Vodní elektrárna Slapy se do důchodu nechystá
Soustrojí TG3 vodní elektrárny Slapy, důležitý prvek energetické části Vltavské kaskády, obnovilo dodávku elektřiny do energetické sítě. Důvodem téměř roční odstávky třetiny kapacity elektrárny byla výměna pětačtyřicdetitunového bezpečnostního rychlouzávěru. Původní segment sloužil na Slapech od zahájení provozu v roce 1955. Jeho nástupce museli energetici v posledních týdnech sestavit ze tří částí.
Elektrárna Slapy prošla v posledních letech komplexní modernizací všech tří 48MW soustrojí.
Před téměř 71 lety, 20. července 1955, bylo poprvé přifázováno na energetickou síť jedno ze tří soustrojí slapské vodní elektrárny. Více než sedmdesát let života na ní není poznat a ve věku, kde se leckdo chystá do důchodu, je připravena na další desítky let spolehlivého provozu ve službách české energetické soustavy. Elektrárna má díky modernizaci všech tří částí před sebou další desítky let provozu. Na modernizace nyní energetici navázali další náročnou operací, když v období od loňského května vyměnili rychlouzávěr na posledním ze tří soustrojí. Ostatní dva rychlouzávěry energetici vyměnili už v minulých letech.
„Vodní elektrárna Slapy umí za 136 vteřin od najetí dodat elektrickou energii, když ji lidé nejvíce potřebují. Má tak významný podíl na řízení výkonové bilance celé české energetické soustavy. Modernizace všech tří soustrojí za zhruba půl miliardy korun prodloužila životnost elektrárny o další desítky let a přispěla ke zvýšení účinnosti až o čtyři procenta. Na tyto akce jsme nyní navázali úspěšnou výměnou jednoho z rychlouzávěrů, prvku klíčového pro bezpečnost elektrárny. Elektrárna loni dodala do sítě množství energie, které by stačilo k pokrytí roční spotřeby více než 40 tisíc středočeských domácností. V provozu je podle potřeb energetického dispečinku, hlavně v ranní a večerní odběrové špičce,“ vypočítává přínosy ředitel Vodních elektráren ČEZ Róbert Heczko.
Rychlouzávěr je zařízení umístěné u vtoku do vodního přivaděče ke každé z turbín. Umí v případě ohrožení elektrárny zhruba za 20 vteřin zabránit vodě k přítoku na turbínu a rychle tak zajistit, aby další pohyb soustrojí nezhoršoval poškození. Dosloužilá ocelová bezpečnostní pojistka z roku 1955 o rozměrech 4,5 x 8 metrů a hmotnosti 45 tun zamířila loni v květnu po vyzdvižení k sešrotování. Součástí oprav byla také oprava těsnícího rámu, sanace betonů šachty rychlouzávěru a generální oprava servomotoru, který rychlouzávěr zvedá. Letos energetici na místo usadili její nástupkyni. Tým pracovníků ČEZ Energoservis rychlouzávěr sestavil ze tří částí a za pomoci portálovému jeřábu ho spustil do více než 40 metrů hluboké šachty.
„Každou z turbín proteče za plného provozu 110 kubíků vody za vteřinu. Když chceme v případě ohrožení provozu strojů takovou masu vodu zastavit, potřebujeme jí přehradit cestu těžkým a spolehlivě fungujícím rychlouzávěrem. Původní zařízení bylo proto nutné kompletně vyměnit. Po tzv. suchých i následných mokrých zkouškách jsme mohli včera najet soustrojí znovu do plného provozu a elektrárna je tak opět k dispozici celým svým výkonem,“ říká Michal Šárka, vedoucí oddělení provoz vodní elektrárny Slapy.
Elektrárenská společnost ČEZ již postupně modernizovala 40 soustrojí na svých více než 20 vodních elektrárnách, např. Lipně, Dlouhých stráních, Slapech, Kamýku, Mohelnu, Dalešicích a vybraných malých vodních elektrárnách. Díky tomu navýší vodní zdroje svou průměrnou účinnost o cca 4 až 10 %. Celkový výkon modernizovaných soustrojí činí více než 1400 MW, tj. zhruba ¾ výkonu jaderné elektrárny Dukovany. Díky dosavadním investicím za zhruba 5 miliard korun budou elektrárny připraveny na bezemisní výrobu ekologicky čisté elektřiny v následujících desítkách let, bezpečné dodávky pro budoucí generace a výrobu stejného objemu elektřiny z nižšího množství stále vzácnější vody. Další vodní elektrárny čeká modernizace v následujících letech.
Vodní elektrárna Slapy byla jako součást stejnojmenného vodního díla budována od roku 1949 v rámci první velké stavby vltavské kaskády. Napuštění vodního díla v roce 1954 urychlila povodeň, které z větší části vzaly její ničivou sílu právě čerstvě dokončené Slapy. Regulérní provoz zahájila elektrárna o rok později. Přehrada je umístěna v úzké soutěsce na začátku bývalých Svatojánských proudů a má originální konstrukční řešení. Plně automatizovaná elektrárna je umístěna pod čtyřmi přelivy 15 x 8 m s kapacitou 3000 m3/s. Přímo v tělese hráze se nachází strojovna elektrárny s trojicí soustrojí, veškeré pomocné provozy, velín, vnitřní rozvodna 110 kV, rozvodna 22 kV, potřebné transformátory a dvě základové výpustě.
Trojice soustrojí s Kaplanovými turbínami zaručuje elektrárně celkový instalovaný výkon 144 MW, který jí řadí na druhé místo v rámci celé vltavské kaskády. Na vyrobení 1 kWh bezemisní elektřiny potřebuje slapská elektrárna 8 m3 vody. Spolu s elektrárnami ve Vraném a Lipně patřily Slapy mezi elektrárny tzv. Vltavské kaskády, které nebyly poškozeny povodní v roce 2002 a vydržely v kritických dnech v provozu.