Metsolaová: Volit lídry je základní právo. Není důvod se ho vzdávat

Vysoká škola ekonomická v Praze přivítala 14. února 2024 předsedkyni Evropského parlamentu Robertu Metsolaovou. Se studenty a mladými lidmi vedla diskusi na téma „Rozhodujeme společně: Jakou chceme Evropu?“.

Diskuse, která byla součástí turné Roberty Metsolaové před červnovými volbami do Evropského parlamentu, se konala v posluchárně RB 101 a nabídla studentům, akademickému personálu a dalším pozvaným možnost hovořit o budoucnosti Evropské unie a jejím směřování. Akci natáčela ČTK Protext, přímý přenos byl odvysílán na kanálu YouTube, na portálech a platformách ceskenoviny.cz, FB Protext, na FB a Instagramu Kanceláře Evropského parlamentu v ČR (EPLO) a HN.cz, e15.cz, newstream.cz a reflex.cz. Záznam je k dispozici na https://youtube.com/live/oKwHRsAlxuU?feature=share.

Při příchodu byla předsedkyně Metsolaová přivítána rektorem VŠE Petrem Dvořákem a vedením školy. Následovala rozprava se studenty a mladými lidmi, kterou vedl ředitel Centra evropských studií FMV VŠE Jarolím Antal. „Dovolte mi představit našeho váženého hosta Robertu Metsolaovou. Poprvé byla zvolena poslankyní Evropského parlamentu za Maltu a Gozo v roce 2013. Znovu dostala hlasy v letech 2014 a 2019. Je vedoucí stranické delegace v rámci skupiny Evropské lidové strany v Evropském parlamentu. Je právničkou, specializující se na evropské právo a politiku. Absolvovala University of Malta a College of Europe. V lednu 2022 byla zvolena předsedkyní Evropského parlamentu, čímž se stala nejmladším člověkem, který tuto roli zastával,“ zmínil úvodem Antal a doplnil, že nadcházející období se nese rovněž ve znamení 20 let od vstupu České republiky do EU.

Šéfka EP navázala poděkováním a ihned oslovila publikum. „Chci se vás zeptat na pár otázek. Jen musíte zvednout ruce. Kolik členů Evropského parlamentu má Česká republika? Řekněte mi to… Ano, 21… Dobře, pár z nich je tady, a několik kandidátů je tady. Kolik z vás nikdy nehlasovalo ve volbách do Evropského parlamentu? Kolik z vás bude hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu? Dobře. Chtěla bych, abyste se mě mohli zeptat na cokoli chcete,“ uvedla a připojila přání, aby se přítomní pokusili přesvědčit co nejvíce svých přátel a členů rodiny, aby udělali totéž. Čili aby šli volit, protože „máte možnost, řekla bych dokonce odpovědnost, rozhodnout se, kam Evropa a Česká republika v příštích pěti letech půjdou“.

V další části předsedkyně zmínila, že Česko a Malta jsou v unii souputníky. „Tato země oslaví 1. května velmi úspěšných 20 let členství v Evropské unii, tedy ve stejný den, kdy do Evropské unie vstoupila moje země. Toto členství je pro vás už pravděpodobně samozřejmostí. Jsem tady, abychom mohli diskutovat o tom, kde jsme, co jsme dosud udělali, jak jsme byli dobří v určitých záležitostech. Některé věci jsme mohli udělat lépe. Některé věci nejsou dokonalé. A příštích pět let bude rozhodujících.“ Přítomným doporučila, aby se dobře seznámili s kandidáty a pečlivě zvážili, koho do europarlamentu vyslat. „Na tomto světě je spousta lidí, kteří si nemohou vybrat své vůdce, protože žijí v diktaturách nebo v autokracii. A pak jsou tady ti, kteří si své lídry vybrat mohou. Proč se vzdát tohoto základního práva?“ V této souvislosti zdůraznila, že nejde o to, „jak hlasitý je váš hlas, ale o to, jak je silný.“

Debata, v níž se střídaly proslovy a úvahy, odpovědi na dotazy z publika či z aplikace Sli.do, se dále dotkla témat jako jsou migrace, zapojení mládeže do chodu a směřování agendy EU nebo možnosti mládeže volit od 16 let. „Říká se, že migrace je na samém vrcholu našich obav z různých důvodů. Různé země, jak si dokážete představit, mají různé reality. Ale každá země souhlasila s tím, že to nemůže vyřešit žádná země sama. Zmínili jste mezinárodní právní rámec. Máme zákony, které jsou na svém místě. Rovnováha, kterou jsme našli, spočívá v tom, že máme silnou ochranu vnějších hranic, že existuje solidarita mezi členskými státy. Říkám vám to, protože pokud pocházíte ze země, jako je moje, a máte pocit, že jste zůstali sami, je velmi obtížné řídit příběh. Ale také, pokud pocházíte ze země, jako je ta vaše, a také vidíte, že jste hráli mnohem větší roli než jiné země při přijímání ukrajinských uprchlíků, a také chcete, aby byla tato solidarita projevena,“ zněla jedna z reakcí předsedkyně Metsolaové.

