ČNB se drží přísné měnové politiky
Bankovní rada ČNB ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) tak zůstává na 3,50 %, diskontní sazba na 2,50 % a lombardní sazba na 4,50 procenta. „Vzhledem k současnému i očekávanému vývoji je třeba držet relativně přísnou měnovou politiku oproti minulosti,“ napsala bankovní rada ve svém prohlášení k pravidelnému čtvrtečnímu zasedání.
Míra inflace setrvale klesá, v únoru činila 1,4 %, nejméně za posledních 10 let. Ekonomové tak očekávali, zda bankovní rada sníží základní úrokové sazby dříve, nebo později. ČNB však nyní zdůraznila silná inflační rizika. „Pozvolně zrychlující dynamika úvěrů přispívá k růstu množství peněz v ekonomice. Trh práce zůstává napjatý a mzdy nadále rostou zvýšeným tempem. Roste i spotřeba domácností. Proinflačně působí stále zvýšený růst cen služeb, nemovitostí a také došlo ke zvýšení cen komodit,“ vyjmenovala bankovní rada.
Novým rizikem je situace na Blízkém východě a s tím související růst cen ropy, který se odrazí v cenách dopravy i zboží. „Cílem dnešního rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace zůstala stabilizovaná poblíž 2% inflačního cíle i poté, co pominou dočasné faktory. To vyžaduje, aby úvěrová dynamika nebyla nadměrná a růst množství peněz v ekonomice tak zůstal přiměřený. Tím bude měnová politika přispívat k udržení nízké inflace,“ konstatuje ČNB. „Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako vyrovnané. Specifickým rizikem pro nadcházející měsíce, které lze nyní obtížně vyhodnotit, jsou makroekonomické dopady konfliktu na Blízkém východě. Bankovní rada bude tyto dopady pečlivě monitorovat. Zaměří se nejen na přímé a nepřímé dopady zdražení energetických komodit na výši inflace, ale i na možné negativní vlivy na ekonomickou aktivitu a finanční podmínky. Pro bankovní radu je důležité, aby se důsledky konfliktu nepřenesly do zvýšených inflačních očekávání v Česku. Dosavadní dopady podle analýzy sekce měnové neohrožují setrvalost nízkoinflačního prostředí. Příznivé výchozí podmínky v tuzemské ekonomice, zejména nízká inflace a robustní růst, nevytváří tlak na okamžitou reakci, ale naopak poskytují prostor pro analýzu a adekvátní reakci, pokud to bude potřebné.“
Na začátku roku se pozornost soustředila především na několik relativně komfortních otázek. V případě inflace šlo o to, jak hluboko pod 2 % se letos dostane celková inflace a zda začne konečně zpomalovat stále zvýšená dynamika jádrové inflace, zejména ve službách. V kontextu hospodářského růstu se řešilo, jak silné bude letošní oživení české ekonomiky a zda se konečně dostaví udržitelnější zlepšení aktivity v průmyslu. „Necelé tři týdny od začátku konfliktu na Blízkém východě se však stále více ukazuje, že alespoň část těchto předpokladů může vzít rychle za své. Prudký růst cen ropy se již začíná promítat do výrazně vyšších cen pohonných hmot. Debata se tak rychle posouvá: místo otázky, jak hluboko letos inflace klesne pod 2 %, se začíná řešit, zda se pod tuto hranici vůbec dostane. Nelze přitom vyloučit ani scénář, ve kterém se inflace bude pohybovat blíže k 3 %, tedy u horní hranice tolerančního pásma ČNB,“ odhaduje Miroslav Novák, hlavní analytik investiční společnosti Citfin.
Evropská centrální banka (ECB) ve své nové makroekonomické prognóze zvýšila odhad letošní inflace na 2,6 % z původních 1,9 procenta. „Současně se postupně rozplývá i představa, že by česká ekonomika letos mohla růst tempem blízko 3 procentům. Slabší globální prostředí a vyšší ceny energií budou pravděpodobně brzdit hospodářskou aktivitu,“ vysvětlil Miroslav Novák. „Domnívám se, že v případě stagflačního vývoje české ekonomiky by ČNB mohla znovu využít devizové intervence na podporu koruny. Centrální banka má s tímto nástrojem nedávné zkušenost z roku 2022, kdy jej aktivně používala během energetické krize. Zároveň jí k tomu poskytuje dostatečný prostor i velikost devizových rezerv. Ty podle posledních dostupných dat dosahovaly letos v únoru více než 153 miliardy eur.“