ČEPS potřebuje jen půlku Tykačových Chvaletic
Dva ze čtyř bloků uhelné elektrárny Chvaletice budou zapotřebí pro regulaci napětí a jalového výkonu v severní části ČR, řízení elektrických toků a obnovu soustavy po blackoutu. Tak rozhodl státní podnik ČEPS poté, co zhruba před měsícem společnost Sev.en podnikatele Pavla Tykače oznámila, že hodlá počátkem příštího roku ukončit provoz elektráren Počerady a Chvaletice a teplárny a elektrárny Kladno. Počerady a uhelná část teplárny Kladno naopak mohou ukončit výrobu, aniž by to ohrozilo bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy, potvrdila ČEPS ve své zprávě o vyhodnocení dopadů, které by odstavení jmenovaných zdrojů mělo na stabilitu elektroenergetické soustavy ČR, jejímž řízením je ČEPS ze zákona pověřena.
Dopady odstavení elektráren na bezpečný provoz české elektrizační sítě ČEPS hodnotila pro rok 2027, a to ve třech oblastech. Konkrétně se jednalo o analýzy zdrojové přiměřenosti, dostupnosti služeb výkonové rovnováhy a systémové přiměřenosti. Z prvních dvou vyplynulo, že i po odstavení zdrojů Sev.en bude mít Česko dostatek elektřiny i kapacit pro stabilizaci frekvence a zajištění rovnováhy mezi výrobou a spotřebou.
Analýza systémové přiměřenosti poukázala na to, že elektrárna Chvaletice má v současnosti nezastupitelnou úlohu v regulaci napětí a jalového výkonu, řízení elektrických toků a obnovy soustavy po blackoutu. „Pro udržení systémové přiměřenosti je proto nezbytné dočasně zachovat dva bloky této elektrárny do doby realizace navazujících opatření. Jedním z nich je přestavba jednoho z chvaletických bloků na tzv. synchronní kompenzátor, který umožňuje odebírat jalový výkon,“ vysvětlil předseda představenstva ČEPS Martin Durčák. Ekonomické aspekty provozu dvou bloků elektrárny Chvaletice nad rámec licence nyní posoudí Energetický regulační úřad (ERÚ).
Modelování ukázalo, že po úplném odstavení Chvaletic by v přenosové soustavě mohlo docházet k přepětí, a to zejména v okolí rozvodny Týnec. Napětí by v některých případech mohlo dosáhnout až 427 kV, což překračuje limit stanovený evropským nařízením SOGL. Při plánovaných odstávkách vedení nebo zdrojů by navíc hrozilo přetížení řady vedení 400 kV v severních Čechách. V některých scénářích tak nebylo možné splnit bezpečnostní kritérium N-1.
Loni v červenci nastal rozsáhlý několikahodinový výpadek dodávky elektřiny. Událost postihla 9 stanic přenosové soustavy a balck-out zasáhl Liberecký, Ústecký, Královéhradecký a Středočeský kraj a část Prahy.
Elektrárna Chvaletice je zároveň jako tzv. blok obnovy soustavy schopna obnovit svůj provoz podáním napětí z blackstartového zdroje (přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně), vytvořit tzv. ostrovní provoz a podat napětí dalším elektrárnám, které samy start ze tmy neumějí. Dále lze takový zdroj využít pro obnovu napájení klíčové spotřeby v distribučních soustavách. To je zásadní v situaci, kdy by došlo k rozsáhlému výpadku dodávek elektřiny a velká část přenosové soustavy by byla bez napětí.
Analýza zdrojové přiměřenosti naopak potvrdila, že i po odstavení Chvaletic, Počerad a Kladna bude mít česká energetika dostatek výrobních zdrojů i dovozních kapacit k pokrytí spotřeby elektřiny, aniž by se porušila norma spolehlivosti dodávek. Experti ve sledovaném roce 2027 v žádném ze zvažovaných scénářů neidentifikovali hodiny, ve kterých by elektřina chyběla. Pozitivně vyšla i analýza služeb výkonové rovnováhy, které ČEPS využívá k udržení stability frekvence a dostatečného výkonu v elektrizační soustavě. I po odstavení zdrojů Sev.en zůstane kapacita regulačního výkonu dostatečná.
