Stravenka má smysl, když zaplatí oběd; nově je na 225 korun

Nominální hodnota stravenky opět stoupla. Oproti loňsku o 14 korun v případě, že zůstane zachovaný poměr, v rámci kterého přispívá 55 % hodnoty stravenky zaměstnavatel (123, 90 Kč) a 45 % (101,10 Kč) zaměstnanec. Tento model zachovává daňovou výhodnost a zároveň zajišťuje spravedlivé rozdělení nákladů. Celková cena 225 korun tak reflektuje nejen aktuální legislativní rámec, ale i možnost pokrýt průměrnou cenu poledního menu v českých městech.

„Právě s příspěvky na stravování pracuje maximálně efektivně jen málo zaměstnavatelů. Přitom tak lze zvýšit kupní sílu zaměstnance efektivněji, než kdyby měl stejnou částku získat čistě v rámci mzdy či platu,“ vysvětluje Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika, která se péči o zaměstnance věnuje již téměř 30 let.

Mnoho zaměstnavatelů se s počátkem nového roku nachází ve zdánlivě bezvýchodné situaci, protože už zkrátka nemohou zaměstnancům přidat více peněz. Na druhou stranu ale řada z nich nevyužívá zdaleka všechny nástroje odměňování naplno. Zvýšení kupní síly ale není zdaleka jediným benefitem podpory stravování. Z výsledků průzkumu Barometr mezi více než 1000 respondenty tuzemských firem a organizací vyplývá, že se zaměstnanci necítí po fyzické ani psychické stránce dobře. Zároveň 93 % zaměstnanců uvádí, že by chtěli udělat ve prospěch svého tělesného zdraví nějakou změnu. Největší zájem mají právě o zdravější stravování. Není tedy divu, že by tuto podporu chtěli právě od zaměstnavatelů, když v práci tráví velkou část svých všedních dnů. Podle 9 z 10 lidí by zaměstnavatel měl pečovat o kvalitní stravování svých zaměstnanců.

„Účelová podpora ze strany zaměstnavatelů má ale daleko hlubší dopad, než by se mohlo zdát, a to nejen na fyzické zdraví. Například společný oběd s kolegy kromě pravidelného stravování upevňuje vztahy ve firmě a dává zaměstnanci v obědové pauze možnost vypnout. Může být i cestou pro firmy, které se potýkají s rostoucím počtem dnů pracovní neschopnosti. Současně je taková podpora příležitostí zaujmout na trhu práce zejména mladou generaci, pro kterou je péče o zdraví vůbec nejdůležitější,“ popisuje Nicoletti.

Výsledky také ukazují, že stále více lidem v lepším stravování brání nedostatek peněz. Zatímco výsledky stejného průzkumu před 5 lety ukázaly, že nedostatek peněz byl až 6. nejčastější překážkou v lepším stravování zaměstnanců, v současnosti se jedná už o 2. nejčastější důvod. Na prvním místě je stále nedostatek času na jídlo, avšak význam tohoto faktoru oproti situaci v roce 2019 výrazně oslabil. 

Pro rok 2025 Ministerstvo práce a sociálních věcí stanovilo horní hranici stravného na 177 korun. Tento údaj je klíčový pro výpočet optimální hodnoty stravenky, která zohledňuje oblíbený model rozdělení nákladů mezi zaměstnavatele a zaměstnance.

Podle platné legislativy může zaměstnavatel poskytnout na stravenku/stravování částku, která odpovídá 70 % z uvedené hranice. Pro rok 2025 to činí 123,90 korun, což je částka, která není zatížena daňovou zátěží a odvody na pojistné ani pro zaměstnavatele, ani pro zaměstnance. (v roce 2024 se jednalo o částku 116,20 Kč, dochází tak k navýšení o 7,70 Kč v daňově uznatelném limitu). Je však zájmem každého zaměstnavatele i zaměstnance, aby běžná nominální hodnota stravenky stále pokrývala ceny poledních menu v restauracích. Ta už v některých městech přesáhla 200 korun. 

„Pokud stravenka dlouhodobě nedokáže pokrýt cenu oběda, pak přestává jako benefit plnit svůj účel, tedy zajištění pravidelného stravování. Ačkoliv zaměstnanci v současné době nemají povinnost si na stravenky přispívat, vzhledem k tomu, že je jejich prioritou v péči o tělesné zdraví právě zdravé stravování, tak stále činí,“ říká Petra Prchlíková, ředitelka obchodu společnosti Up Česká republika.

Up Česká republika zahájila svoji činnost na českém trhu v roce 1995 pod názvem Chèque Déjeuner je součástí mezinárodní skupiny Groupe Up, která je nyní přítomna ve 29 zemích po celém světě.