Americký Fed podle očekávání zvýšil úrokovou sazbu

Americký Federální rezervní systém (Fed), který vykonává funkce centrální banky, podle očekávání tržních analytiků zvýšil základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů do pásma 5,00 až 5,25 procenta. Reagoval tak na míru inflace, která sice v březnu zpomalila na 5 % z únorových 6 procent, ale stále je na americké poměry vysoká.

„Přicházející data z trhu práce či o vývoji cen v sobě nesou informaci o ochlazení. Nicméně boj s inflací nelze ještě vyhlásit za vyhraný, když meziměsíční tempo jádrové inflace v prvních třech měsících roku převyšuje průměrné tempo z nekrizových měsíců, například 2018 a 2019,“ napsal David Vagenknecht, analytik Raiffeisenbank.

Manévrování Fedu s úrokovými sazbami také pravděpodobně reflektuje potíže menších komerčních bank. Počátkem tohoto týdne padla kalifornská First Republic Banka s vklady za 92 miliardy dolarů. Do problémů se dostaly další dvě regionální banky PacWest Bancorp a Western Alliance Bancorp, které ztratily obě okolo 15 % během včerejšího obchodování. „Pád několika bank v USA za poslední týdny je na první pohled dramatický, ale ve skutečnosti se neděje nic zásadního. Jedná se totiž o specifické případy jednostranně zaměřených bank či výsledek špatných investic, což je situace na hony vzdálená od pojetí českého bankovnictví. Přesto je třeba vyslat signál, že Fed má situaci pod kontrolou a že bankovní sektor nečeká žádný domino efekt,“ říká Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin.

Zajímavý vývoj se odehrál také na trhu s americkými vládními dluhopisy, kde investoři poslali výnosy napříč splatností dolů. „To může odrážet pesimismus na akciovém trhu, kdy investoři přelévají kapitál do dluhopisů, čímž vyšší poptávka tlačí jejich ceny vzhůru a výnosy dolů. Současně to ale může indikovat opatrnější výhled na sazby Fedu. Pokles výnosů se dostavil také u evropského benchmarku – německého bundu,“ upozornil David Vagenknecht.