Třetina zaměstnanců má pozitivní vztah k AI, odmítá ji 8 procent

Pouze 8 % zaměstnanců českých firem a institucí má vysloveně negativní vztah k umělé inteligenci (AI) a je proti jejímu zavádění a využívání. Ostatní jsou smířlivější, zhruba třetina má k AI dokonce pozitivní či otevřený vztah. Její využívání přímo v pracovním procesu je však zatím spíše výjimkou, přestože polovina v ní vidí určitou perspektivu. Vyplývá to z Barometru zaměstnanců společnosti Up Česká republika, který zjišťoval postoje a názory více než 1000 respondentů z tuzemských firem a organizací.

Desetina zaměstnanců využívá nástrojů umělé inteligence už nyní, dalších 22 % má k využívání AI otevřený vztah. Zhruba třetina je zatím neutrální, tedy AI přímo nevyhledává, ani se jí ale nebrání. Opatrných je 19 %, přestože jim AI přijde zajímavá. Vyloženě záporně se k AI staví jen 8 % zaměstnanců. Dalším 9 % je to zcela jedno. 

„To je pro firmy i instituce v Česku dobrá zpráva. Využívání nových technologií, které čím dál tím častěji zahrnují i AI prvky, je nezbytné v mnoha procesech a oblastech fungování společností i organizací. Základním předpokladem fungování takových inovací je ovšem jejich přijetí právě zaměstnanci,“ popisuje Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika.

Zatímco nálada okolo AI je spíše dobrá, praxe tak růžová není. Zhruba polovina zaměstnanců nevidí ve svém současném působišti pro rozvoj umělé inteligence žádnou perspektivu, ať už z důvodu proveditelnosti nebo smysluplnosti. Naopak zatím pouze jednotky procent zaměstnanců s AI přímo pracují a potřebují její znalost. 

Ve výsledcích Barometru je zároveň patrný vysoký potenciál rozšiřování AI v pracovním prostředí. Už mnohem více (16 %) zaměstnanců totiž přichází s AI do kontaktu a zároveň tvrdí, že znalost práce s AI je pro ně výhodou. Dalších 14 % se nechalo slyšet, že s AI pracují už alespoň jejich kolegové a 17 % je přesvědčeno, že by s AI pracovat měli, přestože se tak zatím neděje.    

Mezi těmi, kteří vidí ve svém zaměstnání aspoň nějaký prostor pro využití AI, by 70 % ocenilo možnost kurzů zaměřených právě na umělou inteligenci, 10 % již má takové kurzy za sebou nebo v jejich práci probíhají. Jen 20 % si myslí, že žádné takové kurzy nejsou u nich v práci potřeba. 

O kurzy ke zvládnutí práce s umělou inteligencí by stáli i sami personalisté. Nechaly se jich tak slyšet 82 procenta. Zároveň platí, že část těchto pracovníků má už dokonce podobné kurzy za sebou, a to většinou s pozitivní zkušeností. 

Personalistika je po marketingu druhou oblastí, ve které vidí sami zaměstnanci největší prostor a potenciál pro rozvoj prvků a nástrojů umělé inteligence. Pracovníci v HR očekávají od AI v rámci své profese spíše pozitivní změny, jako je zefektivnění a zrychlení práce, případně její zatraktivnění odbouráním některých nudných rutinních činností. Jen výjimečně si myslí, že do 3 let jim AI práci zkomplikuje nebo dokonce ohrozí. Obavy plynnou spíše z nevyjasněných morálních a etických principů nasazování AI a z nutnosti osvojení nových dovedností.    

„Pozitivních přínosů umělé inteligence do oboru lidských zdrojů lze najít řadu. Personalisté si od AI nejvíc slibují pomoc při vyhledávání nových pracovníků, automatizaci rutinních úkolů, zlepšení komunikace a řízení týmů, analýze výkonnosti zaměstnanců nebo pro vylepšení celé náborové strategie,“ říká Nicoletti. 

Up Česká republika zahájila činnost na českém trhu v roce 1995 pod názvem Chèque Déjeuner. Je součástí mezinárodní skupiny Groupe Up, která je nyní přítomna ve 29 zemích po celém světě.