Živnostníci si na odvodech příští rok asi dost připlatí

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027.

S ohledem na lhůty projednávání zákonů se jeví jako nejpravděpodobnější, že po celý rok 2026 budou OSVČ platit vyšší odvody než doposud. I kdybychom vycházeli z předpokladu, že text novely mají už nové vládní strany připravené k projednání, a nebude tedy potřeba žádný čas na jejich přípravu, tak do konce roku, kdy by bylo nutné předpis schválit tak, aby mohl být účinný od 1. ledna 2026, nezbývá dost času na to, aby proběhl celý legislativní proces

Navýšení to bude opět rekordní, vlivem mechanismu konsolidačního balíčku vzroste skokově. Má jít ovšem o poslední takové skokové navýšení. Pro živnostníky a podnikatele bude obecně znamenat, že si připlatí přibližně o 1200 korun měsíčně. Konkrétně OSVČ platící minimální zálohy budou od ledna 2026 hradit na odvodech sociálního a zdravotního v souhrnu o 1126 Kč měsíčně více, zatímco ti s paušální daní o 1268 Kč měsíčně.

Celkově budou OSVČ s hlavní činností hradící minimální zálohy v roce 2026 platit měsíčně 5720 Kč za sociální pojištění a 3306 Kč za zdravotní pojištění, celkově tedy 9026 korun. U režimu paušální daně půjde o částku 9984 Kč měsíčně (v prvním pásmu, které je nejvyužívanější). /Nyní celkový odvod v tomto pásmu činí 8716 Kč, pozn. red./

OSVČ se mohou přihlásit do režimu paušální daně do 12. ledna 2026, výhodou je jednodušší režim, kdy poplatníci posílají jen jednu částku místo dvou, a ve většině případů nemusí podávat daňové přiznání. Nevýhodou pak je, že nemohou využívat daňové slevy a zvýhodnění.

Vláda přijde o 3 miliardy a živnostníci o kus důchodu

Změna, kterou současná vláda plánuje, tedy zpětné snížení vyměřovacího základu OSVČ ze 40 % zpět na 35 %, samozřejmě půjde proti konsolidaci veřejných financí, kvůli které tento mechanismus minulá vláda zavedla. Dopad snížení vyměřovacího základu lze odhadovat na ztrátu příjmů penzijního systému v rozsahu jednotek miliard korun, někde na úrovni 3 až 3,5 mld. Kč. Z pohledu celkových příjmů penzijního systému to není úplně zásadní částka, ale i tak budou tyto prostředky v systému chybět.

Sekundárním cílem navyšování až na 40 % bylo také snížení rozdílů v důchodech mezi zaměstnanci a OSVČ, jelikož právě OSVČ mají v důsledku menších příspěvků do penzijního systému ve srovnání se zaměstnanci nižší důchody a mohou tak strádat ve stáří. Plán nové vlády tak jde proti tomuto záměru.