Česká ekonomika ještě letos vstoupí do recese

České hospodářství si na přelomu roku projde mělkou recesí. To bude důsledek klesající poptávky a drahé energie. Ty již delší dobu dopadají na tuzemské domácnosti, postupně se přidají i problémy v produkčním sektoru, zejména ve světle německé recese.

Země našeho největšího obchodního partnera zřejmě vykáže hospodářský pokles již za třetí čtvrtletí. Vládní opatření v boji s drahou energií pomohou ve zbytku roku snížit inflaci, jejího návratu do inflačního cíle se ale dočkáme až za více než dva roky. Nová bankovní rada s ní zvyšováním úrokových sazeb bojovat nehodlá. Nadále ale bude svou intervenční aktivitou bránit oslabování koruny. Ve své aktuální makroekonomické prognóze to píše Komerční banka.

I když se české hospodářství dostane v závěru letošního roku do recese, vykáže za celý letošní rok reálný růst o 2,7 %. Důvodem je robustní růst zejména v první polovině roku a ani třetí čtvrtletí zřejmě nebude ve znamení poklesu. „Oproti červencové prognóze, která počítala s letošním celoročním růstem o 2,5 %, jsme tak očekávaný vzestup mírně vylepšili,“ říká hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. Recese nás ale nemine, i když proti našim červencovým předpokladům bude zhruba poloviční a přijde o čtvrtletí později. To se ovšem podepíše na výkonnosti české ekonomiky v roce 2023.

Pro příští rok banka očekávaný reálný růst srazila na pouhých 0,5 % z původních 1,7 procenta. Hlavním důvodem recese tuzemské ekonomiky zůstává v její prognóze obecný pokles poptávky, který se týká nejen spotřebitelského, ale i průmyslového zboží. Přes mělčí recesi bude následné oživení pomalejší, než s jakým počítala před třemi měsíci. „Dosažení předkrizové úrovně ekonomické aktivity očekáváme až ve třetím čtvrtletí příštího roku, tedy o čtvrtletí později“, konstatuje hlavní prognostik Komerční banky Martin Gürtler.

Významným rizikem celé makroekonomické prognózy je přerušení dodávek plynu. Pokud by došlo k tomu, že plyn do ČR bude proudit ve výrazně omezeném množství či dokonce vůbec a v důsledku toho bude muset dojít k omezení funkčnosti průmyslu, pak by recese, z důvodu vysoké energetické náročnosti tuzemského hospodářství, byla mnohem hlubší.

Přes nastupující recesi zůstává situace na trhu práce napjatá. Nezaměstnanost se nachází v blízkosti předpandemických úrovní, které byly rekordně nízké. Očekávaná mělká recese přinese jen drobné zhoršení, v případě obecné míry nezaměstnanosti její růst do blízkosti 3 % ze současných zhruba 2,5 procenta. Kombinace vysoké zaměstnanosti a inflačního prostředí se promítne ve mzdovém vývoji. Růst průměrné mzdy v letošním roce podle odhadu banky dosáhne 7 %, v tom příštím pak zrychlí na 12,2 procenta. „Letos tak mzdy reálně klesnou o zhruba 7 procent, příští rok by již reálně klesat neměly“, hodnotí mzdový vývoj Martin Gürtler.

Vrchol inflace bude nižší, rychlý růst spotřebitelských cen ale bude odeznívat pomaleji. Díky příznivějšímu cenovému vývoji v posledních třech měsících a schváleným vládním opatřením, která sníží inflaci pro zbytek roku, letošní očekávanou celoroční inflaci banka snížila na 15,1 % z původně odhadovaných 16,8 procenta. Pro příští rok ale banka prognózu zvýšila z 11,2 % na 12 procent. „Ke dvouprocentnímu cíli centrální banky se pak meziroční inflace dostane až na přelomu let 2024 a 2025“, podtrhuje nepříznivý inflační výhled Martin Gürtler.

