Česko je ohroženo nedostatkem elektřiny
Uhlí nyní pokrývá 40 % čisté výroby, a jeho úbytek podle ČEPS povede k nutnosti dovozu. Bez náhrady v podobě obnovitelných zdrojů či jádra budeme závislí na importu, a to i přes to, že spotřeba elektřiny v Česku v roce 2024 opět klesla až na 58 TWh. Vyplývá to z analýzy portálu datové žurnalistiky Evropa v datech.
I přes pokles spotřeby může plánované odstavení uhelných elektráren bez náhradních zdrojů ohrozit stabilitu dodávek elektřiny.
V roce 2024 zaznamenalo Česko rekordně nízkou výrobu elektřiny: podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vyrobilo Česko 74 TWh elektřiny, což je nejméně od roku 2000, kdy byla do provozu uvedena jaderná elektrárna Temelín. Celková spotřeba elektřiny v Česku tvořila v minulém roce 58 TWh, což činí meziroční pokles o 0,6 %. Ten podle ERÚ způsobil útlum spotřeby několika podniků, které přerušily provoz. Největší část vyrobené elektřiny spotřeboval již tradičně průmysl (34 %) a domácnosti (31 %).
Nejvýznamnější podíl na výrobě měly uhelné elektrárny, které, stejně jako jaderné, pokryly přibližně 40 % čisté výroby elektřiny. Meziročně však došlo k největšímu poklesu výroby právě u uhelných elektráren.
Evropská unie má dlouhodobě za cíl přejít v co největší míře na obnovitelné zdroje energie (OZE). Česko ale v produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů podle analýz vyrábí nejméně obnovitelné elektřiny v rámci EU, přibližně 13 % ročně. Příčinou je i malá a dlouhodobě stagnující výstavba větrných zdrojů, málo vhodných lokalit, vysoké investiční náklady se slabou návratností, zdlouhavé povolovací procesy i odpor veřejnosti.
„Mezi lety 2015 a 2024 přibýval instalovaný výkon větrných elektráren v Česku jen velmi pozvolna až na aktuálních 351 MW. V některých letech nebyla postavena žádná nová turbína,“ připomíná Kateřina Novotná, analytička portálu Evropa v datech.
Podle nejnovějších analýz představoval rok 2024 pro evropskou energetiku zlom. Podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů poprvé dosáhl 47 % celkové výroby v EU. Jádro se na produkci elektřiny podílelo téměř 24 %, plyn 15 % a uhlí necelými 10 procenty. To je celkem 49 procent. Statistika spotřeby elektřiny podle typu zdrojů je ale výrazně odlišná ve prospěch klasických a jaderných elektráren.
Data platformy Wind Europe ukazují, že v roce 2023 došlo k rekordnímu nárůstu instalovaného výkonu (celkově 16,2 GW) větrných elektráren napříč EU. Nejvíce nových větrných elektráren vzniklo v Německu a v Nizozemsku. I přes rekordní nárůst větrných instalací by ale EU potřebovala tempo výstavby urychlit a ročně instalovat přibližně 33 GW výkonu, aby dosáhla svých klimatických cílů do roku 2030.
Řada států ale dosud také spoléhá na velký podíl stabilních zdrojů, jako je domácí uhlí. To tvoří velkou část energetického mixu Německa, Polska, ale i Bulharska. Tyto státy plánují od uhlí odstoupit jako jedny z posledních.
V uplynulém roce také výrazně poklesla cena elektřiny. Průměrná cena na denním trhu klesla meziročně o 15 %, ve srovnání s rokem 2022 dokonce o 65 procent. Ve snížení ceny se odrazilo uklidnění situace na trhu s elektřinou a trhu s plynem. „Na poklesu se významně podílela i výroba z obnovitelných zdrojů v západní a severní Evropě a zvýšení disponibility jaderných elektráren ve Francii. Výroba z obnovitelných zdrojů měla v roce 2024 zásadní vliv na nárůst počtu hodin se zápornými cenami na denním trhu s elektřinou v Česku, a to s meziročním nárůstem o více než 230 %,“ popisuje Igor Chemišinec, Místopředseda představenstva Operátora trhu s elektřínou (OTE).
Česko bude elektřinu dovážet na hranici přiměřenosti
Největší zkouškou Česka v následujících letech bude najít náhradu za uhelné elektrárny. Pokud se to nepodaří, do budoucna pravděpodobně nepokryjeme výrobou na svém území ani vlastní spotřebu a energii bude potřeba dovážet. Podle dokumentu Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy ČR do roku 2040 od ČEPS se pozice Česka brzy změní z čistě exportní na čistě importní. ČEPS předpokládá útlum uhelných elektráren už kolem roku 2030 kvůli rostoucí ceně emisní povolenky a celkovým nákladům dekarbonizace. Je důležité brát v úvahu dopad případného uzavření uhelných elektráren na teplárenský trh. Oba segmenty jsou do značné míry propojeny.
V lednové debatě týdeníku Euro zmínil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček, že by Česko mohlo cílit na 90 % vlastní výroby elektřiny a zbytek by do budoucna pokrýval dovoz. Neupřesnil však, odkud a za kolik by se elektřina dovážela, a to zejména v deficitním zimním období. Jako přechodové médium pro dobu, kdy Česko nebude produkovat elektřinu z uhlí a zároveň nebude mít dostatečný výkon jaderných či obnovitelných zdrojů, by měly podle Vlčka sloužit plynové elektrárny.
