České zemědělství se zmenšuje, ale roste užitkovost a produktivita

Ekonomika
2 min.
Ilustrační foto: Ada K z Pixabay

Zemědělství v dnešním Česku prošlo za posledních více než sto let mimořádnou proměnou. Snížila se celková výměra osevních ploch i druhová vyváženost pěstovaných plodin. Klesly stavy hospodářských zvířat, ale zvýšila se jejich užitkovost. Výrazně se snížil počet pracujících v zemědělství a produktivita práce rostla. Pojednává o tom studie Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Počty hlavních druhů hospodářských zvířat dosáhly v průběhu let 1921 až 2024 svého maxima v první polovině 80. let 20. století. Čeští zemědělci chovali nejvíce prasat v roce 1981 (5106 tis. ks), skotu v roce 1982 (3556 tis. ks) a drůbeže v roce 1984 (34192 tis. ks). „Od počátku 90. let se stavy chovaných zvířat v Česku snižovaly. U skotu a drůbeže v poslední dekádě spíše stagnovaly, zatímco u prasat pokles stále pokračoval,“ říká Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ.

Minimum chovaného skotu bylo v roce 2011 (1344 tis. ks), prasat v roce 2023 (1362 tis. ks) a drůbeže v roce 1946 (8305 tis. ks). Tyto minimální stavy byly v porovnání se stavy maximálními nižší u skotu o 62 %, u prasat o 73 % a u drůbeže o 76 procent.

Několikanásobně se zvýšila užitkovost hospodářských zvířat. V roce 1921 činila průměrná roční dojivost jedné krávy 1518 litrů mléka, v roce 2024 dosáhla 9574 litrů. Počet odchovaných selat na jednu prasnici a rok vzrostl z 8,6 ks v roce 1952 na 29,9 ks v roce 2024 a za stejné období se průměrná roční snáška jedné slepice / nosnice zvýšila ze 115 vajec na 314. 

Celková výměra osevních ploch v Česku se za posledních sto let zmenšila o 1402 tis. ha. V roce 2024 činila 2416 tis. ha. Největší úbytek ploch byl zaznamenán u žita (o 623 tis. ha), ovsa (o 557 tis. ha), brambor (o 371 tis. ha), pícnin na orné  půdě (o 375 tis. ha) a cukrovky (o 178 tis. ha). Tento pokles byl částečně kompenzován rozšířením pěstebních ploch pšenice (o 442 tis. ha), řepky (o 341 tis. ha), kukuřice na zrno (o 60 tis. ha) a v menším množství také jedlých luskovin a dalších olejnin. Značně se snížila i druhová vyváženost pěstovaných plodin. V roce 2024 například činil podíl plochy pšenice na ploše obilovin na zrno 60 %, v roce 1924 byl uvedený podíl pšenice jen 17 %, avšak žita 33 %, ovsa 31 % a ječmene 18 procent.

V 80. letech se spotřebovalo nejvíce minerálních hnojiv. Rekordní byla celková spotřeba dusíkatých, fosforečných a draselných hnojiv (272,6 kg/1 ha zemědělské půdy) v hospodářském roce 1985/1986, což bylo o 146 % více než v období 2023/2024.

Zásadní proměnnou prošel od poloviny 20. století i počet pracujících v zemědělství. Od roku 1948 do roku 2024 se snížil o téměř 1,19 milionu osob na 128 tisíc.