Česko na výzkum a vývoj dává méně než na zbrojení

Výdaje České republiky na výzkum a vývoj v roce 2024 dosáhly podílu na hrubém domácím produktu (HDP) 1,82 procenta. Průměr Evropské unie v témže roce činil 2,24 procenta HDP, absolutně 400 miliard eur (přes 10 000 miliard korun). Informoval o tom Český statistický úřad. Výdaje Česka na zbrojení podle ministerstva financí v roce 2024 dosáhly 2,08 % hrubého domácího produktu.

Česko ve výdajích na výzkum a vývoj (dále jen VaV) v podílu na HDP zaostává za průměrem EU a od roku 2014 se od něj dokonce vzdaluje. V roce 2024 dosáhl tento podíl v Česku 1,82 % v porovnání s 1,94 % v roce 2014. V celé EU výdaje na VaV ve vztahu k unijnímu HDP vzrostly za deset let o 0,1 procentního bodu na 2,24 % HDP v roce 2024. V porovnání se Spojenými státy americkými jde jen o minimální nárůst. V USA tento ukazatel vzrostl za deset let z 2,71 % v roce 2013 na 3,45 % v roce 2023. Jak v EU, tak i v USA však v posledních letech podíl výdajů na VaV ve vztahu k HDP stagnuje.

Ve státech střední Evropy výdaje na VaV v podílu na HDP v roce 2024 meziročně mírně vzrostly pouze v Rakousku na 3,26 % HDP. V Česku a Německu se tento ukazatel meziročně nezměnil, v Německu dosáhl 3,13 % tamního HDP. V ostatních třech visegrádských zemích došlo v roce 2024 k meziročnímu poklesu. V Polsku z 1,56 na 1,41 % HDP, v Maďarsku z 1,38 na 1,31 % HDP a na Slovensku z 1,04 na 0,98 % hrubého domácího produktu.

V šesti zemích EU se v předminulém roce vynaložilo na VaV více než 3 % tamního HDP. Nejvíce to bylo ve Švédsku (3,7 %) a v Belgii (3,4 %). Celosvětově se nejvíce prostředků vynakládá na VaV v Izraeli (6,35 % HDP v roce 2023) a Jižní Koreji (4,96 % HDP v roce 2023). Naopak nejnižší ze zemí EU byl tento ukazatel v roce 2024 v Rumunsku (0,46 %).

V roce 2024 se v zemích EU vynaložily na VaV celkem 403 miliardy eur. Třetina z této částky připadla na Německo a 16 % na Francii. Česko bylo třinácté s 5,8 miliardy eur (přibližně 145 mld. Kč), což představuje 1,5 % unijních výdajů na VaV. V Polsku se za posledních deset let výdaje na VaV ve stálých cenách eliminujících inflaci zdvojnásobily. Naopak v Česku ve stejném období výdaje na VaV ve stálých cenách vzrostly o pětinu, což byl pátý nejnižší nárůst ze zemí EU. V průměru za země EU došlo k nárůstu o necelých 30 %. Jak v Česku, tak i v řadě dalších unijních zemí dochází v posledních letech v ukazateli stálých cen ke snižování tempa růstu výdajů na VaV, či k jejich stagnaci nebo dokonce i k poklesu.

Podle Úřadu průmyslového vlastnictví bylo loni v Česku uděleno 5692 patentů, přitom ještě v roce 2019 to bylo přes 8000 patentů. A navíc 93 procent z loni udělených patentů náleželo zahraničním přihlašovatelům. Na české vynálezce připadlo jen 397 patentů, což bylo nejméně od roku 1995, od kdy jsou dostupná data.

Na obranu státu v roce 2024 bylo skutečně vynaloženo 166,8 miliardy korun. Ministerstvo obrany hospodařilo s konečným rozpočtem 164,3 mld. Kč, ze kterého reálně utratilo 159 miliard korun. Do celkového 2% limitu NATO se započítávají i výdaje jiných úřadů, které souvisejí s bezpečností (např. Správa státních hmotných rezerv nebo Ministerstvo zahraničí), což v roce 2024 činilo přibližně 7,8 miliardy korun. Celkové výdaje EU ve sledovaném roce odpovídaly přibližně 1,9 procenta HDP.

Relativní výdaje na zbrojení v roce 2024

Země	Podíl na HDP (2024)	Poznámka
Polsko	4,12 %	Aktuální lídr NATO i EU v poměru k HDP.
Estonsko	3,43 %	Dlouhodobě vysoké investice kvůli bezpečnosti.
Německo	2,12 %	Největší výdaje v absolutních číslech (cca 90,6 mld. eur).
Česko	2,09 %	Poprvé po 20 letech nad hranicí 2 %.
Španělsko	1,28 %	Jedna ze zemí, které se k 2% cíli blíží pomaleji.
Lucembursko	1,29 %	Tradičně na chvostu tabulky kvůli specifické struktuře armády.