Teplárenství se připravuje na bezuhelnou éru
Zbavit se v teplárenství uhlí nebude nic snadného. Diskutovali o tom účastníci nedávných Dnů teplárenství a energetiky. Odchod od uhlí bude bouřlivým obdobím, řekl Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR.
Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka, který se konference také zúčastnil, čelí Evropa i Česká republika třem důležitým výzvám: krizi energetických dodávek, postupující klimatické krizi a nezbytnému snižování emisí, na které je navázána adaptace na klimatické změny. „Právě teplárenství může ve všech těchto výzvách sehrát klíčovou roli,“ řekl mimo jiné.
Dekarbonizace teplárenství je stále před námi, jelikož se zatím téměř polovina tepla vyrábí z uhlí. „Uhelné zdroje budou nejprve nahrazovány paroplynovými a všude tam, kde to bude smysluplné, dojde k energetickému využívání odpadů. Postupně však bude nutné dojít k systémové změně, která bude muset zohlednit budoucí potřeby obyvatel,“ doplnil ministr.
Transformaci teplárenství podporuje stát i ministerstvo finančními prostředky, které je možné čerpat z programu HEAT (Modernizace soustav zásobování tepelnou energií) v rámci Modernizačního fondu. „Máme schváleny projekty v celkové hodnotě dosahující téměř 70 miliard korun. Do budoucna však bude finančních prostředků méně, a to v závislosti na ceně emisních povolenek,“ upozornil Petr Hladík.
Program HEAT pozitivně ohodnotil i Mirek Topolánek. Zároveň zmínil, že nejde o žádný dar od státu. „Podle našich propočtů teplárny v období 2021 – 2030 zaplatí za povolenky, z jejichž prodeje se fond financuje, přibližně 160 miliard korun. Z vlastních peněz dostanou zpět možná tak dvě třetiny na investiční akce, které musejí provést, aby odešly od uhlí,“ vysvětlil Topolánek. Podle něj se sektor nachází ve složité situaci. Pokud stát nepodnikne žádné kroky, uhelné elektrárny budou muset být podle ekonomických a podnikatelských zákonů vyřazeny z provozu kolem roku 2027. Pro teplárny to může znamenat ukončení těžby uhlí a nedostatek paliva. „Jsme pod tlakem, a proto je diskuse nucená a bouřlivá,“ varoval Mirek Topolánek.
Evropská komise letos předložila návrh na snížení emisí v EU do roku 2040 o 90 % až 95 procent. Podle předsedy sdružení bude návrh v případě energetiky znamenat požadavek na záporné emise a v roce 2040 na nulové emise v EU. Kvůli nižším cenám energií a zcela jiným regulatorním podmínkám odcházejí už dnes firmy z Evropy a přesouvají se do Spojených států amerických. „Možná dosáhneme cílů, ale nebude tu již žádný těžký a energeticky náročný průmysl – ani u nás, ani v Německu,“ řekl Mirek Topolánek, podle nějž je nutné diskutovat o tom, jakým způsobem se na danou situaci adaptovat. Ne ovšem na klimatické, nýbrž na legislativní změny. „Souhlasím s tím, že dekarbonizace je nutná, ne však kvůli záchraně planety, ale proto, abychom nebyli závislí na fosilních palivech ze zemí, jako je Rusko,“ dodal.