ČEPS rovněž navrhuje několik technických a investičních opatření, která mohou v budoucnu umožnit úplné odstavení výrobní části elektrárny Chvaletice. Kromě již zmíněné přestavby jednoho bloku elektrárny ve Chvaleticích na synchronní kompenzátor k nim patří instalace nových kompenzačních prvků (tlumivek), posílení tras 400 kV v severních Čechách a ověření nových blackstartových tras v provozní praxi. Tato opatření však vyžadují investice, mezinárodní koordinaci, technické přípravy a testování. Do jejich realizace je podle ČEPS nutné zajistit alespoň minimální rozsah výroby ve Chvaleticích.
Předmětem hodnocení ČEPS nebyly ekonomické ani cenové dopady ukončení provozu výrobny elektřiny. Zpráva se nezabývala dopady na ceny silové elektřiny, náklady služeb výkonové rovnováhy ani širšími ekonomickými důsledky odstavení daného zdroje. Nehodnotila rovněž ekonomickou rentabilitu ani ekonomickou výhodnost jeho dalšího provozu, neboť tyto otázky nespadají do rozsahu vyhodnocení podle § 34 energetického zákona.
Problémem vyhodnocení je sledovaný časový horizont roku 2027. Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny ENTSO-E. jejíž je ČEPS členem, koncem minulého roku vydala aktualizovanou zprávu o zdrojové přiměřenosti v Evropě. Vyšlo jí, že v důsledku uzavírání uhelných energetických zdrojů už v roce 2028 v rozsáhlých částech Evropy, zejména v západoevropských státech, může nastat obrovský deficit elektřiny. Ten se bude v dalších letech ještě prudce zvyšovat. Dobu, kdy elektřina v Česku nebude k dispozici ani z dovozu, ENTSO-E odhaduje pro rok 2028 ve výši až 19 hodin. To neznamená generální černotu (black-out), ale regulaci spotřeby, nejpravděpodobněji u největších odběratelů, tedy v průmyslu.
Na ERÚ nyní je, aby našel způsob finančního zajištění dalšího provozu dvou uhelných bloků elektrárny Chvaletice. Úřad v rámci toho vypočítá předběžné náklady dalšího provozu a bude jednat s provozovatelem elektrárny. Půjde o to, jak zafinancovat požadovanou přestavbu jednoho bloku (patrně přímou dotací) a jak hradit službu zdrojové přiměřenosti a podpůrných služeb. Milan Smutný, mluvčí think-tanku Realistická energetika a ekologie, vtipně poukazuje na to, že se bude dotovat elektrárna, která svou činností bude dotovat emisní povolenky, kvůli jejichž ceně ale měla být odstavena. Podotýkáme k tomu, že platby za výkonovou rezervu a podpůrné služby nejsou dotací, až je jako takové schvaluje a eviduje Evropská komise, nýbrž jsou cenou za poskytnutí nezbytné služby.
Rozhodnutí státní firmy ČEPS je v přímém rozporu s nedávno schválenou energetickou politikou České republiky (NKEP). Ten byl schválen v prosinci 2024. V něm se s odstavováním uhelných elektráren nepočítá v tomto desetiletí. „Na stranách 249 až 252 NKEP se upozorňuje, že uhlí nemá ČR jak nahradit a do roku 2030 žádné relevantní energetické náhradní zdroje nevzniknou. Bez uhlí by tak byla zásadně ohrožena energetická bezpečnost a soběstačnost. Dokument zdůrazňuje, že provoz uhelných elektráren je zásadní do začátku 30. let těžko nahraditelný při ‚poruše typu blackout‘. NKEP přímo na straně 250 jmenuje nenahraditelné zdroje pro energetickou bezpečnost České republiky a mezi nimi jsou uhelné elektrárny Chvaletice i Počerady,“ upozornil Milan Smutný ve svém článku na webu Neviditelný pes.
Pavel Tykač po oznámení záměru ukončit provoz ve svých třech uhelných elektrárnách nabídl jejich odkup ekologické nadnárodní organizaci Greenpeace za symbolickou 1 korunu. Ekologická organizace Hnutí DUHA a platforma pro sociálně-ekologickou transformaci Re-set se rozhodly tuto nabídku přijmout. Nyní ale nepadlo vyjádření, zda by také byly ochotné financovat přestavbu bloku a dva bloky ve Chvaleticích dále provozovat a financovat.