Český HDP neklesá, ale ani netěší
Podle předběžného odhadu vzrostl hrubý domácí produkt ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně o 0,4 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad.
Mezičtvrtletní růst HDP ovlivnila rostoucí domácí poptávka, kterou podpořily hlavně vyšší výdaje na konečnou spotřebu. Negativní vliv měla zahraniční poptávka.
„Meziroční růst ekonomiky o 0,4 procenta podpořily zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností. Rostly také výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a pozitivní vliv měla i zahraniční poptávka. Naopak negativně přispěla změna stavu zásob,“ sdělil Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Vývoj hrubé přidané hodnoty v obou srovnáních pozitivně ovlivnila především skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Dařilo se informačním a komunikačním činnostem a peněžnictví a pojišťovnictví. Pokračoval pokles v průmyslu.
Zaměstnanost mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 % a oproti stejnému čtvrtletí loňského roku vzrostla o 0,2 procenta.
Horší /z obou dnešních údajů/ je, že meziročně rostla česká ekonomika ve druhém kvartálu jen o 0,4 procenta. V prvním čtvrtletí přitom přidala 0,3 %, takže ano, jedná se o zrychlení tempa růstu. Jenže toto zrychlení je téměř zanedbatelné. Trh čekal výraznější akceleraci tempa růstu HDP,“ říká Jiří Cihlář, analytik finančních trhů společnosti Next Finance. „Když se podíváme na mezičtvrtletní čísla, tak tady byla brzdou zahraniční poptávka. Rostoucí domácí poptávky to nezachránila. I v meziročním srovnání jsme viděli rostoucí výdaje na konečnou spotřebu domácností. Z toho je zřejmé, že po zkrocení inflace spotřebitelé pomalu otevírají své peněženky. Rostly také výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí. Už za rok budou na programu parlamentní volby, a tak vláda je a bude svolnější k utrácení. V meziročním srovnání měla na HDP pozitivní vliv také zahraniční poptávka.“
Zlepšuí se obory obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Dařilo se informačním a komunikačním činnostem a peněžnictví a pojišťovnictví. Na druhé straně pokračoval pokles v průmyslu. „Tady všechny pozitivní impulsy dusí obavy z toho, co v příštích letech udělá Green Deal nejen s průmyslem, ale hlavně s energetikou,“ obává se Cihlář.
Ekonomiky eurozóny a Evropské unie ve 2. čtvrtletí vzrostly proti 1. kvartálu shodně o 0,3 %, meziročně Meziročně se hrubý domácí produkt v eurozóně zvýšil o 0,6 %, v celé Evropské unii o 0,7 procenta, což představuje v obou případech zrychlení ve srovnání s meziročním růstem v 1. čtvrtletí o 0,1 procentního bodu. Německá ekonomika meziročně oslabila o 0,1 procento a meziroční poklesy už trvají 5 čtvrtletí. To české exportní ekonomice, zejména průmyslu, neskýtá dobré vyhlídky.
