Vrchní soud má v ruce budoucnost českého stavitelství. A mnoha stovek dělníků

Praha 26. ledna 2023 (PROTEXT) – Na přelomu ledna a února se bude Vrchní soud v Praze zabývat kauzou, která by mohla mít v důsledku dopad na část českého stavebního průmyslu a stovek dělníků v tomto oboru. Vrchní státní zástupce Adam Borgula se totiž v loni v září neztotožnil s rozsudkem Krajského soudu v Pardubicích, který v případu údajně zmanipulovaných zakázek v Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem potvrdil původní trest odvolacího soudu pro Metrostav a Metrostav Infrastructure tříletým zákazem přístupu k veřejným zakázkám.

Borgula, který původně pro Metrostav žádal šestiletý trest, však chce, aby se sankce v podobě zakázaného přístupu k veřejným zakázkám, týkal i dalších firem. Pro společnosti Chládek a Tintěra, Strabag a DOP Construction (dříve Geosan), žádá pětiletý flastr. Přitom předseda pardubického soudního senátu Roman Drahný ke kauze, která běží už deset let a při níž nevnikla žádná škoda, po vynesení rozsudku, který znamenal pro ostatní firmy jen pokuty, poznamenal: „Jsou to přísné tresty. Po řadu několika let má Metrostav omezen pravomocně přístup na trh veřejných zakázek. A to za situace, kdy byla jejich výrazným odběratelem. Proto je nadbytečné ještě zpřísňovat jiné tresty.“

Pokud by však Vrchní soud došel k závěru, že mají být potrestány i další firmy, je tu otázka i na společenskou odpovědnost firem, které nyní zaměstnávají přes pět tisíc lidí. Mnoho z nich by totiž kvůli méně zakázkám mohlo přijít o práci. Na tuto situaci upozorňuje i právník a senátor Jan Holásek. „Soud by měl posuzovat veškeré skutečnosti a souvislost a uložit přiměřený trest. A to vše s přihlédnutím k závažnosti trestného činu,“ řekl Holásek. Podle něj by však měl soud přihlédnout i ke skutečnosti, že se kauza táhne již několik let a nevznikla žádná škoda.

Ve světle návrhu státního zástupce Adama Borguly by se jako lakmusový papírek, či jistá paralela, mohl zdát dobrý příměr k nedávnému rozhodnutí prezidenta republiky Miloše Zemana. Ten, v mnohem mediálně známějším případu, v polovině letošního ledna omilostnil Janu Nečasovou, dříve Nagyovou. Tu soudy v roce 2019 podmínečně potrestaly třemi roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem a desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy. A to v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Zemanův krok odůvodnil jeho mluvčí Jiří Ovčáček slovy: „Pan prezident přihlédl k tomu, že od spáchání skutků uplynulo již téměř deset let a tomu, že omilostněná od té doby žije řádným životem.“ I státním zástupcem zmíněné firmy žijí deset let řádným životem.