Angažovanost mládeže zařadila mezi základní hodnoty. „Kolik z vás bylo na programu Erasmus? Ó, dobře. Kolik z vás si myslí, že je to pro vás příliš drahé? Víte, v některých zemích opravdu říkají, že to drahé je. Evropský parlament ale usiluje o přidělení více peněz na Erasmus, protože to je hmatatelný přínos pobytu v Evropské unii pro mladé lidi. Erasmus jsem absolvovala, když jsem v roce 2002 odjela do Francie. Hodně jsem studovala, naučila se francouzsky a získala pár přátel. Zkušenosti, které se dají získat díky Evropské unii, jsou něco, na čem musíme stavět.“

Očekávání mladé generace, že EU pomůže tam, kde je třeba, označila předsedkyně za správné, třebaže rozdíly v členských státech jsou poměrně velké. „Tyto rozdíly mohou zmírnit mladí lidé. Některé situace jsme totiž zdědili. Brexit je jedním z příkladů, kdy hlasovalo jen 36 procent mladých lidí. Většina byli starší lidé. Mohu vám říci, že kdyby hlasovalo více mladých lidí, výsledky by byly jiné. To je demokratický proces, v němž by mladí lidé mohli ledacos změnit. Jsou tu navíc země, které se chtějí připojit. Setkala jsem se s mladými lidmi na Ukrajině a v Moldavsku. Být schopen volit ve volbách do Evropského parlamentu je právem občanů Evropské unie, a to je to, oč tyto země usilují. A naše odpovědnost spočívá v tom, že když někdo zaklepe na naše dveře, ty dveře se otevřou dokořán.“

Řeč přišla na dodržování právního státu na Slovensku, v Maďarsku. „Setkala jsem se s předsedou slovenského parlamentu. S se stejným člověkem jsem se potkala, když byl předsedou vlády. Celý svůj život, během své kariéry, jsem pracovala na protikorupční platformě. Myslím, že nejtěžší období od doby, kdy jsem byla zvolena členkou EP, bylo, když byla zavražděna (maltská) novinářka, která kladla nepříjemné otázky. Později se stalo na Slovensku. Musíme být schopni žít v demokracii, kde jsou novináři chráněni a kde jsou trestné činy stíhány,“ byla jedna z myšlenek v tomto kontextu.

Jako jednu z priorit podtrhla Metsolaová energetickou bezpečnost. „Když Rusko napadlo Ukrajinu a další země, nastalo poznání, že existuje obrovská závislost na Rusku. Investujeme více do energetického mixu, do diverzifikace našich zdrojů, nepřecházíme z jednoho nespolehlivého partnera k druhému. Jako unie jsme byli více než 90 procent závislí na Rusku ohledně plynu. Nyní jsme na méně než sedmi procentech. Udělali jsme to, protože jsme byli nuceni. Probudili jsme se 24. února 2022 bez možnosti. A musíme se ujistit, že nedovolíme, aby nás globální události překvapily.“

V závěru diskuse se Roberta Metsolaová přihlásila k odkazu Václava Havla a vyjmenovala české kolegy v europarlamentu, s nimiž se zná a pracuje. A projevila přání v práci pro EP pokračovat. „Jsou to moje páté volby. Nebyla jsem zvolena poprvé ani podruhé. Jak řekl můj otec, podařilo se do třetice. Byl to těžce vybojovaný výsledek, a pro mě obrovská odpovědnost. A současně radost a povinnost na celý život. Takže žádné spekulace o malém zastoupení střední a východní Evropy, Vždy jsem byla proti dělení na větší a menší členské státy, sever, jih, východ, západ, střed, měli bychom vždy tvořit součást rovnice. Toho jsem velkým fanouškem,“ uzavřela své vystoupení před studenty a mladými lidmi na VŠE předsedkyně EP.

Mimo posluchárnu natočila Roberta Metsolaová rozhovor s populárním influencerem Kovym. Před odjezdem obdržela dárek v podobě mikiny s logem hostitelské vysoké školy a zapsala se do knihy významných hostů.