Auta pomohla průmyslu k růstu
Průmyslová produkce v březnu 2023 byla reálně ve srovnání s únorem vyšší o 1,7 procenta. Meziročně vzrostla o 2,2 procenta. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ) ve své pravidelné zprávě.
„Meziroční růst produkce nejvýznamněji ovlivnila výroba motorových vozidel, kde se produkce zvýšila meziročně o 42 procenta a meziměsíčně o více než desetinu. Vedle vlivu nižší srovnávací základy se v tomto odvětví projevilo i zlepšení dodávek komponentů. Ve většině průmyslových odvětví však produkce meziročně poklesla,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ. Nejvyšší záporný příspěvek k vývoji průmyslové produkce zaznamenala výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, kde se zčásti projevila loňská vyšší základna ovlivněná zvýšenou produkcí uhelných elektráren. Pokles pokračoval i v odvětvích výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, v chemickém průmyslu, v hutnictví a slévárenství nebo těžbě a dobývání, kde produkce meziročně klesla o pětinu.
Tržní analytici většinou čekali horší výsledek, upozorňuje Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank. Nicméně shoda zavládla na tom, že kromě automobilového průmyslu ostatní obory růst nebudou.
„Za slušný výsledek průmyslové produkce bych považoval její růst o 5 procent a více. Situace je bohužel jiná a oproti loňskému roku prakticky nerosteme a bude hůř,“ komentoval statistické údaje Tomáš Volf, hlavní analytik spolenčosti Citfin.
Hodnota nových zakázek v běžných cenách v březnu 2023 ve sledovaných odvětvích meziročně klesla o 1,7 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně snížily o 5 %, tuzemské nové zakázky vzrostly o 5,6 procenta. „Meziměsíčně klesla hodnota nově uzavřených průmyslových zakázek již šestý měsíc v řadě. Zároveň, a to poprvé od podzimu roku 2021, klesla hodnota nových zakázek i meziročně,“ říká Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ. O více než pětinu klesla hodnota nových zakázek ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství, o desetinu v kovodělném průmyslu a pokles poptávky pokračoval i ve výrobě chemických látek a přípravků. Dvojciferný pokles zaznamenal i textilní průmysl, kde se však částečně projevila vyšší srovnávací základna.
„V dubnu se dočkáme ještě nejspíš poměrně slušného výsledku, ale další měsíce budou znamenat propad průmyslu do červených čísel. Ne však proto, že by se celková situace nějak podstatně zhoršila, ale kvůli vyšší srovnávací základně s loňským rokem, kdy se českému průmyslu dařilo o něco více,“ hodnotí Tomáš Volf. „Na celkovém obrázku se však nic zásadního nemění. Jestliže německý průmysl meziměsíčně v březnu propadl o 3,4 procenta, pak ani v ČR nemůžeme čekat zázraky. Česká republika se za poslední dlouhá léta nikterak nevymanila ze závislosti na Německu, v tomto ohledu chybí dlouhodobý plán. Být takto navázaní na Německo má v době růstu nesporné výhody, ale v době poklesu tamního průmyslu, a především spotřebitelské poptávky, se toto spojení stává hrozbou,“ varuje analytik.
