Rekonstrukce Průmyslového paláce má za sebou rok. Na řadu nyní přichází ocelová konstrukce

Praha 28. února 2023 (PROTEXT) – Obnova Průmyslového paláce, jedné z pražských dominant, jehož levé křídlo vyhořelo v roce 2008, pokračuje dle plánu také v roce 2023. Výkopové práce na levém křídle paláce pomalu spějí k dokončení a na řadu přicházejí v následujících měsících zejména ocelové konstrukce. Po sundávání a renovaci vitráží či hodin se tak ke slovu dostává další řemeslo, které zajistí výrobu a sanaci jedné z nejdůležitějších částí celé rekonstrukce a zejména samotné stavby.

Stavební práce na rekonstrukci vyhořelého Průmyslového paláce, které byly započaty v únoru loňského roku, jsou v plném proudu, kdy zejména pokračuje renovace historických skleněných vitráží a věžních hodin. Snesená hodinová věž nyní prochází komplexní rekonstrukcí, která bude probíhat ještě minimálně rok. Dokončeny byly také vrty pro tepelná čerpadla v jámě levého křídla. V jeho první části již probíhá realizace budoucích základů stavby, ve druhé části pak spěje k dokončení podchycení základů stávající střední haly a jejího foyer. Západní část suterénu vstupního foyer musela být kvůli špatnému stavu odstraněna a dojde k její nové výstavbě. Dále byly ve střední hale směrem k levému křídlu částečně demontovány historické vitráže, které jsou z důvodu požáru v roce 2008 ve velmi špatném stavu, a všechny tak budou nahrazeny novými.

Intenzivní práce se však dočkala i střední hala a pravé křídlo paláce. Komplexní revizí nyní procházejí technologické kanály, které zabírají zhruba čtvrtinu jejich celkové plochy. Jejich stávající stav je však kvůli dřívější technologické nekázni nevyhovující pro plánované zatížení výstavním prostorem, proto musely být jejich stropy vybourány, a budou tak vybudovány opětovně s dostatečným množstvím výztuže. Paralelně vznikají v pravém křídle i další dva nové železobetonové kolektory určené pro budoucí propojení severní a jižní části paláce technickými rozvody. Oprav se již dočkaly i části štukových fasád na stávajících křídlech, které jsou z jedné třetiny v hrubé podobě hotovy.

„Udělám z pozice radního maximum pro to, aby se Průmyslový palác stal výkladní skříní pomyslné brány do Stromovky. Palác nově spadá do mé odpovědnosti. Bezesporu je stěžejním projektem, na který budu v rámci pokračujících rekonstrukcí v hlavním městě upírat svou pozornost. Jednoznačně bych rád poděkoval Pavlu Vyhnánkovi jako bývalému radnímu za to, s jakou vervou se v minulém volebním období do rekonstrukce Průmyslového paláce pustil. A také celé naší bývalé koalici za to, že měla odvahu dělat věci, které jsou správné,“ říká Adam Zábranský, radní hl. m. Prahy pro majetek, transparentnost a legislativu.

Stále však probíhají i desítky dodatečných destruktivních i nedestruktivních průzkumů, díky kterým je prověřován detailní stávající stav původních částí budovy, a na základě kterých dochází k následným úpravám projektové dokumentace.

„V minulém volebním období jsme rozjeli celou řadu klíčových investičních akcí. A právě Průmyslový palác je jednou z těch největších. V českém stavebnictví se říká, že nejtěžší je začít, což platí i v případě této investice – na rekonstrukci a dostavbu Průmyslového paláce čekali Pražané dlouhých 13 let. Proto mám radost, že po letech intenzivních příprav se nám podařilo celý projekt dotáhnout k realizaci a už máme za sebou dokonce první rok stavebních prací, kdy se například hloubily vrty pro tepelná čerpadla, probíhaly rozsáhlé výkopové práce pod levým křídlem a rozběhly se i restaurátorské práce na vitrážích či věžních hodinách. Přesto naše nástupce čeká ještě hodně práce a já jsem připraven být jim nápomocný, aby Průmyslový palác mohl opět v plné kráse sloužit Praze a Pražanům,“ říká Pavel Vyhnánek, bývalý náměstek primátora pro rozpočet a finance.

V hlavní roli ocel

Dominantou celého paláce je ocelová konstrukce, která tvoří hlavní páteř celé stavby a skleněných vitráží. Konstrukce je nedílnou součástí všech tří částí paláce – levého i pravého křídla stejně jako střední haly včetně jejích věžiček a hodinové věže. Nároky na nosnost ocelových konstrukcí se s rekonstrukcí paláce zvyšují, a to především z důvodu přitížení novými vrstvami, které objekt energeticky zefektivní. Proto je nutné provést jejich komplexní revizi a ocelovou konstrukci je potřeba na mnoha místech nejdříve zpřístupnit, aby mohlo dojít k její sanaci. „V 50. letech byla velká část konstrukcí zakryta přestavbou dle návrhu pana architekta Smetany, proto nyní stavba prochází řadou dodatečných bouracích prací. Po zpřístupnění je částečně ocelová konstrukce nahrubo otryskána a dochází k vyhodnocení jejího aktuální stavu. Už nyní je jasné, že je potřeba na některých místech určité části vyztužit, jinde zase budou přidány celé nové prvky pro zvýšení nosnosti, na které následně přivaříme nýty, abychom dodrželi původní vzhled konstrukce. Práce pak završí finální nátěr v olivově šedém odstínu,“ říká David Čech, vedoucí projektu ze společnosti Metrostav DIZ, která obnovu Průmyslového paláce realizuje ve sdružení se společnostmi Avers, Syner a Metrostav.

V tuto chvíli je nahrubo otryskáno téměř 5.000 m2 ocelových konstrukcí, to je zhruba 25 % všech ploch střední haly. Zesíleno bylo již více jak 10 % konstrukce, což odpovídá 20 tunám. Pro levé křídlo je pak vyrobeno zhruba 20 % kompletně nové ocelové konstrukce.

Práce by měly být dokončeny v roce 2025, kdy následně Průmyslový palác nabídne jeden z největších krytých prostor pro akce ve střední Evropě, a to se špičkovým zázemím i pro ty nejnáročnější nápady v oslovení zákazníka či široké veřejnosti. „Jsem moc rád, že celosvětové události a celkově situace na trhu, co se týče zdražování materiálů nebo jejich nedostatek, nezastavily dostavbu Průmyslového paláce. Jsou věci, které nikdo z nás nemůže ovlivnit, ale i přes tyto nepříznivé okolnosti propsané do našich každodenních životů pokračuje stavba paláce dle původního plánu, a zároveň tak, abychom minimalizovali jakékoli narušení provozu areálu. Proto i letos, ačkoli to nebude ještě ve zdech Průmyslového paláce, čeká na naše návštěvníky bohatý celoroční vnitřní i venkovní program. A já věřím, že to nebude dlouho trvat, a než se nadějeme, budeme zvát širokou veřejnost i na první velkou akci do tohoto historického skvostu, na jehož obrodu čekají minimálně všichni Pražané,“ uzavírá Tomáš Hübl, předseda představenstva Výstaviště Praha, a.s.

Fotografie aktuálních stavebních prací

Kontakt:

Vít Hofman

Tiskový mluvčí Magistrátu hl. m. Prahy

e-mail: vit.hofman@praha.eu

Za Výstaviště Praha, a.s.

Linda Antony

PR Manažerka Výstaviště Praha a Holešovické tržnice

e-mail: linda.antony@navystavisti.cz

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.