Domácnosti se cítí hůře a nedůvěřují budoucnosti

Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se v listopadu meziměsíčně mírně zvýšil o 0,3 bodu na hodnotu 93,1, při rozdílném vývoji jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů vzrostl o 0,7 bodu na hodnotu 93,5 a indikátor důvěry spotřebitelů se snížil o celé 2 body na hodnotu 90,7. Informoval o tom Český statistický úřad ve své pravidelné zprávě.

Důvěra spotřebitelů v ekonomiku se ve srovnání s říjnem snížila. Počet respondentů očekávajících zhoršení celkové ekonomické situace v Česku v následujících dvanácti měsících se meziměsíčně téměř nezměnil. Počet domácností hodnotících svou současnou finanční situaci hůře ve srovnání s předchozími dvanácti měsíci se zvýšil, stejně tak vzrostl počet respondentů očekávajících její zhoršení v příštích dvanácti měsících. Podíl spotřebitelů, kteří se domnívají, že současná doba není vhodná k pořizování velkých nákupů, se ve srovnání s říjnem mírně zvýšil.

„Po říjnovém zlepšení se důvěra mezi spotřebiteli v listopadu opět mírně snížila. Z výsledků průzkumu vyplývá, že ve srovnání s předchozími dvanácti měsíci domácnosti negativně hodnotí zejména svou současnou ekonomickou situaci a panují i určité obavy z jejího dalšího zhoršování,“ sdělila Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

„O slabé domácí poptávce nejlépe hovoří čísla o vývoji maloobchodních tržeb. Jejich pokles v září překvapivě ještě více zrychlil. Tržby obchodníků se v září meziročně snížily o 4,0 % ze srpnových 2,8 procenta. Nepřetržitě tak klesají již sedmnáct měsíců v řadě. Vývoj domácí poptávky je přitom klíčový z hlediska vývoje HDP.  O obavách českých domácností vypovídají i zjištění z listopadového indexu důvěry spotřebitelů v ekonomiku: zvýšil se počet domácností, které hodnotí svou současnou finanční situaci hůře ve srovnání s předchozími dvanácti měsíci, rostl počet těch, které očekávají její zhoršení v příštích dvanácti měsících. To je varující zejména v současném období, kdy by měla přicházet předvánoční nákupní horečka,“ říká partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Petr Kymlička.

V listopadu se důvěra v ekonomiku zvýšila v odvětví stavebnictví (+6,6 bodu), ve vybraných službách (+1,3 bodu) a mírně v obchodě (+0,2 bodu). V odvětví průmyslu se důvěra ve srovnání s říjnem mírně snížila (-0,3 bodu).

„Důvěra podnikatelů v ekonomiku se v průběhu celého roku drží pod svým dlouhodobým průměrem a jinak tomu nebylo ani v listopadu. Určitou výjimkou ve srovnání s ostatními odvětvími je stavebnictví, kde byla důvěra převážnou část roku nad svým dlouhodobým průměrem a navíc v listopadu se meziměsíčně výrazněji zvýšila. Přesto ani podnikatelé ve stavebnictví nedůvěřují ekonomice více než ve stejném období loňského roku,“ komentoval konjunkturální průzkum Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

„Není se čemu divit v situaci, kdy nejen že německá ekonomika klesá, ale její pád se zrychluje. Podle dnešních dat se Německo ve 3. čtvrtletí letošního roku meziročně propadlo o 0,4 procenta. V prvním čtvrtletí klesla tamní ekonomika o 0,1 % a ve druhé mírně vzrostla o 0,1 %. Celkový obrázek není vůbec dobrý, přičemž hlavním důvodem je neochota Němců utrácet. Stejný důvod poklesu ekonomiky je i u nás,“ říká Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin.

„Český průmysl trápí upadající domácí i zahraniční poptávka a pokles objemu nových objednávek. Stále častěji se začínají objevovat negativní zprávy i z automobilového průmyslu, ať již jde o odložený projekt gigafactory, anebo o ohlášené propouštění v Hyundai,“ připomíná Petr Kymlička. „Optimismem ohledně české ekonomiky nehýří ani Mezinárodní měnový fond. Podle své listopadové hodnotící zprávy očekává letos pokles české ekonomiky o 0,4 procenta a pro příští rok jen mírný nárůst o 1,2 procenta. Přitom ještě v říjnu očekával MMF růst letošního HDP o 0,2 % a následující rok pak o 2,5 procenta. Na předpandemickou úroveň se tak česká ekonomika letos určitě nedostane. Ještě chmurnější očekávání má ministerstvo financí. Podle jeho prognózy poklesne HDP letos o 0,5 % a v roce 2024 poroste jen o 1,9 procenta.“

V Německu se však důvěra podnikatelů mírně zvýšila. Institut Ifo dnes zveřejnil svůj respektovaný index důvěry, jeho hodnota v listopadu povyrostla na 87,3 bodu z říjnové hodnoty 86,9 bodu. „Tento růst odráží skutečnost, že podniky vidí svou současnou situaci o něco lépe. Zároveň slábne pesimismus ohledně vývoje v nadcházejících měsících. Jinak řečeno to naznačuje, že se německá ekonomika postupně stabilizuje,“ soudí Marketa Šichtařová, ředitelka poradenské firmy Next Finance. „Hodnota indexu podnikatelské nálady klesala až do srpna tohoto roku, ale nyní už roste třetí měsíc v řadě. Když vidíme celkovou slabost německé ekonomiky, tak nepřekvapí, že zápis z posledního zasedání Evropské centrální banky (ECB) v tomto týdnu leccos naznačil směrem k budoucí politice banky. Zápis se týkal říjnového zasedání, během kterého zůstaly úrokové sazby ECB beze změny. Ze zápisu vyplývá, že ECB usoudila, že sazby jsou již dostatečně restriktivní, aby posunuly inflaci zpět k cíli. Kvůli rostoucí ekonomické nejistotě je náš základní scénář takový, že nepředpokládáme další růst úrokových sazeb v eurozóně. To je něco, co může brzdit posilování eura.“