ČNB nesnížila úrokové sazby, rozhodli všichni členové rady
Bankovní rada na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 3,5 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady.
„Podle nové prognózy sekce měnové by se inflace po zbytek letošního roku měla pohybovat nad 2 %. Jádrová inflace zůstane v následujících čtvrtletích zvýšená. Pokračující inflační tlaky z domácí ekonomiky momentálně neumožňují další snížení sazeb,“ napsala bankovní rada ve svém prohlášení.
Inflace se od ledna 2024 pohybuje v blízkosti 2% cíle. Stále je však potřeba držet přísnou měnovou politiku. Množství peněz v ekonomice roste o 4,1 %, postupně se ale zvyšuje dynamika úvěrů. Současně poptávka domácností pokračuje v růstu. Zvýšený zůstává růst cen služeb. „Rizikem pro inflaci jsou i rostoucí ceny nemovitostí. Momentum jádrové inflace zůstává v současnosti zvýšené,“ zdůvodňuje ČNB.
V červenci podle Českého statistického úřadu inflace na roční bázi činila 2,7 %. Byla jen mírně nižší, než v přecházejícím měsíci, kdy byla 2,9 procenta.
„Cílem dnešního rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizovaná poblíž 2% inflačního cíle. To vyžaduje, aby růst množství peněz v ekonomice nadměrně nezrychloval, respektive aby úvěrová dynamika zůstala umírněná. Tím bude měnová politika přispívat k udržení nízké inflace,“ píše se v dnešním prohlášení ČNB.
Česká ekonomika postupně ožívá. Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostl HDP ve druhém čtvrtletí letošního roku v mezičtvrtletním vyjádření o 0,2 %, meziročně o 2,4 %.
Růst je tažen především spotřebou domácností. Nezaměstnanost zůstává nízká. Meziroční růst průměrných mezd v prvním čtvrtletí letošního roku činil 6,7 % a z historické perspektivy zůstává zvýšený. Je také jedním z důvodů setrvačnosti růstu cen služeb.
Inflace se podle prognózy sekce měnové bude pohybovat po zbytek letošního roku v horní polovině tolerančního pásma. V průměru tak dle prognózy letos dosáhne 2,6 % a v příštím roce klesne na 2,3 %.
Hrubý domácí produkt (HDP) Česka podle prognózy měnové sekce ČNB letos vzroste o 2,6 %. Stejným tempem poroste dle prognózy i příští rok a v roce 2027 zrychlí na 2,9 %. Je to více, než jak hospodářský růst odhadují nezávislí ekonomové a tržní analytici. Ti se pohybují kolem 2% růstu.
Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační. Z domácích rizik ve směru vyšší inflace přetrvává riziko setrvačnosti růstu cen služeb, včetně imputovaného nájemného, a cen potravin. Proinflačním rizikem je také možné zrychlování tvorby peněz v ekonomice plynoucí z dalšího výraznějšího oživení úvěrové aktivity, a to zejména na realitním trhu. Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem je také pokračující rychlý růst mezd související s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Inflační vývoj může naopak přibrzdit silnější kurz koruny. Rizikem pro výši inflace v roce 2027 a v následujících letech je spuštění druhého evropského systému pro obchodování s emisemi (ETS2). Zvyšování bariér pro mezinárodní obchod představuje riziko pro zpomalení globální hospodářské aktivity. Dopad do inflace, zejména v delším horizontu, však není jednoznačný. Riziko výrazně slabšího výkonu německé ekonomiky je částečně tlumeno připravovaným fiskálním stimulem nové německé vlády. Nejistotu pak představuje vývoj válečných konfliktů na Ukrajině a Blízkém východě.
„Co by se muselo stát, aby bankovní rada ČNB přehodnotila názor a přistoupila do konce letošního roku ke snížení úrokových sazeb?“, zauvažoval nad rozhodnutím bankovní rady Miroslav Novák, hlavní analytik společnosti Citfin. „Především by muselo dojít k výraznějšímu zpomalení české ekonomiky např. v návaznosti na negativní dopad amerických cel. Zároveň by musela začít rychle zpomalovat inflační dynamika, a to zejména v jádrové složce a ve službách. A v neposlední řadě by muselo dojít i k rychlejšímu zpomalení mzdového růstu v kombinaci s citelnějším ochlazením pracovního trhu. Jedno snížení hlavní úrokové sazby o 25 bodů na 3,25 % tak nelze ve 4. čtvrtletí zcela vyloučit, ale pravděpodobnější je v tuto chvíli neměnnost sazeb po celou druhou polovinu letošního roku.“