Stavební firmy se zaměřují na šetření přírodních zdrojů

Stavební společnosti zaměřují své úsilí na úspory energie, snížení množství směsného odpadu a na používání recyklovaných stavebních materiálů namísto přírodních. Reálný vliv hodnocení ESG na získání financování od bank přiznává 78 % z těch společností, které se s podobným požadavkem již setkaly, a těch je skoro pětina. Odhaluje to průzkum společnosti CEEC Research mezi řediteli stavebních firem, shrnutý do pravidelné Kvartální analýzy českého stavebnictví.

„Zatímco dříve byly investice primárně založeny na finančních kritériích a výkonnosti projektu, dnes je stále více investorů a developerů zaměřených na dlouhodobou udržitelnost a společenskou odpovědnost. Při rozhodování o investici do výstavby nových projektů mají ESG kritéria velkou důležitost – myslí si to 38 % oslovených stavebních firem, což je už poměrně vysoké číslo,“ píše CEEC Research v analýze.

Nejvíce dotázaných stavebních společností realizovalo v období ekonomické nejistoty nová opatření k dosažení úspor energie (71 %). Dále společnosti více omezují množství vygenerovaného směsného odpadu (57 %) a používají recyklované stavební materiály (56 %), neboť používání ekologicky šetrných a recyklovatelných stavebních materiálů může snížit spotřebu přírodních zdrojů a také omezit množství odpadu. To může zahrnovat využívání recyklovaných materiálů, dřeva z certifikovaného lesnictví a materiálů s nízkou uhlíkovou stopou. Mezi často uváděné odpovědi patří také prodlužování životnosti strojů a techniky (56 %). Za zmínku stojí také fakt, že více než třetina firem v uplynulém roce sázela na využívání fotovoltaických zdrojů energie, další se rozhodly učinit opatření pro zkrácení dodavatelského řetězce a snižování dopravní zátěže a více než desetina z nich v uplynulém roce řešila opatření pro hospodaření s vodou.

„Za necelých 40 let v Česku dojde k vyčerpání aktuálních zdrojů přírodního kameniva. Ačkoli se to může zdát jako dlouhá doba, je třeba už teď hledat alternativní technologie. V současnosti využíváme například stříkané betony s pojivy na bázi fluidních popílků na stavbě linky D pražského metra, kde předpokládáme úsporu až 2700 tun cementu,“ říká Tomáš Koranda, předseda představenstva společnosti Hochtief CZ. „Aktivita stavebních společností sama nestačí. Je třeba postupně měnit legislativu, která nejenže nebude využití alternativních přístupů omezovat stávajícími normami, ale naopak ho bude aktivně požadovat a postupně naplňovat environmentální požadavky EU. Přizpůsobit by se tomu měla i pravidla veřejných soutěží. Dnes je hodnotícím kritériem cena a přírodní kamenivo je zatím téměř vždy levnější než alternativní materiály.“

Cirkulární ekonomika se zaměřuje na minimalizaci odpadu a efektivní využívání zdrojů tím, že se snaží prodloužit životní cyklus produktů a materiálů. V kontextu stavebnictví to znamená, že se stavaři přiklánějí k hledání řešení, jak budovy navrhnout, postavit a provozovat s minimálním dopadem na životní prostředí. Ministr dopravy Martin Kupka nesdílí názor, že legislativa tento trend brzdí. „„V praxi můžeme vidět, že stavební společnosti začínají uvažovat cirkulárně i bez toho, aby byly na úrovni státu stanoveny závazné podmínky jako součást zadávacích řízení. Z mého pohledu je mnohem praktičtější, aby si rozmanité způsoby a principy cirkulární ekonomiky nastavily samotné firmy, než aby je normativně stanovil stát. Závazné normy sice mohou spustit celou řadu procesů, ale často přinášejí i omezení v přehnané rigiditě a menší flexibilnosti. Zároveň také věřím, že pokud bude cirkularita poháněna soukromým sektorem, dočkáme se větší míry inovací,“ řekl Kupka ve vyjádření pro CEEC Research.

Ze strany investorů a zákazníků největší zájem stavební společnosti spatřují v zateplování a snižování energetické náročnosti budov (42 %) a ve využití obnovitelných zdrojů energie (30 %). Mezi silně zastoupené odpovědi patří také rekuperace a hospodaření s teplem nebo často zmiňovaný trend recyklace materiálů a stavebního odpadu, který v uplynulém roce následovala řada stavebních firem.

„Zlepšení energetické účinnosti budov je klíčovým krokem k omezení uhlíkové stopy. Jak vidíme v praxi, zahrnuje to větší používání izolací, moderních oken a dveří, energeticky úsporných systémů pro vytápění a chlazení a osvětlovacích systémů s nízkou spotřebou energie. Velký obchodní potenciál v uplynulém roce získala také oblast rozvoje obnovitelných zdrojů energie,“ upozorňuje Michal Vacek, výkonný ředitel CEEC Research.

Na enviromentální a společenské cíle se strategicky zaměřuje čtvrtina stavebních firem. Při vypracovávání interních ESG dokumentů se zapojují interní a externí zainteresované strany, jako jsou vedení společnosti, odborníci na ESG, ale také zaměstnanci, investoři a další zúčastnění. Jedna čtvrtina dotázaných má svou ESG strategii formulovanou do nějakého vnitřního dokumentu. Hodnocení ESG kritérií a nefinančního reportingu se stává stále důležitějším prvkem hodnocení ze strany banky při posuzování investičních projektů a poskytování financování. Banky a finanční instituce tak částečně činí na základě evropské regulace, částečně si samy uvědomují rostoucí význam udržitelnosti a společenské odpovědnosti a věnují zvýšenou pozornost ESG faktorům při posuzování rizik a výkonnosti projektů. Téměř jedna pětina stavebních firem (18 %) se již setkala při financování svého podnikání s posuzováním ESG kritérií jako součástí hodnocení ze strany banky. V takovém případě pak podle 78 % dotázaných mělo toto hodnocení reálný vliv na poskytnutí financování ze strany banky.

Naproti tomu 17 % firem se setkalo mezi svými dodavateli a obchodními partnery s tím, že z reklamních důvodů šíří účelově formulované nebo nepravdivé informace o své enviromentální odpovědnosti, tedy tzv. greenwashingem.

Výzkum CEEC Research čerpá ze 139 osobních, telefonických a elektronických interview, uskutečněných v malých, středních a velkých stavebních společnostech s jejich vrcholovým vedením.