EU uzavřela historickou dohodu o migraci

Evropská unie ve středu prolomila roky trvající politickou patovou situaci a dohodla se na dohodě, která výrazně změní způsob, jakým společenství pracuje s migranty, přesouvá je po členských zemích a fakticky usnadní vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl. Informaci přinesl portál Politico.

 

Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová dohodu označila za historickou. Vyjednavači europarlamentu, Rady EU a Evropské komise pracovali celou noc, aby se dohodli na revizi azylových postupů EU. K dohodě došlo po letech neúspěšných pokusů, přičemž cílem nařízení bylo vyvážit obavy jak hraničních zemí, které chtějí pomoci s vyřizováním žádostí o azyl, tak vnitrozemských zemí, které tvrdí, že příliš mnoho migrantů přichází do jedné země EU a poté se přesouvá do dalších. 

Podle dohody, která je předběžná a musí být ještě formálně ratifikována Evropským parlamentem a Radou EU, zavedou hraniční země v jižní Evropě přísnější azylové řízení na svých hranicích mimo EU a budou mít větší pravomoci při vyhošťování odmítnutých žadatelů o azyl. Země dále ve vnitrozemí budou mít na výběr, zda přijmou určitý počet migrantů, nebo budou platit do společného fondu EU. 

V rozhovoru s novináři v Bruselu Metsolaová připustila, že pakt „není dokonalý“, a zároveň popřela, že by odrážel návrhy krajní pravice. Podle jí jde o politický kompromis dosažený mezi středovými stranami. 

„Je to střed, který nekopíruje pravici, jde o pragmatismus,“ řekla Metsolaová.

 Agentura EU pro ochranu hranic Frontex tento měsíc uvedla, že do společenství letos přišlo více osob bez dokladů než v kterémkoli roce od roku 2015. Na hranice EU dorazilo přes milion migrantů a uprchlíků, z nichž mnozí prchají před válkami v Sýrii, Iráku a Afghánistánu. V roce 2022 požádal v Evropě o azyl téměř milion lidí. 

„Migrace byla obavou číslo jedna, kterou občané v celé unii vyjádřili ve volbách v roce 2019,“ uvedla Metsolaová. „Dodání tohoto balíčku před koncem roku je obrovským úspěchem konstruktivního proevropského středu před začátkem volebního roku v Evropě,“ dodala. 

Organizace na ochranu lidských práv a skupiny na podporu migrantů nicméně varují před důsledky dohody pro migranty a žadatele o azyl, kteří se dostanou na evropské hranice. 

„Konečná dohoda přináší mimořádné zklamání ve všech oblastech. Jejím hlavním dopadem bude zvýšení utrpení na hranicích a ztížení hledání bezpečí,“ řekla Olivia Sundberg Diezová, obhájkyně Amnesty International pro migraci a azyl v EU. 

Více než 50 neziskových organizací v otevřeném dopise upozorňuje, že migrační pakt umožní zemím svévolně zadržovat děti, odebírat migranty do tzv. bezpečných třetích zemí a zvýší „rasové profilování“. 

Dohoda členských zemí přichází pouhých šest měsíců před volbami do EU, přičemž průzkumy veřejného mínění ukazují nárůst podpory krajně pravicových a protiimigračních stran v zemích, jako je Německo a Nizozemsko. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila úmluvu za „účinnou evropskou odpověď na tuto evropskou výzvu“. 

„Znamená to, že Evropané budou rozhodovat o tom, kdo do EU přijde a kdo může zůstat, nikoliv převaděči. Znamená to ochranu těch, kteří to potřebují,“ podtrhla von der Leyenová. 

Spokojenost projevil německý kancléř Olaf Scholz. „Velmi důležité rozhodnutí: Evropa se po dlouhých debatách konečně dohodla na společném azylovém systému. Díky němu omezíme nelegální migraci a ulevíme státům, které jsou mimořádně silně postiženy, i Německu,“ napsal na síti X. 

V Německu, píše ČTK,  požádalo do konce listopadu o azyl přes 304 tisíc lidí, což je o 60 procent více než za stejné období loňského roku. Nejvíce žádostí registruje Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) od občanů Sýrie (95.663), Turecka (55.354), Afghánistánu (48.172) a Iráku (10.376).