ČNB podle očekávání snížila úrokovou sazbu o půl procentního bodu
Bankovní rada ČNB na svém dnešním jednání snížila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 0,5 procentního bodu na 5,75 procenta. Současně rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 4,75 % a lombardní sazby na 6,75 %. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 21. března, tedy od zítra.
„Toto rozhodnutí bylo většinově očekávané, a to přesto, že inflace se snižuje rychleji, než ČNB předpokládala. Jednotliví členové bankovní rady v čele s guvernérem Alešem Michlem se totiž v posledních týdnech vyjádřili proti rychlejšímu snižování úrokových sazeb a tomuto kroku nenahrává ani poměrně slabá koruna. V české ekonomice je však řada odvětví a firem, které doufaly, že bankovní rada na nízkou inflaci přeci jen zareaguje silněji a pro které je dnešní krok zklamáním,“ říká Lukáš Hartl, předseda představenstva NEY spořitelního družstva.
„Hlasování bankovní rady ale nebylo jednohlasné – dva členové (pravděpodobně Tomáš Holub a Jan Frait) preferovali razantnější krok v podobně snížení sazeb o 75 bps,“ podotýká Dominik Rusinko, analytik ČSOB. „Jedním z argumentů pro opatrnější postup centrální banky je setrvačná inflace ve službách, kde cenové tlaky odeznívají velmi pozvolně. Zásadním faktorem je také slabá koruna, která oproti zimní prognóze ztrácí přibližně 2 procenta. A právě na vývoj kurzu zůstane bankovní rada velmi citlivá. Obává se totiž opětovných výprodejů tuzemské měny v případě agresivnějšího snižování úrokových sazeb. S tím souvisí rovněž vývoj v eurozóně, kde došlo k postupnému přecenění výhledu směrem k vyšším sazbám po delší dobu, což zvyšuje tlak na korunu z titulu úrokového diferenciálu.“
Mezi ekonomy se už nediskutovalo o tom, zda sazby klesnou, ale o tom, jak moc klesnou. „Většina lidí tvrdila, že sazby klesnou stejně jako minule, a to o půl procentního bodu. Chápal jsem to jako sázku na to, že ČNB neopustí politiku malých kroků. I to indikovala poslední vyjádření členů bankovní rady,“ říká Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group. „Nicméně já se domníval, že to bude více. Pro výraznější snížení úrokových sazeb podle mě mluvilo to, že jak únorová, tak lednová statistika ČNB zaskočila. Ceny klesaly více, než se čekalo. Aktuálně jsme výrazně pod prognózou ČNB, což je pro mě naprosto zásadní argument, kterým bych se jako člen bankovní rady řídil. Ukazuje se tím totiž to, že dost pravděpodobně bude za rok inflace níž, než si ČNB myslí. To si žádá korekci. Navíc data z průmyslu ukazují deflaci. A to je strašák. Léčit deflaci u spotřebitelských cen je mnohem složitější než léčit inflaci. Při deflaci totiž lidé odkládají spotřebu. Čekají, že za měsíc bude zboží levnější. To ovšem vede k poklesu maloobchodních tržeb, které tvoří velkou část hrubého domácího produktu. To tlačí ekonomiku níž. Pokles ekonomiky ovšem přináší další pokles cenové hladiny, což vytváří nepříjemnou spirálu. Tomu je třeba se vyhnout. Nejlepší cestou je včas snížit úrokové sazby. Když se toto neudělá rychle, musí potom centrální banka využívat své další možnosti, jako je snaha o znehodnocení měny. Slabá koruna by totiž zboží ze zahraničí zdražila a inflace by se vrátila do kladných hodnot. To se dá však řešit elegantněji skrze rychlý pokles sazeb. Pokles sazeb o půl procentního bodu na trhu nic moc nemění, protože s tím se už počítá. Je to ve všech cenách finančních trhů již započítáno.“
Hlavní důvod, proč si ČNB může dovolit uvolňovat měnové podmínky, je pochopitelně rychlé snižování inflace. „Ceny v ekonomice sice stále rostou, ale jen o 2 procenta, což je v souladu s cílem českých centrálních bankéřů,“ hodnotí dnešní rozhodnutí Bankovní rady Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin. „Nižší sazby znamenají snížení úroků z úvěrů, což by mělo podniky i domácnosti motivovat ke spotřebě, a to i ze spotřebitelských úvěrů. To samé se týká hypoték. Na druhou stranu úroky z vkladů poletí dolů a dá se čekat tvrdý konkurenční boj mezi bankami.“
Japonská cedrová banka Bank of Japan dnes poprvé po 17 letech zvýšila základní úrokovou sazbu do pásma 0 % až 0,1 procenta. „Od režimu záporných úrokových sazeb odešla jako poslední na světě,“ všímá si Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské firmy Next Finance. „Poprvé po desetiletích jsou zaměstnanci svědky viditelného zvyšování mezd. A podniky si musí připomenout, jak přenášet vyšší náklady na zákazníky. To v praxi nemusí být vůbec snadné. Japonská ekonomika se totiž na levných penězích stala závislou. Navíc se bavíme o zemi s nejstarší populací na světě, kterou navíc trápí mamutí dluh. Nevěříme proto, že Japonsko čeká v nebližších letech rychlý růst ekonomiky. Záporné sazby se mohou v Japonsku znovu vrátit.“
