obilovin o 0,6 % a másla o 3,5 procenta. Ceny polotučného trvanlivého mléka klesly o 15 %, masa o 1,1 %, zeleniny o 1,5 % a cukru o 11,3 %. Vývoj cen v oddíle odívání a obuv byl ovlivněn vyššími cenami oděvů o 0,8 % a obuvi o 1,2 procenta.

„Spotřebitelské ceny v říjnu pokračovaly ve zrychlování meziročního růstu. Ten byl však stejně jako v září tlumen cenami pohonných hmot, které již tři měsíce po sobě klesly. Nafta se v říjnu na čerpacích stanicích v průměru prodávala zhruba za 34,20 Kč/l a benzín Natural 95 přibližně za 35,60 Kč/l. V případě nafty to byla nejnižší hodnota od loňského července a v případě benzinu Natural 95 dokonce od října roku 2021,” upozornila Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Ovšem zrychlení meziroční inflace opět měly na svědomí náklady bydlení. Ceny elektřiny byly v říjnu vyšší o 10,5 % (v září růst o 8,8 %) a ceny zemního plynu klesly o 2,3 % (v září pokles o 4,2 %). Toto zrychlení růstu resp. zmírnění poklesu bylo důsledkem jejich většího meziměsíčního poklesu v říjnu loňského roku. Ceny tepla a teplé vody meziročně vzrostly o 8,3 % (v září růst o 6,9 %) a ceny tuhých paliv přešly ze zářijového poklesu o 0,9 % v růst o 0,9 % v říjnu. Nájemné z bytu stouplo o 6,2 %, ceny výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu se zvýšily o 4,2 %, vodného o 10,9 % a stočného o 13,4 %.

Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle stravování a ubytování, kde byly vyšší ceny stravovacích služeb o 6,9 % a ubytovacích služeb o 9 procent. V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny lihovin o 4,5 %, piva o 4,4 % a tabákových výrobků o 7 %. Ceny vína meziročně klesly o 1,6 %. V oddíle rekreace a kultura se zvýšily ceny dovolených s komplexními službami o 5 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší zejména ceny másla o 40,6 % a čokolády a čokoládových výrobků o 14,4 %. Na meziroční snižování cenové hladiny působily v říjnu nejvíce ceny v oddíle doprava zejména vlivem cen pohonných hmot a olejů, které byly meziročně nižší o 11,4 procenta.

Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 1,7 % (v září o 1,4 %) zejména v důsledku růstu cen nových nemovitostí. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 102,9 procenta.

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,3 % a ceny služeb o 5,3 %.

Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v říjnu 152,3 % (v září 151,8 %).

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v říjnu 3,1 % (v září 3,5 %).

„Dnešní výsledek inflace je v kontextu kroků ČNB, která sice minulý týden snížila sazbu ze 4,25 % na 4 %, ale zhoršila výhled vývoje cen pro letošní i pro příští rok. Letos by inflace měla dosáhnout 2,5 % a příští rok 2,6 %, přičemž se jedná o upravené výhledy směrem k horším číslům,“ podotýká Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin. „Zatím byli téměř všichni centrální bankéři, až na jednoho, pro snížení sazeb, ale to se může do budoucna změnit. Je možné, že právě kvůli vyšší inflaci se na dalších zasedáních dočkáme pauzy ve snižování sazeb.“

Míra inflace je nejvýraznější od letošního dubna. Zůstává však nadále v tolerančním pásmu České národní banky. „Klíčovým důvodem zvýšení inflace byla nízká srovnávací základna loňského roku, daná výraznějším meziměsíčním poklesem některých cen loni v říjnu. Ta nyní například způsobila citelnější růst cen elektřiny, více než desetiprocentní,“ upozornil ekonom Lukáš Kovanda ve svém komentáři na síti X. „Došlo ovšem také k růstu cen některých potravin /…/. V Česku se přidávají místní faktory v podobě vyhroceněji oportunistické cenotvorby obchodních řetězců, dané relativně nízkou konkurencí mezi nimi, či větších potravinářů. /…/ Guvernér České národní banky Aleš Michl by podle svých slov rád viděl takzvanou jádrovou inflaci pod úrovní dvou procent, jak uvedl minulý týden. Takový výhled však nově zveřejněná prognóza ČNB nezahrnuje. Což může být další důvod pro přestávku ve snižování sazeb, a to dost možná už na prosincovém zasedání bankovní rady ČNB. Dalším důvodem pro pozastavení snižování sazeb může být nejistota vznášející se nad světovou ekonomikou po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Jeho slibovaná opatření typu zavádění vysokých plošných cel mohou zvýšit inflační očekávání a tlačit tržní úrokové sazby nahoru, a to i v Česku.“

Podle předběžných výpočtů harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP), jímž porovnává inflaci statistický úřad Eurostat v zemích EU, v říjnu v Česku meziměsíčně vzrostl o 0,3 % a meziročně o 3 procenta (v září o 2,8 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v říjnu 2024 za Eurozónu 2 % (v září 1,7 %), v Německu 2,4 % a na Slovensku 3,5 %. Nejvyšší byla v říjnu v Belgii (4,7 %) a nejnižší ve Slovinsku (0,0 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v září 2,1 %, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v srpnu. Nejvyšší byla v září v Rumunsku (4,8 %) a nejnižší v Irsku (0,0 %).