Zelené střechy jsou budoucností při realizaci montované haly
Praha 7. září (PROTEXT) – Montované haly se budují napříč Českem. V kontextu přísných ekologických norem a enviromentálních zákonů je zřejmé, že se budeme stále více přibližovat ekologii a energetické soběstačnosti budov.
Montované haly jsou primárně určeny pro průmysl. Přesto se však mohou stát součástí změny v trendu myšlení investorů od čistě ekonomických cílů, což znamená rychle a levně, směrem k dosažení výborného zateplení v kombinaci s ekologií. Tento způsob myšlení umožňují právě zelené střechy, schopné zabránit odtečení vod při dešti i zpříjemnit klima v horkých měsících, a to jak uvnitř, tak venku.
Při realizaci montovaných hal tak investorům ve srovnání s běžnou plochou střechou zdaleka nepřináší pouze estetickou hodnotu, ale značné výhody jim nabízí i z čistě funkčního hlediska. Za předpokladu zajištění odtoku vody a dobrého spádování hydroizolace zelené plochy výrazně prodlužují životnost střešní konstrukce i hydroizolace samotné, neboť hydroizolace nepodléhá degradaci, kterou způsobuje UV záření, a celá konstrukce střechy je chráněna před klimatickými změnami i nepřízní počasí, ať už jde o prudké průtrže mračen či krupobití.
Zelené střechy rozdělujeme v závislosti na typu vegetace, zaplňující jejich plochu, na dva typy – intenzivní a extenzivní. Intenzivní zelené střechy, osazené zpravidla kvetoucími sukulentními či suchomilnými rostlinami, přináší z estetického hlediska v průběhu roku větší efekt, ale zároveň vyžadují více údržby a zahradnické péče. Naproti tomu extenzivní zelené střechy si vystačí pouze s minimální mírou údržby.
Význam posílení skladby střechy
Při využití zelených střech, a to nejen v případě montovaných hal, musí být skladba rovné střechy vhodným způsobem posilněna o zátěž samotné zelené střechy. Osvědčené řešení představuje trapézový nosný plech, který je instalován k nosné střešní konstrukci tak, aby nezvyšoval nároky na statiku a údržbu. Při stabilní a ve výsledku stoprocentně funkční realizaci zelených střech hraje klíčovou roli také výběr vhodných materiálů. Vezmeme-li v úvahu praktickou extenzivní zelenou střechu, nemá smysl, aby rostliny, tvořící horní vegetační vrstvu, vyrůstaly ze substrátu tenčího než 150 mm, neboť zemina efektivně podporuje stabilizaci střechy. Výška zeminy se odvíjí od druhu pěstovaných rostlin. Pokud by dle projektu měla střešní zahrada obsahovat okrasné keře nebo stromy, vrstva zeminy tomu musí odpovídat, a tudíž může být silná až 2 metry. Zde přichází na řadu statik, který musí zajisti, že zavlažovaná zemina, zadržující vodu, nebude pro danou střešní konstrukci představovat až příliš velkou zátěž. Extenzivní zelené střechy si zároveň vystačí s lehčí zeminou než intenzivní, kde je zapotřebí zvolit mnohem hutnější substrát. Stabilizaci střechy, respektive posílení její skladby dále podporuje také kamenivo. Další jednotlivé vrstvy pak jsou uvedeny ve schématu osvědčené skladby zelené střechy s trapézovým plechem, kterou používá například i známá společnost PROMO HALY, která se realizacím zelených střech na montovaných halách dlouhodobě věnuje. Více informací se dozvíte na www.promohaly.cz.
Skladba zelené střechy na halu:
1. Vegetační vrstva
2. Substrát (výška dle použitých rostlin)
3. Drenážní a retenční vrstva
4. Ochranná vrstva proti prorůstání kořínků
5. Hydroizolace
6. Separační vrstva (geotextílie 300 g/m2)
7. Tepelná izolace EPS 200S stabil (2×100 mm) – lepeny k podkladu mezi sebou PUR lepidlem (např. Vedapuk)
8. Tepelná izolace z minerálních desek (2×60 mm)
9. Lepená parotěsná vrstva natavena na penetrovaný podklad
10. Trapézový nosný plech na betonové či ocelové nosné konstrukci
Kontakt:
ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
