Horko loni zasáhlo 95 % Evropy. Mění, jak, kdy a jestli vůbec můžeme sportovat

Praha 1. července 2026 (PROTEXT) – Za posledních 150 let se planeta oteplila přibližně o 1,5 °C a Evropa se otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa. Jen v roce 2025 zaznamenalo podle zprávy Evropské komise až 95 % kontinentu nadprůměrné teploty. Vyšší teploty přitom přímo dopadají na naše zdraví a mění i to, jak, kdy a jestli vůbec můžeme sportovat.

Slunce láká, ale jen do určité teploty

Že slunečné dny vybízejí k aktivitě, platí jen do určité míry. „Podle studie Lancet Global Health zvyšuje každý měsíc s průměrnou teplotou nad 27,8 °C fyzickou neaktivitu celosvětově o zhruba 1,5 procentního bodu,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech. Méně pohybu přitom znamená více kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky 2. typu i dalších potíží. A když už v horku sportujeme, roste riziko úpalu a vyčerpání – maratony běžně provázejí titulky o kolabujících běžcích.

Vedra ruší i profesionální klání

Klima ale stále častěji zasahuje i do vrcholového sportu. Na Australian Open 2026 vedly teploty blížící se 40 °C k přesunu zápasů do hal. U Tour de France se mluví o nutnosti přesunout závod do chladnějšího měsíce. Maratony se odkládají, ruší nebo upravují – losangeleský letos nabídl běžcům možnost trať opustit už v 18. míli a přesto dostat medaili. Zimní sporty zase bojují s ubývajícím sněhem: olympiáda v Miláně a Cortině 2026 se z velké části konala na technickém sněhu.

„Sportovní areály se s vlnami veder vyrovnávají stále obtížněji. Dlouhodobě čelí nejen rostoucím nákladům na energie, ale také nedostatku prostředků na jejich modernizaci a adaptaci na měnící se klimatické podmínky,“ popisuje Jiří Uhlíř z České unie sportu. Technické adaptace jako umělý sníh ale nevyřeší samotnou příčinu. Pokud chceme předejít problémům, na které se adaptovat nelze, neobejde se to bez snižování emisí CO₂.

Více zde.

Zdroj: Evropa v datech