Zájem domácností o plyn i spotřeba opět rostou

Ilustrační foto: GasNet

Skupina GasNet, největší český distributor plynu, loni přijala od domácností téměř 10 tisíc žádostí o připojení. V meziročním srovnání je to víc než třetinový nárůst, oznámila společnost. Zvýšený zájem zaznamenali také výrobci plynových kotlů a výrazně se dařilo alternativnímu propanovému vytápění. Plyn ze zásobníku si podle některých dodavatelů pořídilo meziročně téměř dvojnásobně více domácností.

V roce 2024 distribuoval GasNet celkem 59,16 TWh energie, což je o 0,45 TWh více než v roce předchozím. V největší české distribuční plynárenské síti stouplo i množství biometanu – celkem vtlačily do soustavy GasNet všechny výrobny tohoto obnovitelného plynu přes 57 000 MWh.

Pro vytápění domácností zůstává plyn i nadále spolehlivým zdrojem energie. Stoupá opět i spotřeba. Celkem jsme loni distribuovali 59,16 TWh. Za zvýšením stojí zejména spotřeba v segmentu velkých a středních odběratelů, jako jsou průmyslové podniky, chemické závody nebo energetické podniky a teplárny,“ říká Andrzej Martynek, generální ředitel skupiny GasNet.

V segmentu domácností přijal v loňském roce největší český distributor plynu 9831 nových žádostí o připojení (o 30,2 % víc než v roce 2023). Počet nově vzniklých odběrných míst a domácností, které obnovily odběr plynu, dosáhl celkového počtu 14 084. To je o 6,2 % víc než v předchozím roce.

Od loňského září platí zákaz kotlů 1. a 2. emisní třídy, a právě plynový kotel je široce dostupnou a ekonomickou náhradou nevyhovujících zdrojů tepla. V současnosti je považován za vhodný zdroj tepla hlavně pro starší zástavbu s většími úniky tepla. Takových budov postavených před rokem 1990 je v Česku zhruba 60 procent. Kromě relativně nízkých pořizovacích i provozních nákladů patří mezi jeho výhody i rychlé a snadné připojení k distribuční soustavě.

„Řada domů má už dokonce plynovodní přípojku postavenou, ale nevyužívá ji. Evidujeme zhruba 250 tisíc takových přípojek, které se nachází zejména na území, kde se doteď topilo převážně pevnými palivy,“ vysvětluje Martynek. Obnovit dodávky plynu nevyužívanou přípojkou bývá v tomto případě poměrně rychlé. Pro domácnosti to víceméně znamená jen podat žádost a doplnit ji o revizní zprávu k odběrným plynovým zařízením.

V roce 2024 pokračoval trend odchodu od uhlí u velkých energetických zdrojů, jako jsou teplárny a elektrárny. „Naše distribuční soustava je z pohledu své kapacity na zvýšený zájem o plyn ve všech segmentech připravena. Celkem se na distribučním území GasNetu nachází přes sto větších odběrů, které uvažují o náhradě uhlí zemním plynem. V loňském roce jsme se přehoupli přes polovinu připojených z tohoto počtu,“ popisuje Andrzej Martynek.

Rostl také počet připojených biometanových stanic. V roce 2024 začala vtláčet tento obnovitelný plyn do sítě GasNet už sedmá výrobna. Celkově v loňském roce vtlačily všechny výrobny biometanu na distribučním území společnosti přes 57 000 MWh energie.

GasNet má v tuzemsku zhruba 80% podíl na distribuci zemního plynu, má 2,3 milionu zákazníků a spravuje 65 tisíc kilometrů plynovodů ve všech regionech České republiky kromě Prahy a Jihočeského kraje. Vlastníky skupiny GasNet jsou společnosti ČEZ, British Columbia Investment Management Corporation (BCI) a Allianz Capital Partners (zastupující pojišťovací společnosti skupiny Allianz).

Zájem domácností o plynové vytápění potvrzují také loňské prodejní statistiky výrobců kotlů. „Prodeje plynových kotlů stále nejsou na takové úrovni jako v době covidové a v rekordním roce 2021. Tyto roky ale byly mimořádně úspěšné pro celé odvětví TZB. Nelze tak tvrdit, že by bylo plynové vytápění na ústupu. Třeba v posledním čtvrtletí roku 2023 jsme předcovidové prodeje dorovnali, za loňský rok evidujeme meziroční růst prodejů o 15 procent,“ říká Michal Řezanina, specialista společnosti Thermona. A dodává, že například v září 2024, kdy začal platit zákaz provozu starých kotlů 1. a 2. emisní třídy, se meziročně prodalo o 30 % více kotlů na plyn.

S přechodem na plyn nebo při generační obměně kotle lidé více preferují komplexnější řešení. „Dlouhodobě zaujímají téměř 30% podíl na prodejích cenově nejdostupnější verze kotlů určených pouze pro topení. Loni se však na srovnatelnou úroveň dostaly i verze kotlů s připojením na externí zásobník vody. Více domácností tak plyn využívá kromě vytápění i k zajištění teplé užitkové vody,“ popisuje Michal Řezanina s tím, že roste zájem také o stacionární plynové kotle, byť oproti obvyklé závěsné variantě zaujímají podstatně menší podíl.

Od oznámení o ukončení přepravy ruského plynu přes Ukrajinu v loňském roce tato energetická surovina v celé Evropě zdražuje. Loni evropská referenční cena plynu vzrostla o více než 50 procent. 

Stále větší oblibě se těší vytápění zkapalněným propanem. Ten je dodáván autocisternou do zásobníku umístěného poblíž vytápěného objektu. Jde tak o řešení vhodné zejména pro neplynofikované lokality nebo odlehlé rekreační objekty. S povinným přechodem na ekologičtější vytápění jeho spotřeba rok od roku roste, navzdory mírnými zimám, tlaku na úspory energie i větší míře využití úspornějších kondenzačních plynových kotlů. „Propanové vytápění se stává zajímavým zdrojem tepla pro stále širší okruh zákazníků. Téměř 80 procent nových odběratelů loni přešlo na propan jako na plnohodnotný zdroj tepla, asi pětina jsou majitelé různých objektů pro rekreační využití,“ popisuje Ivan Indráček, výkonný předseda České asociace LPG. „Nemusí přitom vždy jít jen o oblasti, kam není zaveden zemní plyn. Propanový zásobník si někdy pořizují odběratelé, kterým se při porovnání celkových provozních i pořizovacích nákladů prostě nevyplatí kopat novou přípojku zemního plynu.“

Podle statistik společnosti Primagas, která na trhu působí více než tři dekády, přechází v posledních letech drtivá většina nových odběratelů na propanové vytápění z tuhých paliv, částečně též z elektřiny. „Za rok 2024 evidujeme meziročně o 93 procenta více odběratelů čistého propanu v segmentu domácností. Z více než dvou třetin jsou to zákazníci, kteří doteď topili dřevem nebo uhlím. Asi 6 procent nových odběratelů přešlo na propan z elektřiny, protože provozní náklady v případě propanu jsou obvykle menší než poloviční,“ říká Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas.

Více než 40 % nových odběratelů propanu pochází z regionů charakteristických právě nízkou mírou plynofikace. V loňském roce si podle statistik Primagasu nejvíc domácností pořídilo propanové vytápění v Moravskoslezském (22,34 %) a Středočeském kraji (18,09 %). Následuje s větším odstupem Jihočeský kraj (8,51 %) a další. V některých okresech zmíněných krajů nemá možnost připojení k distribuční soustavě zemního plynu 70 až 80 % obcí.