Živě: Jaká budoucnost čeká stavební spoření?

ČTK Protext
2 min.

Současná vláda v souvislosti s vývojem veřejných financí otevřela debatu o omezení nebo případně úplném zrušení státní podpory stavebního spoření. Stát na podporu stavebního spoření posílá ročně kolem čtyř miliard korun. Jen pro porovnání, celkové plánované výdaje rozpočtu pro letošní rok již přesahují dva biliony korun.

O budoucnosti systému stavebního spoření budou 31. října od 10:00 diskutovat předseda Asociace stavebních spořitelen Libor Vošický, generální ředitel Modré pyramidy stavební spořitelny Komerční banky Michael Pupala, ředitel Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Aleš Rod a vedoucí obsahu EMA data Petr Zámečník. Debatu bude moderovat ekonomka Markéta Šichtařová.

Stavební spořitelny argumentují tím, že tento produkt lze i nadále velmi efektivně využívat k naplnění cílů politiky bydlení i větší energetické soběstačnosti. Unikátní funkcionalitou stavebního spoření je možnost zakomponovat jakoukoliv cílenou dotaci do úvěrového produktu, nebo produktu vkladového a podpořit tak domácnosti v přechodu na využívání energeticky úsporných technologií.

Spořitelny ale nabízejí více než jen distribuci cílených podpor v oblasti energetických úspor. Na komplexní úrovni jsou schopné zajistit i kvalitní poradenství, kompletaci podkladů, celkovou správu dotací, jejich kontrolu a vyhodnocení. K tomu mají vybudovanou infrastrukturu plně hrazenou soukromým sektorem, která je připravena nové úkoly na sebe převzít.

Celý sektor stavebního spoření v současnosti obhospodařuje 346 miliard korun vkladů od 3,2 milionu klientů. Přitom 96 procent všech vkladů spořitelny poskytly klientům v podobě účelových úvěrů na bydlení. Spořitelny totiž poskytují úvěry ze svých zdrojů, tedy z vkladů klientů, kteří si spoří.

Vývoj státní podpory:

Od vzniku systému stavebního spoření v ČR v roce 1993 do konce roku 2003 byla státní podpora 25 procent z ročně uspořené částky, nejvýše však ze základu 18000 Kč. Maximální podpora tak činila 4500 korun ročně. Minimální délka spoření s nárokem na podporu byla pět let.
Mezi roky 2004 až 2010 klesla státní podpora na 15 procent z ročně uspořené částky, nejvýše však 3000 korun ročně. Týkalo se to ale nově uzavřených smluv po 1. lednu 2004. Minimální délka spoření byla prodloužena na šest let.
Od roku 2011 je státní podpora snížená na 10 procent uspořené částky, tedy na maximálně 2000 korun ročně, a to pro všechny smlouvy bez ohledu na to, kdy byly uzavřeny.