ČNB ponechala úrokovou sazbu na 7 procentech
Bankovní rada České národní banky (ČNB) po svém dnešním zasedání ponechal úrokové sazby na stávající úrovni. Toto rozhodnutí bylo očekáváno ekonomy i tržními analytiky. Dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 procentech. Oznámila to ČNB.
ČNB již od října 2022 neintervenuje na devizovém trhu proti oslabování koruny. Bankovní rada dnes formálně ukončila intervenční režim oznámený v květnu 2022 a zároveň obnovila program odprodeje části výnosů z devizových rezerv. „ČNB bude v rámci režimu řízeného plovoucího kurzu vždy z principu bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny ohrožujícím cenovou či finanční stabilitu, kdykoliv to bankovní rada uzná za nezbytné,“ potvrdila Bankovní rada.
Rozhodnutí bylo předem jasné a žádný jiný scénář tentokrát nepřipadal v úvahu. O dalších krocích centrální banky ale už jednoznačná shoda nepanuje. Její guvernér Aleš Michl již dříve prohlásil, že vyšší úrokové sazby banka ponechá delší dobu. Záleží ale na tom, jak se bude vyvíjet inflace a národní hospodářství. Míra inflace je stále vysoká, v červnu činila 9,7 %, ale má tendenci se snižovat. Zatímco hrubý domácí produkt letos prakticky stagnuje, meziročně vykazuje mírný pokles o 0,6 procenta. Část analytiků proto očekává, že se ČNB odhodlá ke snížení úrokových sazeb ještě letos v posledním čtvrtletí. Část ekonomů však podobný krok neočekává dříve než v roce příštím.
„Dnešní zasedání je důležité především pro korunu, ČNB by ji měla slovně bránit. Guvernér ČNB Aleš Michl dlouhodobě varuje trhy, že jejich očekávaní ohledně brzkého a rychlého snižování úrokových sazeb se nenaplní,“ říká Tomáš Kudla, obchodní ředitel pro ČR a SK společnosti Ebury. „Podobně jako se bankovní rada neřídila makroekonomickou prognózou ČNB v době, kdy předpokládala potřebu dalšího zvýšení sazeb, bude podle Aleše Michla i snižování sazeb pomalejší, než naznačuje prognóza. Tato rétorika je však podle Ebury z velké části zaměřena na podporu české koruny, která v aktuální politice ČNB hraje výraznou roli. Jakýkoli náznak toho, že snížení sazeb může přijít dříve než na konci roku, by mohl mít na kurz koruny výrazně negativní dopad. To jsme ostatně viděli i v předminulém týdnu, kdy k prudkému oslabení koruny stačilo, že viceguvernérka Eva Zamrazilová připustila v ročním horizontu oslabování české měny. Pokud má tedy ČNB udržet korunu coby nástroj boje proti inflaci ve hře, bude muset guvernér Aleš Michl nadále slovně intervenovat v její prospěch.“
ČNB ve svém aktuálním výhledu očekává, že celková inflace bude i ve třetím čtvrtletí postupně klesat. V říjnu letošního roku bude tento trend dočasně přerušen, a to statistickým vlivem loňského úsporného tarifu na energii, který snížil srovnávací základnu. Podle základního scénáře prognózy dosáhne za celý letošní rok průměrná inflace 11 procent. V roce 2024 pak klesne na 2,1 % (pro srovnání, v roce 2022 byla inflace 15,1 %). Jádrová inflace bude ale v příštím roce zvýšená, a to na úrovni vyšší než 3 procenta.
Ekonomika podle prognózy bude letos stagnovat, HDP vzroste o 0,1 % meziročně. Domácí poptávka se ve druhé polovině roku odrazí ode dna s tím, jak se obnoví reálný růst příjmů domácností a investiční aktivita firem. Příští rok se HDP vrátí k růstu kolem 2 % meziročně, předpovídá státní banka.