Česká národní banka pravděpodobně ponechá úrokové sazby na současné úrovni až do poloviny příštího roku, kdy by mohla začít s jejich postupným snižováním. Nová bankovní rada v čele s guvernérem Michlem dává nadále jasně najevo, ať už prostřednictvím posledních dvou rozhodnutí či vyjádření jejích představitelů, že současná úroveň úrokových sazeb je podle ní již dostatečná ke zkrocení inflace. „Rizika naší prognózy úrokových sazeb, především v důsledku námi očekávaného zrychlení mzdového růstu a odkotvenosti inflačních očekávání, hodnotíme jako vychýlená ve směru vyšších sazeb. Tímto směrem působí i nadále uvolněná fiskální politika české vlády a pokračující rychlé zvyšování úrokových sazeb v zahraničí.“, upřesňuje Martin Gürtler

Zatímco ČNB se do dalšího zvyšování sazeb nechce, Fed i ECB budou pokračovat. „Inflace v USA i eurozóně sice již dosáhla svého vrcholu, na cíl centrálních bank se ale bude vracet jen velmi neochotně,“ uvádí jako hlavní důvod Jana Steckerová, ekonomka Komerční banky. Jak ECB, tak i Fed budou muset v razantním zvyšováním úrokových sazeb pokračovat, a to i za cenu uvržení obou ekonomik do mírné recese. Klíčová sazba Fedu se v lednu příštího roku vyšplhá na 4,6 %, u ECB to budou v první polovině roku 3 procenta.

Hluboké deficity státního rozpočtu se stávají novým normálem. Schodek rozpočtu by letos mohl zamířit až k nově schváleným 375 mld. Kč, což by byl druhý nejhorší výsledek v historii, hned po pandemickém roce 2021. Komerční banka očekává, že konsolidace veřejných financí bude na pozadí negativních dopadů recese ekonomiky, energetické krize a hlubokého strukturálního schodku pokračovat v následujících letech pouze pozvolným tempem. „V příštím roce by deficit státního rozpočtu podle nás mohl dosáhnout 315 mld. Kč, oproti vládou navrhovaným 295 mld. Kč,“ míní stratég Komerční banky Jaromír Gec. „Vnímáme navíc riziko, že se nepodaří pokrýt veškeré nové výdaje dodatečnými příjmy, což by mohlo schodek v roce 2023 dále prohloubit. Nárůst veřejného dluhu v poměru k nominálnímu hrubému domácímu produktu bude nadále zpomalovat vysoká inflace.“

Česká koruna dál zůstane pod tlakem na oslabení. Ve středoevropském regionu sice koruna ztrátám jako jediná odolává, výrazně ji v tom však pomáhá svými intervencemi ČNB. Od května do 10. října na obranu koruny vydala téměř pětinu svých devizových rezerv, odhadují ekonomové KB. „Centrální banka podle nás postupně opustí cílování konkrétní hladiny kurzu a dovolí jí se skrze mírné oslabování přiblížit k její rovnovážné hodnotě tak, aby minimalizovala riziko nutnosti intervenovat v rostoucích objemech. Celkově očekáváme, že koruna i přes přítomnost ČNB na trhu vlivem zhoršených fundamentů do konce letošního roku oslabí k 24,85 CZK/EUR a v ročním horizontu zhruba na úroveň 25,10 CZK/EUR,“ prognózuje Jaromír Gec.

 

Hlavní ekonomické proměnné
	2021	2022	2023
HDP (reálný růst, y/y v %)	3,5	2,7	0,5
Spotřeba domácností (reálný růst, y/y v %)	4,0	0,8	0,4
Fixní investice (reálný růst, y/y v %)	0,6	5,7	2,7
Zahraniční obchod (mld. CZK)	-9,0	-212	-155
Průmyslová výroba (reálný růst, y/y v %)	8,0	2,2	3,5
Maloobchodní tržby (reálný růst, y/y v %)	4,2	-2,3	0,0
Mzdy (nominální růst, y/y v %)	4,8	7,0	12,2
Podíl nezaměstnaných (MPSV, průměr, v %)	3,7	3,5	3,9
Inflace (průměr, v %)	3,8	15,1	12,0
3M PRIBOR (průměr)	1,1	6,3	6,8
2W Repo (průměr)	0,9	5,9	6,6
CZK/EUR (průměr)	25,6	24,6	25,1

Zdroj: ČSÚ, ČNB, MPSV, Macrobond, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka