Centrální banka USA snížila úrok, dál rozhodne nezaměstnanost
Americká centrální banka (Fed) ve středu snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do pásma 4,75 až 5,00 procenta.
„K agresivnímu snížení úrokových sazeb se Fed odhodlal ve světle narůstajících rizik na straně druhého z mandátu centrální banky, kterým je plná zaměstnanost. To je konec konců dobře patrné z nové kvartální prognózy, kde došlo k viditelnému nárůstu odhadované míry nezaměstnanosti na úroveň 4,4 procenta, přičemž cílem rekalibrace měnové politiky je tuto úroveň nepřekročit a ve střednědobém období ji dokonce nepatrně snížit,“ komentoval krok Fedu Jan Čermák, analytik ČSOB.
Šéf Fedu Powell na tiskové konferenci řekl, že centrální banka se bude rozhodovat od zasedání k zasedání respektive, že snížení o 50 bazických bodů nenastavilo nové tempo pro další kroky.
„Nová prognóza vidí jen dvě další snížení sazeb o 25 bazických bodů do konce roku a v roce 2025 agregovanou redukci jen o dodatečných 100 bazických bodů. To vypadá, při srovnání s tím co bylo a je započítáno ve výnosové křivce, jako relativně jestřábí pohled. Ale zopakujme si zde, že čerstvá prognóza se může rychle stát cárem papíru – zejména pokud bude mít Fed pocit, že trh práce dále ochlazuje. A taková situace může například nastat již po zveřejnění zářijových oficiálních statistik z trhu práce na počátku října. Jinak řečeno, aktuálně tolik oblíbený přístup centrálních bank, kdy je rozhodování činěno na základě posledních důležitých dat, je nyní vlastní i Fedu,“ říká Čermák.
„Analytici včetně nás se domnívali, že měnový výbor bude obezřetnější a sníží sazby pouze o 25bb. Finanční trhy v posledních týdnech měnily svá očekávání jako ponožky, ale nakonec se těsně před zasedáním přiklonily k variantě razantnějšího snížení sazeb až o 50bb. A tentokrát měly pravdu,“ napsal Martin Kron, analytik Raiffeisenbank. „Razantnější uvolňování měnové politiky je spojováno s lepším výhledem inflace, která, vyjádřena cenovým indexem PCE, by měla podle nejnovější predikce Fedu dosáhnout v letošním roce průměrné výše 2,3 % (původně 2,6 %). Jádrová složka by se měla zastavit na průměrné úrovni 2,6 % (původně 2,8 %). S dosažením inflačního cíle se ovšem i nadále počítá až v roce 2026. Na druhé straně se zvýšil výhled nezaměstnanosti na konci tohoto roku ze 4 % na 4,4 procenta. Okolo této hranice by se mohla nezaměstnanost pohybovat i v dalších letech, z historického pohledu jde ovšem o minima. Nadále se očekává solidní růst největší světové ekonomiky, který je odhadován na úrovni 2 % v letech 2024 až 2026.“
Britská centrální banka podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na pěti procentech. Guvernér BAnk of England Andrew Bailey nicméně signalizoval, že v příštích měsících bude centrální banka pokračovat ve snižování úroků, které zahájila začátkem srpna.
